Test na české občanství

Inspirován článkem TEST: Získali byste české občanství, rozhodl jsem se vytvořit test vlastní, podle mého v lecčems mnohem bližší běžnému českému občanovi:

1. Čas, kdy je záhodno probudit národní soudržnost a cítit se velice dojatý sounáležitostí s ostatními občany stejného státu je:
a) při rozhodování o zásadních otázkách národní budoucnosti
b) při hokejových zápasech národního týmu

2. Za většinu problémů České republiky mohou
a) všichni občané podobným dílem
b) cikáni

3. Státní dluh způsobili
a) politici napříč celým politickým spektrem
b) tzv. socky

4. Volba prezidenta je časem, kdy je vhodné
a) zamyslet se nad budoucností a směřováním této země
b) glorifikovat jednoho kandidáta, hanit druhého a pohádat se se všemi jeho příznivci

5. Světové prvenství v konzumaci piva v přepočtu na obyvatele by mělo vést
a) k zamyšlení se nad zdravotním stylem celého obyvatelstva
b) k národní hrdosti a pýše

6. Skutečnými národními hrdiny jsou
a) whistlebloweři
b) sportovci co vyhráli medaili

7. Budoucnost země nejvíce ohrožuje
a) neexistence obecné představy o budoucnosti země v hlavách většiny jejích obyvatel
b) komunismus

8. Internetové diskuze jsou vhodným místem, kde si lze
a) vyměňovat zajímavé názory a doplňující postřehy na plodná témata
b) vylít frustraci z nesouvisejících a podružných věcí a urazit všechny další diskutující

9. Nejdůležitějším kritériem pro nákup potravin je
a) kvalita a bohatost na pro tělo důležité látky
b) cena

10. Vysílání více filmů v původním znění s titulky by vedlo
a) k znatelnému vzestupu úrovně angličtiny a věrnějšímu diváckému zážitku
b) k neúnosné otravě při sledování televize

11. V restauracích a další službách bychom se ve vztahu k zákazníkovi měli chovat
a) uctivě, ohleduplně a pozorně
b) rázně, nenechat si nic líbit a stát si za svou pravdou do poslední chvíle

12. Precizně popsaný společenský problém s dobrým návrhem na řešení je potřeba podpořit
a) přispěním svou prací, finančním příspěvkem či fyzickou pomocí, kontaktováním rozhodujících politiků v dané věci, a dalším zájmem o dané téma
b) lajknutím na Facebooku

Vyhodnocení:
za každou odpověď a) si udělte 0 bodů, za každou odpověď b) jeden bod.
Výsledek: 9 a více bodů: mezi Čechy zapadnete dokonale

Identifikace zdrojů znečištění – nový web

Jak jsem již mnohokrát na tomto blogu uvedl, rád bych co nejvíce pozornosti věnoval výzkumům snažícím se identifikovat zdroje znečištění ovzduší na Ostravsku. Formát tohoto blogu mi bohužel přestával vyhovovat, a tak jsem v posledních týdnech pracoval na zcela novém webu. Výsledek můžete vidět zde: Vzduch pod lupou.

Web stručným způsobem popisuje, proč je znečištění na Ostravsku skutečně závažné, a proč žádné dosavadní výzkumy nejsou dostatečně dobré – proč nedávají dobrou odpověď na otázku, odkud znečištění skutečně pochází. Dále je vysvětleno, proč jsou z tohoto pohledu nové výzkumy zcela jiné a zásadní. Více o tomto se lze dočíst v části Úvod, kterou doporučuji každému, kdo články o znečištění ovzduší na tomto blogu pro přílišnou podrobnost a roztříštěnost nesledoval. Vše podstatné je tam řečeno v co nejucelenější formě.

Následně se web věnuje třem aktuálním výzkumům, o nichž jsem na tomto blogu již dříve informoval. Všechny informace se tam nacházejí v mnohem více ucelenější formě, a doufám, že jich bude v budoucnu stále více přibývat.

Již nyní jsem kontaktoval zástupce všech tří projektů s prosbou o doplnění všech podstatných informací k jejich výzkumům.

Je zřejmé, že nejvíce času budu v následujících měsících věnovat aktualizaci těchto nových stránek, a na tento blog až tak moc přispívat nebudu. Budu se ale alespoň snažit na tomto blogu upozorňovat na zajímavé novinky, které budu na webu Vzduch pod lupou publikovat.

Česko nemá ovzduší výrazně lepší než Ostrava?

Znečištěné ovzduší sleduje dnes kde kdo. Sledujeme čísla na webu ČHMÚ, a ta se nakonec dostávají i do novin a zpráv. Jsou to ale ta čísla, která by nám měla dělat starosti?

Když se podíváme na roční průměrné koncentrace polétavého prachu PM10 v celé České republice, mohlo by se zdát, že ovzduší na Ostravsku je sice nejhorší v České republice, ale ne nějak extrémně výrazně. Dalo by se pochybovat o tom, zda tohle opravdu stojí za ten mediální humbuk a za takovou pozornost na mém blogu. Ilustruje to následující graf.

Je sice vidět, že ovzduší je výrazně horší než v Praze, ale našlo by se pár lokalit, které se Ostravě blíží.

Jak ale čtenáři mého blogu vědí, nebezpečnější než částice PM10 je jejich podsložka PM2.5, jelikož to jsou částice, které pronikají do plic, a které na sebe vážou největší část dalších rakovinotvorných látek. Jak vypadá graf pro tyto částice?

Je vidět, že se Ostrava od zbytku republiky trochu vzdálila. Už to začíná být rozdíl značný, vůči Praze více než dvojnásobný. Přesto, byl by tohle dobrý důvod pro široký veřejný zájem o tenhle problém? Možná ne.

Zatímco o prachových částicích víme, že zvyšují úmrtnost, jedná se hlavně o statistiku. Zaprášené ovzduší přitíží lidem, kteří už jsou nemocní, a způsobí, že více umírají. Z egoistického pohledu zdravých lidí by se mohlo zdát, že prach sám o sobě ještě není takový problém.

Na rozdíl od prachu, kde je většina vědeckých důkazů o jeho bezpečnosti založená na statistice, účinky benzo[a]pyrenu jsou měřeny a sledovány přímo na lidech, jejich buňkách a DNA. Benzo[a]pyren je prokázaný toxický jed, je to rakovinotvorná látka. Z pohledu ovzduší bychom se tedy měli zajímat hlavně o to, kolik je v něm látek jako je benzo[a]pyren. Je-libo graf?

Tohle je ten rozdíl, který by měl každého zajímat. Toxické rakovinotvorné jedy jsou v Ostravském ovzduší mnohonásobně více přítomny, než kdekoliv jinde v České republice. Ve srovnání s Prahou je ovzduší v Ostravě více než desetkrát horší.

Proč tomu tak je? Vždyť jsem výše uvedl, že benzo[a]pyren se váže na prach. Nepanuje zde nějaký nepoměr mezi množstvím prachu a množstvím benzo[a]pyrenu? I na tohle mám graf:

Podobně tento poměr ilustruje graf ČHMÚ zde

Co na těchto grafech vidíme? Podezřele vyčnívající poměr v Ostravě a Karviné. Podezřele vyčnívající poměr ještě v Kladně. Apropo, není v Kladně náhodou železárna (nepřehlédněte zaprášené fotografie) …

Ekonomická krize a znečištění ovzduší domkaři

Jako základní příčiny znečištěného ovzduší se většinou uvádí průmysl, lokální topeniště a doprava. Kvůli jedné diskuzi na Facebooku jsem si vytáhl data o počtu dní, kdy byl překročen 24hodinový limit pro polétavý prach na území Karviné. Data jsou k dispozici na webu ČHMÚ a pokrývají roky 2002 až 2012. Tedy, obsahují i roky 2008 a 2009, kdy udeřila ekonomická krize.

Aniž bychom se předem na data dívali, zkusme se zamyslet, jaký efekt by na celkové roční statistiky měla mít ekonomická krize. Co očekávat, pokud by za znečištění mohla především lokální topeniště? Dá se očekávat, že spousta lidí přišla o práci, a tak trávila více času doma, tedy více topila. Zároveň lidé měli méně peněz v kapsách, a tak by se dalo očekávat, že někteří z nich začali svou finanční úzkost řešit například šetřením na palivech na topení – tedy, že začali v krušných časech topit například dokonce i odpadky. Ve statistikách bychom tedy v době ekonomické krize měli vidět v letech 2008 a 2009 nějaký nárůst znečištění ovzduší.

Jak statistiky doopravdy vypadají?

Je vidět, že je tomu přesně naopak – ekonomická krize čistotě ovzduší v Karviné znatelně pomohla, počet dní s překročeným limitem poklesl, a po ekonomické krizi se zase vrátil tam, kde byl.

Jak lze toto vysvětlit? Nejspíše mnoha způsoby. Například tak, že v důsledku ekonomické krize došlo k útlumu průmyslu – například poptávka po železe opravdu v době krize poklesla. Nebo mohlo dojít k útlumu dopravy. Ještě nějaké interpretace by se určitě našly.

Lze ale se značnou jistotou vyloučit, že za znečištění ovzduší v Karviné mohou čistě a jen lokální topeniště – statistiky tomu neodpovídají. Nutno dodat, že za problematické a obtížně vysvětlitelné lze považovat to, že pokles začal již v roce 2007, kdy ještě ekonomická krize nebyla znát – probíhala pouze krize hypoteční. I přesto, největší pokles je v grafu právě v krizovém roce 2008.

Neúplná pravda = nepravda

Krátká přednáška z TED o tom, jak jsou ve vědeckých časopisech publikovány články jen určitého typu – pouze pozitivní články např. podporující tezi, že nějaký lék funguje, zatímco negativní články nejsou publikovány skoro vůbec.

Ostravsko a limity WHO: bída a hrůza

Facebookem dnes prolétla zpráva o snaze Světové zdravotnické organizace (WHO) snížit limity pro znečištění ovzduší. Připadá mi vhodné danou zprávu doplnit nějakou ilustrací toho, jak jsou na tom limity WHO ve srovnání se stavem ovzduší na Ostravsku. Soustředím se pouze na polétavý prach PM10 a PM2.5, jeho roční průměrné koncentrace, a vysvětlím, proč je důležité dívat se hlavně na PM2.5, a že jsme tedy na tom opravdu bídně.

WHO udává limitů několik, a to proto, aby se jednotlivé země mohly postupně k těm ideálním limitům dopracovat. Ideálním limitem podle WHO je ten označený jako AQG. Je to ten nejnižší limit, po jehož sebemenším překročení už existuje vědecká studie prokazující vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví. Tedy, neznamená to, že by znečištění pod tento limit na zdraví nijak nepůsobilo. Pouze neexistují studie, které by to prokazovaly. Ostatní limity (IT-3, IT-2, IT-1) potom vyčíslují, o kolik se zvyšuje úmrtnost vůči situaci s limitem AQG (6%, 6+6%, 15%), což je dokázáno vědeckými studiemi.

Začněme nejprve s limitem pro PM10.

Vidíme, že vybrané oblasti z Moravskoslezského kraje splňují limit IT-1, a jakž takž se skoro vlezou i do limitu IT-2. Do doporučeného limitu AQG sice ještě mají daleko, ale situace snad ještě není tak špatná? Pozn.: Česká republika si ve svých zákonech stanovila limit 40 µg/m3, tedy napůl mezi IT-2 a IT-3.

Jak je na tom PM2.5?

Zde vidíme, že Ostravsko překračuje úplně všechny limity, a není schopno se dostat ani do “přibližovacího” limitu IT-1. Kýžený limit AQG je kdesi daleko v nedohlednu. Pozn.: Česká republika si ve svých zákonech stanovila (roční) limit 25 µg/m3, což odpovídá IT-2.

Co je ale směrodatné? PM10 nebo PM2.5? Bohužel, to druhé. Limity WHO jsou založeny na hodnotách PM2.5. Pro ty existují vědecké studie, ze kterých WHO vyvozuje limity. Limity pro PM10 jsou spočítány tak, že se limity pro PM2.5 jednoduše vynásobí dvěma. To ale neodpovídá situaci na Ostravsku, kde koncentrace těchto znečištění nejsou v poměru 50%, ale spíše kolem 66%. Polétavý prach PM2.5 je navíc ten pro zdraví nebezpečnější – proniká nejen skrz nosní dutinu, ale i dále skrz dýchací trubice.

Jak je tedy vidět, Ostravské znečištění ovzduší je tak špatné, že zdaleka nesplňuje ani ty nejmírnější současné limity WHO. Pokud WHO limity v blízké době ještě více sníží, bude Ostravsko se svou úrovní znečištění tak daleko, že snad ani nebude představitelné, že by někdy mohlo dosáhnout doporučené hodnoty.

Špatné je rovněž to, že prach PM2.5 se u nás měří tak nějak “tajně”. ČHMÚ tvrdí, že pro něj neexistují zákonné (hodinové) limity, a tedy, že nemá povinnost jej měřit a uvádět hodinové hodnoty. Přesto jej ale měří a publikuje zpětně roční statistiky a průměry. Když ale nastane smogová situace, jediné, o čem se mluví, jsou hodnoty PM10. Aktuální hodinové hodnoty PM2.5 většinou spíše nejsou známé.