Ekonomická krize a znečištění ovzduší domkaři

Jako základní příčiny znečištěného ovzduší se většinou uvádí průmysl, lokální topeniště a doprava. Kvůli jedné diskuzi na Facebooku jsem si vytáhl data o počtu dní, kdy byl překročen 24hodinový limit pro polétavý prach na území Karviné. Data jsou k dispozici na webu ČHMÚ a pokrývají roky 2002 až 2012. Tedy, obsahují i roky 2008 a 2009, kdy udeřila ekonomická krize.

Aniž bychom se předem na data dívali, zkusme se zamyslet, jaký efekt by na celkové roční statistiky měla mít ekonomická krize. Co očekávat, pokud by za znečištění mohla především lokální topeniště? Dá se očekávat, že spousta lidí přišla o práci, a tak trávila více času doma, tedy více topila. Zároveň lidé měli méně peněz v kapsách, a tak by se dalo očekávat, že někteří z nich začali svou finanční úzkost řešit například šetřením na palivech na topení – tedy, že začali v krušných časech topit například dokonce i odpadky. Ve statistikách bychom tedy v době ekonomické krize měli vidět v letech 2008 a 2009 nějaký nárůst znečištění ovzduší.

Jak statistiky doopravdy vypadají?

Je vidět, že je tomu přesně naopak – ekonomická krize čistotě ovzduší v Karviné znatelně pomohla, počet dní s překročeným limitem poklesl, a po ekonomické krizi se zase vrátil tam, kde byl.

Jak lze toto vysvětlit? Nejspíše mnoha způsoby. Například tak, že v důsledku ekonomické krize došlo k útlumu průmyslu – například poptávka po železe opravdu v době krize poklesla. Nebo mohlo dojít k útlumu dopravy. Ještě nějaké interpretace by se určitě našly.

Lze ale se značnou jistotou vyloučit, že za znečištění ovzduší v Karviné mohou čistě a jen lokální topeniště – statistiky tomu neodpovídají. Nutno dodat, že za problematické a obtížně vysvětlitelné lze považovat to, že pokles začal již v roce 2007, kdy ještě ekonomická krize nebyla znát – probíhala pouze krize hypoteční. I přesto, největší pokles je v grafu právě v krizovém roce 2008.