V Moravskoslezském kraji se v roce 2015 dýchalo lépe

Český hydrometeorologický ústav vydal první statistiky za rok 2015 ve znečištění ovzduší. Jelikož byl rok 2015 převážně teplým rokem kdy došlo jen k velmi málo inverzním situacím, tak kvalita ovzduší byla oproti předchozímu roku i mnoha dalším předchozím letům výrazně lepší. Na velkém množství stanic dokonce nebyl překročen roční limit pro polétavý prach PM10, přičemž vždy nastával spíše opak.

Jako každý rok i tento rok si budeme muset počkat na statistiku benzo[a]pyrenu, kde bývá situace o poznání horší – limit bývá překračován spolehlivě, většinou mnohonásobně. Statistika zpravidla vychází až kolem června.

Rovněž neznáme hodnoty koncentrací jemnějšího prachu PM2.5 na který bývají přísnější limity, jelikož je pro zdraví nebezpečnější. I tato veličina překračuje limity mnohem častěji než PM10. Zpravidla v Moravskoslezském kraji dosahuje 75 % hodnoty PM10, takže i když některé stanice hlásí průměrnou koncentraci PM10 35 µg/m3, dá se odhadovat, že koncentrace PM2.5 je v takovém případě 26 µg/m3, což překračuje jak český národní limit (25), tak i doporučenou hodnotu Světové zdravotnické organizace (10).

Tedy i přestože byly loni koncentrace velmi dobré (a nepřekvapilo by mně, kdyby to někdo vydával klamně za skutečné zlepšování stavu ovzduší), i tak stále nelze považovat stav ani za dostatečně dobrý. Jak dává tušit začátek roku 2016, který je zatím plný smogových situací, rok 2015 byl spíše výjimečný.

Tabulka průměrných ročních koncentrací PM10.

Stanice 2014 2015 Změna
Český Těšín 43,4 36,5 -16%
Frýdek-Místek 36 29,7 -18%
Havířov 41,6 36,1 -13%
Karviná 41,8 36,4 -13%
Ostrava-Fifejdy 38,6 33,8 -12%
Ostrava-Mariánské Hory 37,1 31,5 -15%
Ostrava-Přívoz 42,1 36,2 -14%
Ostrava-Radvanice ZÚ 42,6 42,1 -1%
Ostrava Radvanice OZO 39,4 33,7 -14%
Orlová 40,2 36 -10%
Opava-Kateřinky 31,9 27,2 -15%
Ostrava-Zábřeh 42,2 31,8 -25%
Šunychl 41,3 34 -18%
Třinec-Kanada 28 26,2 -6%
Třinec-Kosmos 33,6 29,8 -11%
Věřňovice 48 41,6 -13%

Jen další běžný výzkum znečištění ovzduší?

Zdravotní ústav v Ostravě vydal studii o znečištění ovzduší. Stalo se mým zvykem, že jakoukoliv studii o znečištění ovzduší vítám s velikou dávkou skepse. Vědeckých prací o znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji vyšlo za posledních deset let obrovské množství a já jsem zde opakovaně psal o tom, že jejich závěry jsou v přímém rozporu, protože jednou je za největšího viníka označen průmysl, jindy doprava a jindy lokální topeniště. Také mi vadilo, že se vždy používá zastaralý model Symos.

Jelikož jsem si všiml, že i tato nová studie používá model Symos a opět vůbec nereflektuje ostatní dosavadní studie, tak jsem tento počin uvítal opět spíše negativisticky. Teď bych se ale rád pokusil vyzdvihnout hlavně to pozitivní. Co Zdravotní ústav v Ostravě přinesl nového?

Hlavní pozitivní přínos: Zdravotní ústav odebral vzorky z komínů průmyslu i lokálních topenišť (emise), pak odebral vzorky znečištění ovzduší zachycené tam, kde je lidé dýchají (imise), všechny tyto vzorky velice detailně analyzoval a pak se snažil přiřadit emise k imisím. Tedy odpovědět na otázku které zdroje nesou tu největší vinu na tom, co dýcháme, a to na základě zkoumání fyzických důkazů, nikoliv matematických rovnic a modelů. Tedy přesně takový typ bádání, do kterého na svém blogu už dlouho vkládám naděje.

Další přínosy:
+ Výsledky této metody jsou pak srovnány s metodou “starého (ne)dobrého” modelování Symos.
+ Zkoumají se i velmi malé částice, které jsou pro zdraví nejnebezpečnější
+ Výstupem je pěkná interaktivní mapa, kde lze kliknout a nechat si zobrazit vliv různých zdrojů v konkrétním místě

Musím uznat, že studie jde po správné ose. Používá detailnější a empiričtější metodu zkoumání a zároveň ji srovnává s tou starou. Výstupem není jen jeden velký zevšeobecňující graf, ale interaktivní detailní mapa.

I tak si ale neodpustím trochu kritiky.

– Procenta na interaktivní mapě jsou do přesnosti dvou desetinných míst. To vyvolává dojem, že vědecké závěry jsou super přesné a že možná odchylka je nejspíš velmi malá. Tomu tak nepochybně vůbec není. Vědecká práce by nikdy neměla předstírat, že dává přesnější odpověď než ve skutečnosti dává.
– Porovnání matematického modelování Symos s výsledkem chemické analýzy není úplně zřejmé; Není mi úplně jasné která čísla studie považuje za “koherentní”
– V tomto grafu z průvodní prezentace nelze dost dobře rozeznat která barva čemu náleží – je tam příliš mnoho podobných odstínů zelené

Zkoumáním jednotlivých barev pomocí počítačového programu jsem odhalil, že “Další spalovací zdroje” a “Doprava v MSK” mají přiřazenou stejnou barvu (!) a to tu, které odpovídá 48% část koláčového grafu. Teprve až jsem se pořádně podíval na pořadí jednotlivých složek, tak mi došlo, že doprava má oněch 48 % a “Další” se schovává pod jedním z neviditelných 0 % výseků. Druhá světlá zelená náleží “Lokální vytápění – PL” a to má v grafu 2 %.
– Zatímco graf výše rozlišuje polské a české lokální topeniště a polské a české průmyslové zdroje, interaktivní mapa tak nečiní a polské zdroje slučuje do jedné kategorie “dálkový přenos”
– 23 % zdrojů PAH nebylo identifikováno, přičemž právě tyto látky v čele s benzo[a]pyrenem představují vůbec největší problém
– A nakonec: Je to všechno pěkné, ale jde to strašně pomalu. Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší jsou závažné, vědecké studie zkoumající příčiny se vyvíjejí velice pomalu a vždy mají velké mezery. I tato studie konstatuje potřebu dalšího bádání. Kdy bude už konečně “dobádáno”?

Odkazy:
Prezentace o studii
Interaktivní mapa pro zimní období
Interaktivní mapa pro letní období

Jak to dopadne s Karvinou a OKD?

Do budoucnosti samozřejmě nevidím, a tak nevím, co se bude dít v Karviné, až tam skončí těžba, což se v poslední době zdá jako čím dál větší nevyhnutelnost. Nevidíme sice do budoucnosti, můžeme se ale podívat do minulosti a jinam.

Ve Velké Británii uhelné doly prakticky kompletně ukončily činnost v 80. letech 20. století. Existuje o tom pěkná studie, která v roce 2004 zkoumala, jak to po dvaceti letech v bývalých hornických oblastech vypadalo. Jaké následky mělo ukončení těžby uhlí? Propadly se všechny hornické oblasti do nekonečné spirály propouštění, nezaměstnanosti, krachu ekonomiky, atd.? Nebo magicky zafungoval trh a regiony se naopak po čase zcela samy od sebe vzpamatovaly? Studie ukazuje jasně, že to záleží případ od případu.

Hornických oblastí bylo ve Velké Británii celkem 13, počtem obyvatel i počtem horníků by okes Karviná zapadal do průměru – v Británii byly hornické oblasti populačně větší i menší, s mnohem větším i mnohem menším počtem lidí pracujících v hornictví.

Některé oblasti se časem (v řádu 20 let) vzpamatovaly zcela – nezaměstnanost se dostala zpět na úroveň před propouštěním. Některé oblasti se vzpamatovaly jen napůl. No a některé oblasti se nevzpamatovaly vůbec – k propouštění horníků se přidala nezaměstnanost ještě další.

Studie vhodně upozorňuje, že ty oblasti, které se s koncem hornictví vypořádaly dobře, k tomu často měly dobré předpoklady. Například měly dobrou infrastrukturu, dobré dopravní napojení, a nacházely se blízko jiných ekonomicky aktivních regionů.

Karviná má některé předpoklady dobré a jiné méně. Nezaměstnanost v okrese je vysoká a regiony v okolí mají nezaměstnanost taky poměrně vysokou. Geograficky se Karviná nachází asi na dobrém místě, v blízkém i vzdálenějším okolí je několik větších měst.

Studie poznamenává, že je třeba sledovat vývoj zaměstnanosti celkově, ne se soustředit pouze na horníky. Může se totiž stát, že propuštění horníci si snadno najdou novou práci, protože jde většinou o fyzicky silné a relativně zdravé muže kteří mohou mít do důchodového věku daleko. Ti tak mohou z trhu práce vytlačit hůře uplatnitelné skupiny lidí, například ženy, lidi s nižšími fyzickými schopnostmi nebo lidi v předdůchodovém věku. Za takových okolností by mohlo být nevhodné zaměřit veškerou sociální a další podporu pouze na horníky. Problém je to mnohem složitější.

Velkou pozornost studie taky věnuje tomu, jak jinak lidé v některých oblastech “mizeli” z trhu práce – často se raději ucházali o invalidní důchod, nebo se z regionu odstěhovali, nebo začali za prací dojíždět jinam. Leccos z toho je možná na Karviné pozorovat už teď. Sledovat pouze ukazatel nezaměstnanosti nestačí.

Na závěr studie zdůrazňuje, jak je důležité ekonomice pomoci – neustálými investicemi do regionu a to i 20 let po ukončení hornické činnosti.

Dá se říci, že vzpamatování se z ukončení hornické činnosti je řešitelný úkol, ale naprosto nepochybně velice náročný. V Karviné bude třeba aktivizovat všechny síly a do regionu dostat mnoho investic. Bez toho to nepůjde, pouze čekat na zafungování magického trhu by nestačilo, jak konstatuje i sama studie.

Bohužel v případě Karviné se namísto o smysluplých investicích, které by prospěly úplně všem firmám v regionu, skoro vždy hovoří pouze o “lákání investorů”, tedy většinou konkrétních nadnárodních společností. Nikdy nejde o pomoc v rozvoji zdravé a bohaté ekonomiky, ale o zvýhodnění vybraných firem. Ekonomický osud značné části obyvatel tak opět může viset na vlásku jednoho typu podnikání nebo dokonce pouze jedné konkrétní firmy.

A ta infrastruktura? Dlouhou dobu byly velké problémy s obchvatem, jehož možné existenci nevěřil dokonce ani sám primátor, s novou průmyslovou zónou, u které to vypadalo, že byla zvolena na nevhodném poddolovaném podloží, s průmyslovou zónou existující, kde dokonce již zavedené firmy odmítly rozšiřovat výrobu protože se obávaly těžby a vedení města nechávalo zónu napospas těžařům. A kdyby to s novou průmyslovou zónou nevyšlo, primátor naplno přiznává, že žádný jiný plán nemá.

Toto jsou jen některé z velikých chyb, kterých se vedení Karviné dopouští. Nevypadá to ale, že by to obyvatelům Karviné nějak výrazně vadilo. Namísto toho se v Karviné spílá na Bakalu a na privarizaci. Ani Bakala, ani vysoce pochybná privatizace nijak nemění nic na faktu, že cena uhlí už se nejspíš nikdy nevrátí zpět do příznivých čísel a těžba uhlí tedy bude muset brzy skončit a je tedy třeba dělat vše pro to, aby její ukončení co nejméně bolelo. Bylo by absurdní si myslet, že se třeba bude zbytek obyvatel České republiky dobrovolně skládat Karviňákům na dotaci pokračování nerentabilní těžby uhlí.

Dává smysl vynaložit jisté finance na to, aby útlum těžby byl plynulý – aby ostatní firmy v regionu měly čas postupně propuštěné horníky přijímat a jejich přijímání si rozplánovat a aby stát mohl rozumně pomáhat. Ale hlavní otázkou zůstává, kolik investic se podaří politickým zástupcům Karviné pro jejich město u státu vyjednat, kolik dokáží připravit kvalitních a smysluplných projektů, jak dokáží přesvědčit evropské instituce, aby do regionu posílaly peníze, aniž by se rozkradly, a jak celkově dokáží vytvořit podmínky pro podporu zdravé a bohaté ekonomiky, nezávislé na časově omezených dotacích, na momentálních pomíjivých plánech nadnárodních firem, na špatně placených místech v montovnách a skladech nebo na jiném ale stále jediném a tedy vysoce rizikovém typu činnosti.

Dokáží si Karviňáci připustit, že na tohle všechno je potřeba vysoká profesionalita a smysluplná vize, tedy něco poněkud jiného, než co se v Karviné dělo doposud?

Rok 2015: Jde o pointu, ne o to, zda je to pravda

Rok 2015 byl rok hoaxů (= klamavých sdělení). Ne že by hoaxů bylo minulý rok o trošku více než jindy, vymyšlené a nepravdivé zprávy především dostaly úplně nový, někdy by se zdálo až šílený rozměr.

Redaktor serveru Washington Post se rozhodl zrušit pravidelnou rubriku kde dřív uváděl na pravou míru nové hoaxy. Proč? Protože se celá kultura hoaxů a falešných zpráv změnila. Zjistit, že něco není pravda je dnes velmi jednoduché, ale zdá se, že o to vlastně už mnoha lidem vůbec nejde.

V Česku jsme se setkali s výrokem Jana Wericha a mnoha dalšími vymyšlenými zprávami. Čeho si ale hned každý všiml je to, že spoustu lidí vůbec nezajímalo, že jde o vymyšlenou zprávu a reagovali zhruba takto: “nejde o to, zda se to opravdu stalo, důležitý je obsah a pointa.”

Dalším výskytem tohoto jevu jsou lži prezidenta Zemana, u kterých vůbec nevypadá, že by jeho příznivcům zjevné nepravdy nějak vadily.

Vznikla spousta falešných internetových profilů, například Jiří Ovčáček které šíří obsah který je na hranici mezi parodií a čiště klamavým sdělením. Přiznám se, že jsem smysl těchto různých stránek doteď příliš nepochopil. Ironizující obsah nebývá nikterak moc vtipný a pokud se někdo nachytá na klamavé sdělení tak to skoro nikdy nevede k nápravě (“máte pravdu, nechal jsem se nachytat, měl bych být více kritický k tomu jaké informace přijímám”), ale naopak velmi často pouze vede k utvrzení dotyčného v původním názoru (viz výše – “nejde o to, zda je to pravda, jde o pointu”).

Proč hoaxy vytvářejí ti, jejichž zájmem není, aby lidé hoaxům uvěřili, jsem zatím tedy nepochopil. Proč si vymýšlejí ti, jejichž zájmem to naopak je, k tomu je dobrých vysvětlení mnoho:

1. Ruská propaganda se údajně snaží “poplést ty, kteří usilují o zjištění pravdy, mnohonásobnými verzemi matoucího PR šumu. Taktikou je vytvořit co největší množství navzájem soupeřících narativů. Ve vzniklém chaosu unikne pravda. […] Je nutno vytvořit pluralitu narativů, aby šlo pravdu zamlžit. Za takových okolností lze pak zpochybnit i samotnou myšlenku, že vůbec existuje taková věc jako ‘pravda’.”

2. Jiná analýza ruské propagandy říká, že “protože informací je mnoho, jsou vzájemně rozporné, spotřebitelé mají sklon nevěřit žádnému ze zdrojů. Důvěru si ovšem lze získat tím, že nabídnete emocionální příběhy, které představují vítaný stimul. Konzumenti považují takové příběhy za ‘objektivnější’, protože více připomínají příběhy představované v populárních filmech, podle nichž lidé často modelují své vzorce prožívání.”

3. Jak jsem zde psal dříve, lidé se brání příjmaní názorů, které narušují jejich celkový pohled na svět.

4. Naopak každý z nás si fakta ohýbá tak, aby vše zapadalo do jeho představ.

Bude rok 2016 pokračováním těchto tendencí? Přál bych si, aby nebyl, protože by mě to časem nejspíš přivedlo k šílenství. Možná nastane nějaká změna v tom, jak lidé komunikují a místo smršti faktů (a falešných faktů) se začneme bavit o tom, co si lidé opravdu v hloubi duše myslí.

České a polské průmyslové zdroje znečištění – kde a kolik?

Původně vydáno 21.3.2015, doplněno 1.1.2016

Kde vlastně najít informace o emisích průmyslu v oblasti Ostravsko-Karvinska a šířeji v celé oblasti českého i polského Slezska dohromady? Zdrojů je několik, každý z nich má bohužel nějaké nedostatky.

1. IRZ – Integrovaný registr znečišťování
Po zadání adresy irz.cz a kliknutí na odkaz “vyhledávací systém” se dostaneme na tento formulář, kde můžeme zvolit možnost “vyhledat vše”, nějakou chvíli si počkat a pak se probírat obrovským množstvím údajů, anebo můžeme zvolit možnost “Vyhledat dle parametrů” a náš výběr omezit pouze na to, co nás zajímá (typicky polétavý prach a polycyklické aromatické uhlovodíky).

Nevýhody: obsahuje jen ty největší zdroje, neexistuje mapový přehled, neobsahuje polské zdroje, nelze uložit odkaz na konkrétní výsledky (formulář zřejmě zbytečně používá HTTP metodu POST), není strojově zpracovatelný výstup, i když HTML kód stránky by se asi zpracovat dal

2. ČHMÚ
Po zadání adresy www.chmi.cz, kliknutí na záložku Ovzduší a zde v navigaci pod mapou na informace o emisích se dostaneme na poměrně strohou a matoucí stránku. Zde si vybereme přehled velkých zdrojů znečišťování, odkud už se doklikáme na jednotlivé kraje a dále na jednotlivé okresy. Dat je zde mnohem víc a lze vše jistým způsobem vidět na mapě.

Nevýhody: mapa nerozlišuje velikost zdroje co do množství emisí, pro porovnávání různých zdrojů je třeba všechny proklikat, data jsou z roku 2012, není strojově zpracovatelný výstup

3. Mapy AirSilesia
Na stránce Výstupy projektu AirSilesia je spousta různých materiálů. Jedním z nich je i archiv s mapami. Jednou z nich je i tato mapa průmyslových zdrojů na české i polské straně, včetně velikostí zdroje podle množství emisí:

Nevýhody: jelikož jde pouze o obrázek, o zdrojích toho nejde zjistit více (například jak se nazývají a kolik přesně emisí vypouštějí)

4. Interaktivní mapa AirSilesia
Projekt AirSilesia má i tento interaktivní portál. Jak se k němu dostat jinak než že člověk zná adresu, to je mi záhadou. Celý portál je i značně nedodělaný. Z menu “Emise” zde můžeme vybrat položku 2010 – průmyslové zdroje a mapa se následně pokryje body reprezentujícími jednotlivé průmyslové zdroje. Velikost bodu naznačuje kolik emisí bod vypouští. Po kliknutí na bod se zobrazí více informací. Chybně je u množství emisí uvedeno “emise z dopravy”, přestože se jedná o emise z konkrétního průmyslového zdroje.

Nevýhody: Není strojový výstup, data z roku 2010, není jasné proč se body liší barvou (průhledností).

5. Datové soubory AirSilesia
Kdo by si chtěl data o průmyslových zpracovat sám, může tak učinit na již zmíněné stránce Výstupy, kde se nachází odkaz na archiv se zdroji ve formátu Excel.

Aktualizace 1.1.2016:

6. Znečišťovatelé.cz (Arnika)
Web Znečištovatelé pod lupou je nový počin správců IRZ, kde data z registru (bod 1 tohoto článku) jsou zanesena do Google mapy. Mapa je tedy plně interaktivní a lze se doklikat ke všem datům, velice přehledně jsou taky vidět historická data. Technicky jde nepochybně o zatím nejlepší zpracování. Pokud bych měl něco vytknout: zcela chybí data z Polska a velikost bodů na mapě ani jejich barva neodpovídá tomu jak velké množství škodlivin daný zdroj vypouští.

Závěr:

Neexistuje místo, kde by se daly přehledně zobrazit aktuální informace o průmyslových emisích na české i polské straně, stejně tak aktuální data ke strojovému zpracování chybí. Z dílčích stránek lze získat jistou představu, případně lze pracovat se starými daty. Vzhledem k tomu že průmysl prochází každý rok nemalými změnami (spousta podniků inovuje, jiné se zavírají), mohou být stará data zavádějící.