JAB se zúčastnil první fáze projektu Hlídka Barona Prášila – kontroly pravdivosti výroků politiků o ovzduší v Ostravě. V čem byl při hodnocení výroků největší problém? Vezměme to od začátku.
Již dávno jsme zde na blogu přehledně ukázali, že největšími průmyslovými znečišťovateli ovzduší Moravskoslezského kraje jsou ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Rozebírali jsme také, že po instalování technologií odprášení skutečně došlo jak k poklesům emisí (množství vypouštěných škodlivin), tak k poklesů imisí (znečištění ovzduší v oblasti). Zde je to vidět na grafech – v roce 2011, kdy byly tkaninové filtry uvedeny do provozu, nastal pokles v obojím:
Bohužel, co se nezlepšilo, je benzo[a]pyren – rakovinotvorný jed, kterého je stále v ovzduší násobně větší množství, než vyžaduje limit 1ng / m3:
Jak to spolu souvisí? PM10 jsou drobné částice polétavého prachu a benzo[a]pyren je látka, která v ovzduší putuje zachycená na těchto prachových částicích. Logicky by se tedy dalo očekávat, že když dojde k úbytku množství nosiče – prachových částic, tak dojde i k úbytku samotného benzo[a]pyrenu. Jak ale vidíme, není tomu tak.
Vysvětlení se nabízí jedno. Ví se velice přesně, na základě nedávných exaktních měření Ostravského ovzduší, že benzo[a]pyren se váže především na prachové částice velmi malé – pod 1 mikrometr, zatímco PM10 zahrnuje všechny částice až do velikosti 10 mikrometrů. Je tedy možné, že v ovzduší ubyly částice pouze větší velikosti – od 1 mikrometru a větší – ty, které dokáží zachytit v roce 2011 nainstalované tkaninové filtry. A ty menší částice, které benzo[a]pyren na sebe vážou především, jsou v ovzduší ve stále stejném množství, protože je tkaninové filtry nezachytávají.
Co je tedy vlastně zdrojem benzo[a]pyrenu? Různé studie mají různá čísla:
Navíc se částice do jednoho mikrometru – PM1 v Ostravě neměří – před nedávnou dobou autor JABu vyzýval dánského odborníka, který přijel do ČR měřit koncentrace ultra-jemných částic, aby příště měřil i v Ostravě.
Je tak vlastně možné o původu těchto částic hovořit cokoliv, a jakýkoliv výrok se dá označit za pravdivý. V různých částech Ostravy se různé faktory na vzniku benzo[a]pyrenu pravděpodobně podílejí různě. Jak ohodnotit výrok politika, který prohlašuje, že v Ostravě je největším zdrojem benzo[a]pyrenu to či ono? Existují studie, které různá taková konstatování potvrzují pro různé části Ostravy. Je ale vidět, že znečištění benzo[a]pyrenem trápí celý Moravskoslezský kraj. Čím je znečištění ovzduší způsobováno v této celé oblasti, to se JAB za celých 5 let, kdy se znečištění ovzduší věnuje, nedozvěděl. Výzkum, který se měl na původ velmi jemných částic specializovat, přinesl velmi nejednoznačnou odpověď.
Měli bychom na politiky být přísnější a jejich prohlášení o tom, co je podle nich zdrojem benzo[a]pyrenu označovat za zavádějící, protože co platí pro jednu část Ostravy nemusí platit pro jinou? Nebo za neověřitelná – protože dosavadní studie zřejmě nejsou schopny realitu dobře analyzovat?
Velice kuriozní je například kandidatura Jiřího Bílka. On sám je zhotovitelem různých studií – v poslední době především za použití “zpětných trajektorií”, kde demonstruje podíl polských zdrojů na znečištění v Česku. Přestože se Jiří Bílek v odpovědích Čistému nebi omezil na nekontroverzní výroky, na Facebooku neváhal prezentovat jednoznačně vyhraněný názor, že zdrojem benzo[a]pyrenu jsou lokální topeniště. Budou vědci někdy donuceni nejen doložit, proč si myslí, že je jejich názor správný, ale i vysvětlit, proč si myslí, že nemají pravdu studie, které jsou s těmi jejich v rozporu?