Anticiganismus posledních dní

Občas si kladu otázku, zda nejsou postoje anticiganistů pořád ještě dost marginální a primitivní na to, že jejich analyzováním jim spíše dávám větší sílu a význam, než ve skutečnosti mají. Nevynáším na světlo něco, co by jinak zůstalo kdesi v hlubinách a žumpách společnosti? Pořad Události v regionech je mi důkazem toho, že tomu tak není. Klasická anticiganistická rétorika zde byla prezentována jako názor objektivní autority:

Víte, vždycky, když slyšíte takové ty politicky korektní řeči – Kocába a spol., že je to nefér a podobně, když se jich zeptáte, kdo z nich by bydlel například v panelovém domě, který je obydlen romskými obyvateli, tak bych chtěl vědět, kdo by to ve skutečnosti udělal. A to je ta nepravda, to je ta faleš, na kterou si hrajeme, a bohužel se to vrací proti nám.

Mgr. Jiří Siostrzonek Ph.D

Reportér České Televize Richard Samko šel natáčet do Duchcova, a mohl si od od lidí vypadajících jako běžní občané vyslechnout následující:

A: Tak co známí nebo rodina? Ještě žijou?
Richard Samko: Ano. A žít budou! (rázná odpověď)
A: No, dlouho nebudou, až obnovíme Terezín! (rázná odpověď)
Richard Samko: Prosím?
A: No, už se to blíží.

Richard Samko: Účastník demonstrace v Duchcově na Richarda Samka: Kdybys neměl ten mikrofon, tak bych tě složil

Neoliberalismus, kam se podíváš

Každou chvíli na mě odněkud vybafne neoliberální mantra o tom, že volný trh funguje vždy a všude a je univerzálně dobrý. Ve svých článcích o kouření v restauracích jsem se snažil tomuto postoji věnovat, ale myslím, že se mi to tehdy nepodařilo příliš dobře vyjádřit.

Dnes na mě tato mantra vybafla v jedné diskuzi o energetické koncepci. Můj oponent pravil:

Psal jsem „je osvědčené, že lidi jsou velmi kreativní, když na tom mohou vydělat“
To můžete vidět dnes a denně. Stačí zajít do nějakého obchodu. (Všechno to zboží tam je kvůli něčí touze po zisku. Když stát nedovoloval na prodeji zboží vydělat víc než ostatní, obchody byly poloprázdné)
A stejně to funguje úplně všude.

Osobně nemám problém s tím, že si v obchodě mohu vybrat z více druhů zboží, a že tento princip zboží zlevňuje a pohání jistý rozvoj nabízeného zboží. Překvapuje mne, když si někdo myslí, že stejný volno-tržní princip lze uplatnit všude – například i u privatizace elektrické přenosové soustavy – taková privatizace by údajně byla ku prospěchu věci. Principy volného trhu fungují vždy, všude a na všechno. Jak na toto reagovat? Svému oponentovi bych řekl následující:

Reakce

Na tomhle místě bychom klasicky vedli tu známou debatu o tom, proč je rozumné neprivatizovat statky, na kterých kriticky stojí a padá fungování společnosti v daném státě, a proč je rozumné neprivatizovat statky, na kterých nelze vytvořit rozumně fungující konkurenční prostředí. Taková debata by probíhala tak, že já bych dával příklady toho, kde privatizace takových statků vedla k průšvihům, vy byste tvrdil, že tam nedošlo k privatizaci pořádné, “se vším všudy”, a proto to selhalo. V teoretickém utopickém světě, kde je vše privatizováno se vším všudy by podle vás fungovalo vše jako na drátkách.

Jeden z nás má určitě pravdu, ale protože nemáme virtuální svět – kapesní matrix – na kterém bychom takový teoretický svět spustili a viděli, zda to fungovat může, tak nikdy nezjistíme, jestli platí A nebo B.

Nebudu ani kritizovat to, jak takový postoj využíval kde kdo, například bolševici, k tomu, aby si obhájil disfunkci vlastní ideologie – vidím, že můj přístup v praxi nefunguje, a tak řeknu, že teoreticky mám pravdu, jenom to kazí pár malých problémů, které je potřeba doladit. S takovýmhle postojem se dá donekonečna obhajovat libovolná nefunkční ideologie a nedá se proti tomu prakticky argumentovat.

Ten skutečný problém a vnitřní rozpor neoliberálního přístupu tkví v tom, že pokrytecky předstírá, že nechává lidi si rozhodovat o tom, co je pro ně dobré. Privatizace je přitom podle neoliberalismu pro lidi dobrá, i když si dotčení lidé většinově myslí, že dobrá není. Že pro lidi je dobré něco, o čem si sami myslí, že to pro ně dobré není – protože třeba nejsou dost chytří, aby to viděli – to není sám o sobě chybný argument. Problém je v pokrytectví neoliberální argumentace – na začátku říká, že lidé sami nejlépe vědí, co je pro ně samé dobré, a nikdo jim to nesmí nařizovat, a proto je potřeba vše privatizovat, ať se můžou takzvaně sami rozhodovat. Běda ale, když se rozhodnou, že nechtějí samotnou privatizaci – to už náhle nejsou svéprávní, a je jim potřeba dobro naordinovat shora.

Doporučené čtení

Velice zajímavý je esej Inteligence a kapitalismus Ferdinanda Peroutky (díl II., díl III.). Peroutka zde tvrdí, že kapitalismus byl velice užitečný nástroj v jistých konkrétních podmínkách, v dané situaci (konkrétně poválečné období), kdy bylo potřeba co nejrychleji vytvořit jisté hodnoty. Po čase ale již kapitalismus přestává být tím nejvhodnějším systémem, začíná vykazovat chyby a způsobovat problémy. Je proto vhodné ho v jiné situaci nahradit systémem jiným.