Benzo[a]pyren a šance na rakovinu

Nejen koncentrace prachu lze vyčíslovat ve škodách na zdraví a životech lidí. I koncentrace rakovinotvorného jedu benzo[a]pyrenu lze podobně přepočítávat.

V roce 2011 byla nejvyšší koncentrace BaP v Česku nepřekvapivě naměřena v Ostravě Radvanicích: 10,1 ng/m3. V Belgii v tom samém roce byla naměřena nejvyšší koncentrace BaP na stanici Ixelles: 0,3 ng/m3.

Český zdravotní ústav používá jednoduchý přepočet: koncentraci BaP vydělíme tisícem a vynásobíme číslem 0,087 a získáme šanci každého jednoho člověka dostat rakovinu.

A tak zatímco Belgická koncentrace benzo[a]pyrenu zaručuje rakovinu pouze zhruba dvěma lidem ze 100 tisíců lidí, ta ostravská je tak vysoká, že způsobí rakovinu u 88 lidí ze 100 tisíců lidí.

Za “společensky únosnou míru karcinogenního rizika” se v USA a EU považuje 1 případ na milion obyvatel. V Belgii jde o 20 případů, v Ostravě o 880.

Těžko soudit, zda Ostravané mají natolik posunutou míru vnímání únosné míry karcinogenního rizika, že si to nechají líbit. Město se sice vylidňuje, přesto se ale často setkáváme s názorem, že už nestojí za to usilovat o čistější ovzduší.

Poznámky

V roce 2012 byla v Radvanicích koncentrace ještě vyšší: 10,8 ng/m3, v roce 2013 zřejmě především díky lepším rozptylovým podmínkám o něco nižší: 9,4 ng/m3

Zatímco vliv koncentrací prachu na zdraví je zdokumentován tak, že se reálně zkoumalo, kolik je kde prachu, jaká je tam úmrtnost a jaké jiné vlivy mohou úmrtnost ovlivňovat, u benzo[a]pyrenu tyto “vzorečky” vycházejí z mnohem méně reálnějších experimentů – ze zkoumání účinků vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu na laboratorních myších. Čísla je tak potřeba vnímat pouze orientačně a s jistou rezervou.

Co je a co není pravda o znečištění ovzduší

JAB se zúčastnil první fáze projektu Hlídka Barona Prášila – kontroly pravdivosti výroků politiků o ovzduší v Ostravě. V čem byl při hodnocení výroků největší problém? Vezměme to od začátku.

Již dávno jsme zde na blogu přehledně ukázali, že největšími průmyslovými znečišťovateli ovzduší Moravskoslezského kraje jsou ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Rozebírali jsme také, že po instalování technologií odprášení skutečně došlo jak k poklesům emisí (množství vypouštěných škodlivin), tak k poklesů imisí (znečištění ovzduší v oblasti). Zde je to vidět na grafech – v roce 2011, kdy byly tkaninové filtry uvedeny do provozu, nastal pokles v obojím:

Bohužel, co se nezlepšilo, je benzo[a]pyren – rakovinotvorný jed, kterého je stále v ovzduší násobně větší množství, než vyžaduje limit 1ng / m3:

Jak to spolu souvisí? PM10 jsou drobné částice polétavého prachu a benzo[a]pyren je látka, která v ovzduší putuje zachycená na těchto prachových částicích. Logicky by se tedy dalo očekávat, že když dojde k úbytku množství nosiče – prachových částic, tak dojde i k úbytku samotného benzo[a]pyrenu. Jak ale vidíme, není tomu tak.

Vysvětlení se nabízí jedno. Ví se velice přesně, na základě nedávných exaktních měření Ostravského ovzduší, že benzo[a]pyren se váže především na prachové částice velmi malé – pod 1 mikrometr, zatímco PM10 zahrnuje všechny částice až do velikosti 10 mikrometrů. Je tedy možné, že v ovzduší ubyly částice pouze větší velikosti – od 1 mikrometru a větší – ty, které dokáží zachytit v roce 2011 nainstalované tkaninové filtry. A ty menší částice, které benzo[a]pyren na sebe vážou především, jsou v ovzduší ve stále stejném množství, protože je tkaninové filtry nezachytávají.

Co je tedy vlastně zdrojem benzo[a]pyrenu? Různé studie mají různá čísla:

Navíc se částice do jednoho mikrometru – PM1 v Ostravě neměří – před nedávnou dobou autor JABu vyzýval dánského odborníka, který přijel do ČR měřit koncentrace ultra-jemných částic, aby příště měřil i v Ostravě.

Je tak vlastně možné o původu těchto částic hovořit cokoliv, a jakýkoliv výrok se dá označit za pravdivý. V různých částech Ostravy se různé faktory na vzniku benzo[a]pyrenu pravděpodobně podílejí různě. Jak ohodnotit výrok politika, který prohlašuje, že v Ostravě je největším zdrojem benzo[a]pyrenu to či ono? Existují studie, které různá taková konstatování potvrzují pro různé části Ostravy. Je ale vidět, že znečištění benzo[a]pyrenem trápí celý Moravskoslezský kraj. Čím je znečištění ovzduší způsobováno v této celé oblasti, to se JAB za celých 5 let, kdy se znečištění ovzduší věnuje, nedozvěděl. Výzkum, který se měl na původ velmi jemných částic specializovat, přinesl velmi nejednoznačnou odpověď.

Měli bychom na politiky být přísnější a jejich prohlášení o tom, co je podle nich zdrojem benzo[a]pyrenu označovat za zavádějící, protože co platí pro jednu část Ostravy nemusí platit pro jinou? Nebo za neověřitelná – protože dosavadní studie zřejmě nejsou schopny realitu dobře analyzovat?

Velice kuriozní je například kandidatura Jiřího Bílka. On sám je zhotovitelem různých studií – v poslední době především za použití “zpětných trajektorií”, kde demonstruje podíl polských zdrojů na znečištění v Česku. Přestože se Jiří Bílek v odpovědích Čistému nebi omezil na nekontroverzní výroky, na Facebooku neváhal prezentovat jednoznačně vyhraněný názor, že zdrojem benzo[a]pyrenu jsou lokální topeniště. Budou vědci někdy donuceni nejen doložit, proč si myslí, že je jejich názor správný, ale i vysvětlit, proč si myslí, že nemají pravdu studie, které jsou s těmi jejich v rozporu?

Reflex nelze brát vážně

Je s podivem, kolik velice inteligentních lidí stále bere Reflex a v něm publikovaná sdělení vážně. Příkladem budiž četná pohoršení se nad článkem Buď budeš v Evropě tolerantní, nebo uvidíš!

Pobný článek zde odkazuje i na článkem v Reflexu rozebíraný dokument.

Je zajímavé, jak jemnými úpravami skutečnosti lze dosáhnout skandalizujícího efektu. Evidentní je to zvláště v následujících dvou případech:

1. V originálním dokumentu se mluví o “defamatory comments … with a view to inciting to violence, slandering the group, holding it to ridicule or subjecting it to false charges”; jako příklad se uvádí “gypsies are thieves” a “Moslems are terrorists.”

Violence – podněcování k násilí, to už v našem právním systému máme. Slander, ridicule, false charges – pomluva, tedy něco, čím se české soudy zcela běžně zabývají. Tedy nic nového. Nebo ne?

Interpretace Reflexu: tato směrnice by postihovala i každého věřícího křesťana, “který by veřejně prohlásil, že islám je falešné náboženství, jakož i člověka odmítajícího homosexualitu či prosazování feminismu.”

Poplach! Všichni, kdo nejsou feministé, půjdou podle časopisu Reflex brzy do vězení!

Ta zdánlivě jemná, ale podstatná nuance mezi hanobením / pomluvou a odlišným politickým názorem není smáznuta poprvé. Je to podobné, jako když někdo řve “buzny do plynu” a pak tvrdí “ale já přece jen odmítám homosexualitu, na to mám právo!” Díky Václavu Klausovi teď homofobové jsou vlastně jen jakousi legitimní opozicí proti “homosexualismu”.

2. Asi nejlepší přikrášlení: Dle Reflexu směrnice chce vytvořit orgán, který by “monitoroval situaci v zemi a vedl by evidenci občanů, kteří směrnici porušují”. V směrnici se skutečně hovoří o “National Tolerance Monitoring Commission”. A je to tady! Monitoring! Velký Bratr! Orwell!

V dokumentu se popisuje i co by tento orgán měl na starosti. Byly by to tyto čtyři body: “Issue general guidelines”, “Express views”, “Disseminate such guidelines”, “Foster international cooperation with similar bodies in other State.”

No ale počkat – vydávání metodik, vyjádření, distribuce materiálů, spolupráce s jinými zemněmi – tady nic o té evidenci občanů není! Že by si to snad v Reflexu vymysleli, aby měli další bombastický článek? To přece né!

Pokud mně něco přijde alarmující, tak to nejsou “výmysly z EU”, ale je to nekritičnost, s jakou si mohou přední periodika dovolit vydat prakticky cokoliv, a s jakou nekritičností tyto články kde kdo pokládá za pravdu.

Ekonomická krize a znečištění ovzduší domkaři

Jako základní příčiny znečištěného ovzduší se většinou uvádí průmysl, lokální topeniště a doprava. Kvůli jedné diskuzi na Facebooku jsem si vytáhl data o počtu dní, kdy byl překročen 24hodinový limit pro polétavý prach na území Karviné. Data jsou k dispozici na webu ČHMÚ a pokrývají roky 2002 až 2012. Tedy, obsahují i roky 2008 a 2009, kdy udeřila ekonomická krize.

Aniž bychom se předem na data dívali, zkusme se zamyslet, jaký efekt by na celkové roční statistiky měla mít ekonomická krize. Co očekávat, pokud by za znečištění mohla především lokální topeniště? Dá se očekávat, že spousta lidí přišla o práci, a tak trávila více času doma, tedy více topila. Zároveň lidé měli méně peněz v kapsách, a tak by se dalo očekávat, že někteří z nich začali svou finanční úzkost řešit například šetřením na palivech na topení – tedy, že začali v krušných časech topit například dokonce i odpadky. Ve statistikách bychom tedy v době ekonomické krize měli vidět v letech 2008 a 2009 nějaký nárůst znečištění ovzduší.

Jak statistiky doopravdy vypadají?

Je vidět, že je tomu přesně naopak – ekonomická krize čistotě ovzduší v Karviné znatelně pomohla, počet dní s překročeným limitem poklesl, a po ekonomické krizi se zase vrátil tam, kde byl.

Jak lze toto vysvětlit? Nejspíše mnoha způsoby. Například tak, že v důsledku ekonomické krize došlo k útlumu průmyslu – například poptávka po železe opravdu v době krize poklesla. Nebo mohlo dojít k útlumu dopravy. Ještě nějaké interpretace by se určitě našly.

Lze ale se značnou jistotou vyloučit, že za znečištění ovzduší v Karviné mohou čistě a jen lokální topeniště – statistiky tomu neodpovídají. Nutno dodat, že za problematické a obtížně vysvětlitelné lze považovat to, že pokles začal již v roce 2007, kdy ještě ekonomická krize nebyla znát – probíhala pouze krize hypoteční. I přesto, největší pokles je v grafu právě v krizovém roce 2008.

Emisní bilance 2010

Čisté nebe vytvořilo pár grafů o zdrojích znečištění v Moravskoslezském kraji za rok 2010. Když si čísla srovnáme s rokem 2009, tak vidíme, že nedošlo prakticky k žádné změně. Proč?

Jedná se o čísla spočítaná autoritami tzv. druhé kategorie. Metodika, kterou jsou počítána, snad ani nemůže dát jiný výsledek – průmyslu se emisní stropy mezi roky příliš nemění, takový ArcelorMittal má dovoleno vypouštět mnohem víc škodlivin, než ve skutečnosti vypouští. Změna v oblasti lokálních topenišť také není příliš v dohlednu – dotační kampaně MŽP na nové kotle jsou pouze pro pár stovek kotlů, což nemůže mít výrazný vliv. Rovněž dopravy je pořád asi tak nějak stejně, maximálně se tento rok může jezdit trochu jinudy, ale v souhrnu na tom MSK bude pořád stejně.