Dětský ozdravný pobyt v centru Prahy by byl zdravější

Města v Moravskoslezském kraji již mnoho let pořádají takzvané “ozdravné pobyty” pro děti. Základní myšlenka těchto pobytů je taková, že se děti z oblastí se špatnou kvalitou ovzduší odjedou na týden až dva nadýchat čerstvého vzduchu někam do hor. Problém je, že destinace, které si vybírají mnohá města, nemají kvalitu ovzduší nikterak výrazně lepší. Naposledy jsem se velmi kriticky tímto fenoménem zabýval zde a zde.

Nezůstal jsem ale jen u psaní článků. Napsal jsem také některým institucím, a to konkrétně s žádostí o jejich vyjádření k ozdravným pobytům v Metylovicích, protože pocházím z Karviné a Karviná do Metylovic posílá děti už prakticky pravidelně. Nejdřív se vyjádřil Český hydrometeorologický ústav, tomu ale nepřísluší hodnotit zdravotní hledisko věci, prakticky mne jen odkázal na veřejně dostupné mapy koncentrací znečištění v kraji.

Před několika dny jsem ale získal i následující vyjádření z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje:

Pořádání a výsledný efekt ozdravných pobytů nezávisí pouze na kvalitě ovzduší, ale pro děti je potřebné zajistit komplexní zázemí, tj. zdravé stravování, denní režim s dostatkem fyzických aktivit, vhodné podmínky ubytování. Kvalita ovzduší a klimatické poměry mohou být doplňkovou funkcí.

Z pohledu kvality ovzduší je zdejší prostředí pro venkovní aktivity prokazatelně příznivější než oblast Karvinska, kde koncentrace sledovaných škodlivin překračují přípustné limity až několikanásobně – zejména u benzo(a)pyrenu. Z modelových map, na které odkazujete, vyplývá, že průměrné koncentrace jemných prachových částic PM2.5 v Metylovicích splňují stanovený limit. Případně lze, dle aktuální situace, přizpůsobit činnost dětí v daný (kritický) den větším využíváním aktivit v léčebně, která je patřičně vybavena.

Jedná se o reakci pozoruhodnou hned z několika důvodů. Lékaři a odborníci ozdravné pobyty doporučují právě proto, aby organismus dostal šanci se během jednoho až dvou týdnů zotavit dýcháním ovzduší bez vysokého obsahu znečišťujících látek. Krajská hygienická stanice ale říká, že o to vlastně až tolik nejde. Hlavně aby se děti dobře najedly a měly fyzické aktivity. Asi netřeba dodávat, že fyzickým aktivitám za znečištěného ovzduší je jednoznačně doporučeno se vyhýbat.

Rovněž není jasné jakým způsobem je zajištěna kvalita ovzduší uvnitř ubytovacího zařízení, když už děti zůstanou zavřené a nebudou vycházet. Kolik inspekcí a měření asi tak Krajská stanice v těchto zařízeních provedla? A co myslí těmi “vhodnými podmínkami ubytování?” Už vůbec není jasné, jak mnohé paní učitelky poznají, kdy s dětmi chodit ven a kdy ne. Není to tak dávno, co jedna paní učitelka pro server Novinky.cz uvedla: “Minulý týden jsme vůbec nevěděli, že je smog, a byli jsme s dětmi venku. Pak nás maminky pokáraly. Ale k nám se vůbec ta informace nedostala.”

Přesto všechno ale Krajská hygienická stanice tvrdí, že ovzduší je i tak v Metylovicích “v normě”, resp. “koncentrace splňují stanovený limit.” Je to vůbec pravda?

Roční limit pro velmi jemný prach PM2.5 stanovuje zákon na hodnotu 25 µg/m3. Při pohledu na již jednou zmíněnou mapu (pozor, načítá se velmi velký soubor) můžeme ověřit, že pětileté průměrné koncentrace v Metylovicích jsou v rozmezí 21 až 24,6 µg/m3. Takže? Metylovice mají štěstí, že přímo v nich není měřící stanice, a jsou k dispozici pouze tato čísla, podle kterých nelze usuzovat, zda některý rok z tohoto pětiletého průměru došlo k překročení zákonného limitu. Mohlo k tomu dojít, ale z této mapy to prokázat nelze. Zatímco když se podíváme na Karvinou, tam se pětileté průměrné hodnoty pohybují kolem 37 µg/m3 – zcela zjevně tam k překročení dochází.

Takže zatímco ovzduší v Karviné nesplňuje zákonné normy, ovzduší v Metylovicích nejspíš ano, a tak je všechno v pořádku a posílat děti do Metylovic dává výborný smysl.

Takže je vše asi v pořádku, nebo ne?

Pokud si chcete zachovat iluzi, že pro děti děláme něco dobrého, doporučuji dál nečíst, tento článek zavřít a nikdy s k němu nevracet. Děkuji vám za dosavadní přízeň, na shledanou.

Pro ostatní z vás je zde několik faktů.

Problém číslo 1: benzo[a]pyren

Krajská hygienická stanice konstatovala, že koncentrace PM2.5 splňují zákon. Já jsem se ale v mém dotazu zmiňoval i o koncentracích benzo[a]pyrenu, a to Krajská hygienická stanice ve své odpovědi z mne nepochopitelných důvodů zcela ignorovala. Benzo[a]pyren je karcinogen nejvyššího stupně – takzvaný prokázaný karcinogen – není nejmenšího sporu, že způsobuje rakovinu a poškozuje DNA – u dětí navíc nabourává jejich imunitní systém, a jak ukazují výsledky posledního bádání týmu doktora Radima Šráma – genetiku a imunitu nabourává i u dětí, které se ještě ani nenarodily.

Zákonný limit pro benzo[a]pyren existuje a jeho hodnota činí 1 ng/m3. Jaké koncentrace benzo[a]pyrenu jsou v Metylovicích? Opět použijeme oficiální čísla ČHMÚ z map odkazovaných výše a vidíme, že koncentrace benzo[a]pyrenu v Metylovicích se pohybují zhruba kolem 1,5 ng/m3.

Kvalita ovzduší v Metylovicích tedy zcela zjevně nesplňuje zákonné normy! Proč tento fakt Krajská hygienická stanice ignoruje?

Paragraf 2 zákona 106/2001 Sb. (o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti) říká: “Zotavovací akce se umísťují mimo území, kde lze předpokládat znečištění ovzduší nad stanovené limity”

Problém číslo 2: průměrné hodnoty

Pointou ozdravných pobytů je, že se mají pořádat především v obdobích smogových epizod – podzimních a zimních měsících – tehdy opravdu dává smysl děti vozit někam pryč za čistějším ovzduším. Bylo by proto mnohem více smysluplné dívat se na koncentrace nikoliv průměrné za celý rok, v nichž jsou obsaženy i letní měsíce, kdy je ovzduší relativně čisté v celém kraji, ale raději bychom měli analyzovat ovzduší v těch konkrétních měsících, kdy děti posíláme na ozdravné pobyty. Takovým měsícem pro karvinské děti je tabelární ročenky ČHMÚ z roku 2013. V Metylovicích se bohužel nenachází měřící stanice, jedna z nejbližších je například v Čeladné, což je mimochodem další populární destinace ozdravných pobytů pro děti. Čeladná se nachází jižně od Metylovic, dál od “centra smogu” okolo Ostravy a Karviné. Tomu odpovídá i to, že při pohledu na obě výše zmíněné mapy se můžeme přesvědčit, že ovzduší v Čeladné je jednoznačně lepší kvality, než ovzduší v Metylovicích. V následující části článku budu analyzovat ovzduší v Čeladné, je u toho tedy potřeba vždy brát v úvahu, že ovzduší v Metylovicích je ještě horší.

Kromě ročního zákonného limitu pro PM2.5 existují i zákonné limity další – například denní limit pro mikroskopický prach PM10. Kolikrát byl tento denní limit v Čeladné v lednu 2013 překročen? A kolikrát byl překročen v Karviné a kolikrát v Praze?

Počet dnů s překročeným 24hodinovým limitem je v Čeladné vyšší než v Karviné. Dokonce i v samém centru Prahy (Riegrovy sady) je na tom ovzduší lépe. Pro děti by bylo lepší, kdyby se odjely rekreovat do parku v centru Prahy.

A jak jsou na tom koncentrace průměrné, ale nikoliv za celý rok, ale konkrétně za leden 2013? Data ČHMÚ mluví jasně:

V lednu 2013 bylo v Čeladné ovzduší i v průměru jasně horší než v Karviné. Ovzduší v Praze i v tomto srovnání vychází jako vítěz. Zatímco v Praze byly lednová průměrná koncentrace pod hodnotou ročního zákonného limitu, Čeladná ani Karviná toto splnit nedokázala.

A nakonec jak to bylo za jednotlivé dny?

Vidíme, že mezi Karvinou a Čeladnou je jen málo rozdílů. Některé dny je horší ovzduší v Karviné, jiné dny zase v Čeladné, celkově je to 50 na 50, lépe řečeno značnou část měsíce “nad 50” – což je zákonný limit pro 24hodinový průměr. Nejpodstatnější je, že když dojde k překročení zákonného limitu v Karviné, dojde k němu i v Čeladné. Nemá tedy smysl děti posílat na ozdravný pobyt do Čeladné (a tudíž ani do Metylovic), když tam v měsících jako je leden dochází ke smogovým situacím zcela stejně jako v Karviné, navíc jsou tam průměrné koncentrace ještě horší.

Závěr

Kam tedy posílat děti na ozdravné pobyty? Do Prahy? Jak vidno, i v parku v centru Prahy je lepší ovzduší, než kam Karviné posílá své děti. Samozřejmě to neznamená, že by děti musely jet zrovna do centra Prahy, to by bylo dosti zvláštní. Lepších možností je po celé ČR nepřeberné množství. Stačí se vydat jen o trochu dál od Karviné a Ostravy, než jen do Metylovic nebo Čeladné.

Proč Krajská hygienická stanice o nic z výše uvedeného nedbá, když to má v popisu práce? Nevím. Možná se jich na to zeptám. Ale zároveň bych k tomu samému chtěl vyzvat vás, čtenáře. Tento článek se možná dostane k mnoha rodičům dětí z Moravskoslezského kraje. Zeptejte se Krajské hygienické stanice sami. Proč toleruje pobyty dětí v oblastech s překročeným limitem pro karcinogenní benzo[a]pyren? Jak zajišťuje kvalitu vnitřního prostředí budov? Jak zajišťuje, že děti netráví čas na znečištěném ovzduší? Jak to učitelé a učitelky mají poznat? Proč toleruje, že děti posíláme do oblastí, kde je v zimních měsících někdy i ještě horší ovzduší, než odkud děti pocházejí?

Emailová adresa je: podatelna@khsova.cz
Nezapomeňte uvést své jméno, trvalé bydliště, datum narození a kam si přejete zaslat odpověď (například zda na váš email).

Proč Krajská hygienická stanice? Protože je ze zákona jedním z orgánů ochrany veřejného zdraví. Dalším je například Ministerstvo životního prostředí.

Zeptejte se i svých obecních politiků nebo ředitelů škol, kam posílají děti na ozdravné pobyty, a proč zrovna tam, a zda tak činí ve “smogových” měsících, nebo nesmyslně v měsících letních.

Tento blog sám o sobě bez pomoci čtenářů nic nevyřeší. Děkuji za pomoc.

Magie českého a polského znečištění

V nedávném pořadu televize Polar se další politik ČSSD různými kličkami pokoušel vyvázat Ostravský průmysl z odpovědnosti za stav znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji. Myslím, že existuje nějaká obecná kuchařka, podle které tito politici postupují. Body v té kuchařce budou nejspíš zhruba tyto:

1. Argumentovat, že znečištěné ovzduší je i v obcích, kde není průmysl
2. Připomenout méně přísné emisní limity v Polsku
3. Dovodit závěr o tom, že za znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji mohou lokální topeniště a polské zdroje

Někdy ani není nutné bod 3 říct celý explicitně, z bodů 1 a 2 to tak nějak vyplývá. Ve zmíněném televizním pořadu politik argumentuje, že znečištěné ovzduší bylo naměřeno i v malé obci Ludgeřovice a jelikož to není Ostrava, ale malá obec (do 5 tisíc obyvatel), politik dovozuje, že 90 % tamějšího znečištění pochází z tamějších lokálních topenišť. V pořadu se také mluví o polských zdrojích, i přestože explicitně nezazní, že ty by měly na stav ovzduší na české straně nějaký vliv, je jasné, že si má divák tento závěr z prezentovaných faktů dovodit.

Nejprve pár faktů. Ludgeřovice se nacházejí v těsné blízkosti Ostravy. Z Ludgeřovic do Ostravy je to stejně daleko jako do Polska – zhruba 10 kilometrů. Průmyslové zdroje v Polsku se nacházejí většinou až kolem 60 kilometrů vzdálených Katovic, případně koksovna Radlin 26 kilometrů od Ludgeřovic.

Je vždy zajímavé poslouchat teorie o tom, že ostravské průmyslové zdroje ovlivňují pouze znečištěné ovzduší v Ostravě, ale dál než 10 kilometrů od Ostravy už nemají téměř žádný vliv. Zároveň s tím jsou tu ale polské průmyslové zdroje, a ty nějak magicky svým vlivem překonávají vzdálenost až 60 kilometrů a ovlivňují české ovzduší.

Co naplat, že studie AirSilesia podrobně rozebírala, které zdroje, zda lokální topeniště nebo průmysl, a zda české nebo polské, kde ovlivňují jak moc ovzduší. Co naplat, že jsme to v Hlídce Barona Prášila ještě jednou celé rozebírali. V problematice znečištěného ovzduší lze plácat prakticky cokoliv, TV Polar vám to ráda bez jakékoliv oponentury odvysílá.