Benzo[a]pyren a šance na rakovinu

Nejen koncentrace prachu lze vyčíslovat ve škodách na zdraví a životech lidí. I koncentrace rakovinotvorného jedu benzo[a]pyrenu lze podobně přepočítávat.

V roce 2011 byla nejvyšší koncentrace BaP v Česku nepřekvapivě naměřena v Ostravě Radvanicích: 10,1 ng/m3. V Belgii v tom samém roce byla naměřena nejvyšší koncentrace BaP na stanici Ixelles: 0,3 ng/m3.

Český zdravotní ústav používá jednoduchý přepočet: koncentraci BaP vydělíme tisícem a vynásobíme číslem 0,087 a získáme šanci každého jednoho člověka dostat rakovinu.

A tak zatímco Belgická koncentrace benzo[a]pyrenu zaručuje rakovinu pouze zhruba dvěma lidem ze 100 tisíců lidí, ta ostravská je tak vysoká, že způsobí rakovinu u 88 lidí ze 100 tisíců lidí.

Za “společensky únosnou míru karcinogenního rizika” se v USA a EU považuje 1 případ na milion obyvatel. V Belgii jde o 20 případů, v Ostravě o 880.

Těžko soudit, zda Ostravané mají natolik posunutou míru vnímání únosné míry karcinogenního rizika, že si to nechají líbit. Město se sice vylidňuje, přesto se ale často setkáváme s názorem, že už nestojí za to usilovat o čistější ovzduší.

Poznámky

V roce 2012 byla v Radvanicích koncentrace ještě vyšší: 10,8 ng/m3, v roce 2013 zřejmě především díky lepším rozptylovým podmínkám o něco nižší: 9,4 ng/m3

Zatímco vliv koncentrací prachu na zdraví je zdokumentován tak, že se reálně zkoumalo, kolik je kde prachu, jaká je tam úmrtnost a jaké jiné vlivy mohou úmrtnost ovlivňovat, u benzo[a]pyrenu tyto “vzorečky” vycházejí z mnohem méně reálnějších experimentů – ze zkoumání účinků vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu na laboratorních myších. Čísla je tak potřeba vnímat pouze orientačně a s jistou rezervou.