Benzo[a]pyren v roce 2015 v Moravskoslezském kraji

Zatímco celkové průměrné roční statistiky koncentrací prachu jsou známy většinou už v lednu, koncentrace rakovinotvorného benzo[a]pyrenu jsou většinou známé až v červnu. Oficiální statistiky benzo[a]pyrenu pro rok 2015 proto budou vydány až za několik týdnů.

Existuje ale metoda, jak se k těmto datům dostat už teď. Stačí si na webu ČHMÚ najít statistiky za rok 2014 a pak jen v adrese stránky změnit číslici 2014 na 2015 🙂 A tak se už teď můžeme podívat, jak na tom byl rok 2015 ve srovnání s předchozími lety co do koncentrací benzo[a]pyrenu:

Co zde vidíme: potvrzuje se, že minulý rok byl mírný – nebylo moc inverzních situací a celkově byl rok 2015 vůbec nejlepším rokem. Dalo by se sice vše svést pouze na příznivé rozptylové podmínky, i přesto se ale nelze ubránit dojmu, že celkový trend je sestupný.

Netroufám si soudit, jak je to doopravdy – zda za zlepšením stojí už několik let pouze stále příznivější meteorologické podmínky, nebo se zároveň s tím do značné míry projevuje zavírání či modernizace zastaralých provozů.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2015 dýchalo lépe

Český hydrometeorologický ústav vydal první statistiky za rok 2015 ve znečištění ovzduší. Jelikož byl rok 2015 převážně teplým rokem kdy došlo jen k velmi málo inverzním situacím, tak kvalita ovzduší byla oproti předchozímu roku i mnoha dalším předchozím letům výrazně lepší. Na velkém množství stanic dokonce nebyl překročen roční limit pro polétavý prach PM10, přičemž vždy nastával spíše opak.

Jako každý rok i tento rok si budeme muset počkat na statistiku benzo[a]pyrenu, kde bývá situace o poznání horší – limit bývá překračován spolehlivě, většinou mnohonásobně. Statistika zpravidla vychází až kolem června.

Rovněž neznáme hodnoty koncentrací jemnějšího prachu PM2.5 na který bývají přísnější limity, jelikož je pro zdraví nebezpečnější. I tato veličina překračuje limity mnohem častěji než PM10. Zpravidla v Moravskoslezském kraji dosahuje 75 % hodnoty PM10, takže i když některé stanice hlásí průměrnou koncentraci PM10 35 µg/m3, dá se odhadovat, že koncentrace PM2.5 je v takovém případě 26 µg/m3, což překračuje jak český národní limit (25), tak i doporučenou hodnotu Světové zdravotnické organizace (10).

Tedy i přestože byly loni koncentrace velmi dobré (a nepřekvapilo by mně, kdyby to někdo vydával klamně za skutečné zlepšování stavu ovzduší), i tak stále nelze považovat stav ani za dostatečně dobrý. Jak dává tušit začátek roku 2016, který je zatím plný smogových situací, rok 2015 byl spíše výjimečný.

Tabulka průměrných ročních koncentrací PM10.

Stanice 2014 2015 Změna
Český Těšín 43,4 36,5 -16%
Frýdek-Místek 36 29,7 -18%
Havířov 41,6 36,1 -13%
Karviná 41,8 36,4 -13%
Ostrava-Fifejdy 38,6 33,8 -12%
Ostrava-Mariánské Hory 37,1 31,5 -15%
Ostrava-Přívoz 42,1 36,2 -14%
Ostrava-Radvanice ZÚ 42,6 42,1 -1%
Ostrava Radvanice OZO 39,4 33,7 -14%
Orlová 40,2 36 -10%
Opava-Kateřinky 31,9 27,2 -15%
Ostrava-Zábřeh 42,2 31,8 -25%
Šunychl 41,3 34 -18%
Třinec-Kanada 28 26,2 -6%
Třinec-Kosmos 33,6 29,8 -11%
Věřňovice 48 41,6 -13%

Jen další běžný výzkum znečištění ovzduší?

Zdravotní ústav v Ostravě vydal studii o znečištění ovzduší. Stalo se mým zvykem, že jakoukoliv studii o znečištění ovzduší vítám s velikou dávkou skepse. Vědeckých prací o znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji vyšlo za posledních deset let obrovské množství a já jsem zde opakovaně psal o tom, že jejich závěry jsou v přímém rozporu, protože jednou je za největšího viníka označen průmysl, jindy doprava a jindy lokální topeniště. Také mi vadilo, že se vždy používá zastaralý model Symos.

Jelikož jsem si všiml, že i tato nová studie používá model Symos a opět vůbec nereflektuje ostatní dosavadní studie, tak jsem tento počin uvítal opět spíše negativisticky. Teď bych se ale rád pokusil vyzdvihnout hlavně to pozitivní. Co Zdravotní ústav v Ostravě přinesl nového?

Hlavní pozitivní přínos: Zdravotní ústav odebral vzorky z komínů průmyslu i lokálních topenišť (emise), pak odebral vzorky znečištění ovzduší zachycené tam, kde je lidé dýchají (imise), všechny tyto vzorky velice detailně analyzoval a pak se snažil přiřadit emise k imisím. Tedy odpovědět na otázku které zdroje nesou tu největší vinu na tom, co dýcháme, a to na základě zkoumání fyzických důkazů, nikoliv matematických rovnic a modelů. Tedy přesně takový typ bádání, do kterého na svém blogu už dlouho vkládám naděje.

Další přínosy:
+ Výsledky této metody jsou pak srovnány s metodou “starého (ne)dobrého” modelování Symos.
+ Zkoumají se i velmi malé částice, které jsou pro zdraví nejnebezpečnější
+ Výstupem je pěkná interaktivní mapa, kde lze kliknout a nechat si zobrazit vliv různých zdrojů v konkrétním místě

Musím uznat, že studie jde po správné ose. Používá detailnější a empiričtější metodu zkoumání a zároveň ji srovnává s tou starou. Výstupem není jen jeden velký zevšeobecňující graf, ale interaktivní detailní mapa.

I tak si ale neodpustím trochu kritiky.

– Procenta na interaktivní mapě jsou do přesnosti dvou desetinných míst. To vyvolává dojem, že vědecké závěry jsou super přesné a že možná odchylka je nejspíš velmi malá. Tomu tak nepochybně vůbec není. Vědecká práce by nikdy neměla předstírat, že dává přesnější odpověď než ve skutečnosti dává.
– Porovnání matematického modelování Symos s výsledkem chemické analýzy není úplně zřejmé; Není mi úplně jasné která čísla studie považuje za “koherentní”
– V tomto grafu z průvodní prezentace nelze dost dobře rozeznat která barva čemu náleží – je tam příliš mnoho podobných odstínů zelené

Zkoumáním jednotlivých barev pomocí počítačového programu jsem odhalil, že “Další spalovací zdroje” a “Doprava v MSK” mají přiřazenou stejnou barvu (!) a to tu, které odpovídá 48% část koláčového grafu. Teprve až jsem se pořádně podíval na pořadí jednotlivých složek, tak mi došlo, že doprava má oněch 48 % a “Další” se schovává pod jedním z neviditelných 0 % výseků. Druhá světlá zelená náleží “Lokální vytápění – PL” a to má v grafu 2 %.
– Zatímco graf výše rozlišuje polské a české lokální topeniště a polské a české průmyslové zdroje, interaktivní mapa tak nečiní a polské zdroje slučuje do jedné kategorie “dálkový přenos”
– 23 % zdrojů PAH nebylo identifikováno, přičemž právě tyto látky v čele s benzo[a]pyrenem představují vůbec největší problém
– A nakonec: Je to všechno pěkné, ale jde to strašně pomalu. Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší jsou závažné, vědecké studie zkoumající příčiny se vyvíjejí velice pomalu a vždy mají velké mezery. I tato studie konstatuje potřebu dalšího bádání. Kdy bude už konečně “dobádáno”?

Odkazy:
Prezentace o studii
Interaktivní mapa pro zimní období
Interaktivní mapa pro letní období

České a polské průmyslové zdroje znečištění – kde a kolik?

Původně vydáno 21.3.2015, doplněno 1.1.2016

Kde vlastně najít informace o emisích průmyslu v oblasti Ostravsko-Karvinska a šířeji v celé oblasti českého i polského Slezska dohromady? Zdrojů je několik, každý z nich má bohužel nějaké nedostatky.

1. IRZ – Integrovaný registr znečišťování
Po zadání adresy irz.cz a kliknutí na odkaz “vyhledávací systém” se dostaneme na tento formulář, kde můžeme zvolit možnost “vyhledat vše”, nějakou chvíli si počkat a pak se probírat obrovským množstvím údajů, anebo můžeme zvolit možnost “Vyhledat dle parametrů” a náš výběr omezit pouze na to, co nás zajímá (typicky polétavý prach a polycyklické aromatické uhlovodíky).

Nevýhody: obsahuje jen ty největší zdroje, neexistuje mapový přehled, neobsahuje polské zdroje, nelze uložit odkaz na konkrétní výsledky (formulář zřejmě zbytečně používá HTTP metodu POST), není strojově zpracovatelný výstup, i když HTML kód stránky by se asi zpracovat dal

2. ČHMÚ
Po zadání adresy www.chmi.cz, kliknutí na záložku Ovzduší a zde v navigaci pod mapou na informace o emisích se dostaneme na poměrně strohou a matoucí stránku. Zde si vybereme přehled velkých zdrojů znečišťování, odkud už se doklikáme na jednotlivé kraje a dále na jednotlivé okresy. Dat je zde mnohem víc a lze vše jistým způsobem vidět na mapě.

Nevýhody: mapa nerozlišuje velikost zdroje co do množství emisí, pro porovnávání různých zdrojů je třeba všechny proklikat, data jsou z roku 2012, není strojově zpracovatelný výstup

3. Mapy AirSilesia
Na stránce Výstupy projektu AirSilesia je spousta různých materiálů. Jedním z nich je i archiv s mapami. Jednou z nich je i tato mapa průmyslových zdrojů na české i polské straně, včetně velikostí zdroje podle množství emisí:

Nevýhody: jelikož jde pouze o obrázek, o zdrojích toho nejde zjistit více (například jak se nazývají a kolik přesně emisí vypouštějí)

4. Interaktivní mapa AirSilesia
Projekt AirSilesia má i tento interaktivní portál. Jak se k němu dostat jinak než že člověk zná adresu, to je mi záhadou. Celý portál je i značně nedodělaný. Z menu “Emise” zde můžeme vybrat položku 2010 – průmyslové zdroje a mapa se následně pokryje body reprezentujícími jednotlivé průmyslové zdroje. Velikost bodu naznačuje kolik emisí bod vypouští. Po kliknutí na bod se zobrazí více informací. Chybně je u množství emisí uvedeno “emise z dopravy”, přestože se jedná o emise z konkrétního průmyslového zdroje.

Nevýhody: Není strojový výstup, data z roku 2010, není jasné proč se body liší barvou (průhledností).

5. Datové soubory AirSilesia
Kdo by si chtěl data o průmyslových zpracovat sám, může tak učinit na již zmíněné stránce Výstupy, kde se nachází odkaz na archiv se zdroji ve formátu Excel.

Aktualizace 1.1.2016:

6. Znečišťovatelé.cz (Arnika)
Web Znečištovatelé pod lupou je nový počin správců IRZ, kde data z registru (bod 1 tohoto článku) jsou zanesena do Google mapy. Mapa je tedy plně interaktivní a lze se doklikat ke všem datům, velice přehledně jsou taky vidět historická data. Technicky jde nepochybně o zatím nejlepší zpracování. Pokud bych měl něco vytknout: zcela chybí data z Polska a velikost bodů na mapě ani jejich barva neodpovídá tomu jak velké množství škodlivin daný zdroj vypouští.

Závěr:

Neexistuje místo, kde by se daly přehledně zobrazit aktuální informace o průmyslových emisích na české i polské straně, stejně tak aktuální data ke strojovému zpracování chybí. Z dílčích stránek lze získat jistou představu, případně lze pracovat se starými daty. Vzhledem k tomu že průmysl prochází každý rok nemalými změnami (spousta podniků inovuje, jiné se zavírají), mohou být stará data zavádějící.

Kdo chce čisté ovzduší a proč: statistici v akci

Jan Krajhanzl a Tomáš Protivínský vydali pro politiky, aktivisty a neziskovky velice podstatný dokument – Mapa české environmentální angažovanosti 2015. Z dotazování skoro čtyř tisíc lidí se dokument statistickými metodami snaží vytipovat, jaké skupiny lidí se zajímají o jaká společenská témata, případně které další potenciální skupiny lidí je možné oslovovat, případně jak.

Přišlo mi to celé strašně zajímavé a užitečné zároveň, proto jsem těch 42 stránek přelouskal a rád bych tady prezentoval co mně osobně připadá na tom všem pozoru-hodné, zvláště vzhledem k tématům, kterými se tady zabývám – tedy čistému ovzduší a těžbě.

Dokument mapuje všechny formy angažovanosti, tedy například i kategorii “tresty a postihy pro nepřizpůsobivé, omezit jejich zvýhodňování.” Je zvláštní uvědomit si, že zatímco jedni by rádi ovzduší co nezabíjí lidi, jiným by k dokonalosti existence nejvíce pomohlo došlápnutí si na tzv. “nepřizpůsobivé.”
I takoví jsou lidé. Přejděme ale více k věci.

Pozorování první, nejpozitivnější dojem: Přestože se mi občas zdá, že téma čistého ovzduší je tak trochu “out”, dokument alespoň ukazuje, že čisté ovzduší je hned druhé nejčastější environmentální téma, ve kterém se lidé rádi angažují a zároveň také druhé nejčastější téma, ve kterém by se určitě byli ochotni angažovat. Čisté ovzduší překonává v prvním případě zájem o zlepšování prostředí kolem nás a druhém případě zájem o zdravé potraviny. V žebříčku témat úplně všech (tedy i neenvironmentálních) se téma čistého ovzduší vyskytuje dokonce v první čtvrtině.

Měl bych tedy vždy myslet na to, že lidi velice silně oslovuje otázka zdraví. Tomu se občas vyhýbám a často se zajímám o pouhá čísla o míře znečištění, která sama o sobě nic neznamenají, kromě konstatování, že se nezlepšují a jsou nadlimitní.

Pozorování druhé: lidé mnohem častěji (a tedy raději?) podepíší petici skutečnou (papírovou) než pouze internetovou. Velice málo se lidé účastní protestů, vůbec nejmenší podíl aktivit náleží samotnému organizování protestů.

Třetí pozorování: Velmi málo se lidé zapojují do správních procesů a dokument taky často hovoří o tom, že lidé nedůvěřují institucím. Zvláštní mi to přijde například tam, kde se dokument zabývá aktivisty a environmentalisty, kteří toto chování také vykazují. Vzpomněl jsem si na v Česku velice známou a relativně úspěšnou organizaci Děti země – jejich aktivity se zabývají právě tímto – důkladným a zodpovědným využíváním zákonů a institucí k dosáhnutí cíle.

Možná právě zde jsou největší mezery všech současných aktivistů? Není to tak, že máme dostatek existujících institucí a zákonů, jen by bylo třeba je více využívat a dávat jim více důvodů pro to, aby konaly?

Na druhou stranu je tohle ale nesmírně náročná oblast. Umět se orientovat v potřebných zákonech, institucích, úřadech a správně sledovat a účastnít se správních a jiných procesů – to prostě není jen tak. Určitě není možné tohle chtít po úplně každém člověku. Minimálně je ale možné lidem výrazně pomoci se do tohoto zapojit – například jako to se to děje v případě vypakujsmog.cz.

Motivací pro angažovanost za čisté ovzduší není naštvanost, chuť po sdružování ani po harmonii se světem, ani “demokratický idealismus” (chápání světa jako boj dobra se zlem).

Klasickou motivací je v tomto environmentalismus. Problematické mi příjde, že lidé s touto motivací zároveň projevují odpor k novým věcem – novým technologiím, preferují stávající, prosazují vazby k místu, tradice a zvyky. Tohle mi zvlášť na Ostravsku přijde jako problém, protože bez nového přístupu a nových technologií čistého ovzduší nedosáhneme, stejně tak bude nutné přestat spojovat těžký průmysl s tou “jedinou a správnou” ostravskou identitou, přestože tomu tak vždy bylo.

Velmi zajímavá pasáž je ta, které rozděluje lidi do několika segmentů. V oblasti čistého ovzduší je nejaktivnější takzvaný segment “aktivistické tvrdé jádro” – ten je aktivní ostatně ve všem. Druhý nejaktivnější je segment “všeobecně aktivní”. Tyto dvě skupiny v Česku čítají dohromady 480 tisíc lidí. Naproti tomu “environmentalisté” jsou odhadováni na 420 tisíc lidí a jsou až třetí nejaktivnější skupinou.

Potvrzuje to mou zkušenost – v oblasti čistého ovzduší se angažují nebo by se rádi angažovali velkou měrou lidé, kteří nejsou environmentálně založení, jen jsou zkrátka aktivní – zajímají se o společenské problémy, ať už jsou jakékoliv. Čisté ovzduší proto není ryze environmentální téma.

Toto jde ruku v ruce s mým přesvědčením, že problém ovzduší je třeba pojímat v širším kontextu – spolu s ním musí aktivisté uchopit téma ekonomiky, nezaměstnanosti, atd. Více než polovina lidí, které čisté ovzduší zajímá, se zajímají o víc, než jen o environmentální stránku věci.

Trochu naopak je to v případě odporu proti těžbě. Ten má celkově mnohem menší podporu lidí, ale navíc se jeví jako mnohem více ryze environmentální téma, spíš než jako jedno z mnoha témat, kterým se zabývají angažovaní lidé.

Na druhou stranu těžba aktuálně ohrožuje jen několik konkrétních oblastí v České republice, zatímco kvalita ovzduší je špatná prakticky v celé České republice – v Ostravě navíc opravdu extrémně.

Na závěr studie doporučuje, které skupiny lidí se jeví jako vhodné cíle kampaní: environmentalisté “ryzí”, pečovatelé o území měst, venkova a přírody, milovníci zvířat a příznivci zdravého životního stylu.

Metylovické děti by samy potřebovaly ozdravný pobyt

Napsal jsem znovu Krajské hygienické stanici se sídlem v Ostravě ve věci dětských ozdravných pobytů v Metylovicích. Celkem už počtvrté. Ne že by mě to nějak zvlášť bavilo, ale každý druhý dotaz se vždy někam ztratil a odpověď jsem už dvakrát nedostal. Napočtvrté to vyšlo.

Dotaz jsem ale poslal i Ministerstvu životního prostředí, protože ochranu veřejného zdraví má v kompetenci i tato instituce. Vlastně bych tento článek mohl učinit velmi krátkým a ukončit ho hned tady, tím, co odpovědělo MŽP:

[O]bec Metylovice není v žádném případě vhodnou lokalitou pro pořádání ozdravných pobytů dětí. Naopak platí, že děti z této obce by se ozdravných pobytů měly zúčastnit.

Víc jednoznačná ta odpověď prostě ani být nemůže.

Dle ministerstva dochází k překročení počtu dní s nadlimitními koncentracemi a rovněž k překročení imisního limitu benzo[a]pyrenu. Metylovice se v seznamu míst s nevyhovující kvalitou ovzduší nacházejí zde na straně 5.

Tím bychom mohli skončit.

No ale co ta Krajská hygienická stanice v Ostravě? Zde zůstává totiž rozum stát a jejich odpovědím je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.

minule celou situaci zlehčovali, a teď odpověděli tohle:

Benzo(a)pyren nelze brát jako jediný a rozhodující ukazatel pro hodnocení kvality ovzduší na území, a to s ohledem na nízkou četnost jeho monitorování (pouze 31 stanic v ČR, z toho jsou roční hodnoty překročeny na 21 stanicích). Mapy, na které odkazujete jsou výsledky modelování a jsou zatížené vysokou chybou.
Hodnocení kvality ovzduší přísluší ČHMÚ, hodnocení zdravotních rizik z ovzduší provádí Státní zdravotní ústav (viz. výsledky monitoringu).

Celkovou argumentaci KHS si shrňme. Nejdříve můj původní dotaz z minulého článku.

Argument: V Metylovicích dochází k překročení povoleného počtu dní s nadlimitními koncentracemi.
Reakce KHS: Průměrné koncentrace jemných prachových částic PM2.5 v Metylovicích splňují stanovený limit.
Překlad: Zřejmě nevadí, že je porušen jeden zákonný limit, protože jiný zákonný limit je dodržen.

Argument: V Metylovicích je pro ozdravné pobyty dětí nedostatečná kvalita ovzduší
Reakce KHS: Kvalita ovzduší a klimatické poměry mohou být doplňkovou funkcí
Překlad: Vy toho naděláte, však o ovzduší vlastně až tak nejde. Děcka zavřeme na ubytovně, patrně nebudeme vůbec větrat. To je panečku ozdravný pobyt!

A nyní nejnovější výměna názorů:

Argument: Dochází k překročení limitní koncentrace benzo[a]pyrenu
Reakce KHS: Hodnocení kvality ovzduší přísluší ČHMÚ. Výsledky jsou zatížené velkou chybou.
Překlad: Když na to přijde, tak budeme papežštější než papež – ČHMÚ neví co ve svých měřeních dělá, my to víme mnohem lépe, i když nám to nepřísluší hodnotit. Zdraví dětí vystavíme velikému riziku, protože existuje malá šance, že hodnocení ČHMÚ neodpovídá skutečnosti a limit není o 50 procent překročen, ale je nějakým zázrakem dodržen.

Nevím, co s tímhle dál. Neznám poměry na hygienické stanici a nevím, proč tento problém takto skandálně bagatelizují, čí zájmy hájí a proč. Ani nevím, zda je jejich počínání soudně napadnutelné, ale vůbec bych se nedivil, kdyby bylo. Zákonné limity jsou stanoveny jasně a v Metylovicích dodržovány nejsou, o tom prostě není sporu. Zákon o žádném zatížení chybou nehovoří, KHS nepřísluší riskovat zdraví dětí, protože si usmysleli, že možná nějaká čísla ČHMÚ jsou zkreslená. O zdravé ovzduší na ozdravných pobytech jde především, řeči o tom, že je jen doplňkovou funkcí, jsou naprostý nesmysl. KHS nepřísluší relativizovat tohle a ono. KHS má vzít dostupné informace z platných zákonů a od jiných institucí a v rámci své pravomoci institucionálně zasáhnout, bez přidávání nějakých osobních domněnek a vlastních interpretací.

Považuji reakci KHS za zcela skandální. Na druhou stranu ale přesně vystihuje přístup a mentalitu všech lokálních institucí, politiků a úplně všech dotčených. Nojo, máme tady toxické rakovinotvorné ovzduší a asi nám to fakt ničí zdraví. Ale zase z toho nedělejme takovou vědu prokrindapána. Však jsme to doteď nějak přežili, přežijeme to i dál. V Metylovicích je ovzduší o něco lepší, než v Karviné, to přece musí stačit. Ozdravné pobyty zdar – nazdar!

Ultrajemné částice v Ostravě: Koksovna

Slíbil jsem, že přinesu informace o měření ultrajemných částic v Ostravě – mezitím se ale o této události informovalo všude možně.

Za pozornost stojí, jak vysoké koncentrace byly naměřeny kolem Koksovny Svoboda. Tento provoz dlouhodobě kritizují například experti z VŠB.

Odkazy na články o aktuálním měření:

Podrobnější a na grafy orientovaný přehled lze najít na webu Čistého nebe

Článek vyšel serveru iDnes

Vyšel i článek na serveru lidovky.cz

Tisková zpráva Centra pro životní prostředí a zdraví

Měření ultrajemných částic v Ostravě bude

Zhruba před půl rokem jsem zde psal o měření ultrajemných částic v ČR experty z Dánska. Vadilo mi tehdy, že se jednalo už o druhé měření a opět nebyla zahrnuta Ostrava. S organizátory jsme si vyměnili pár přátelských zpráv, důvody pro vynechání Ostravy jsem pochopil. Nyní to vypadá, že se v Ostravě měřit nakonec bude, viz tato krátká zpráva. O výsledcích budu informovat.

Dětský ozdravný pobyt v centru Prahy by byl zdravější

Města v Moravskoslezském kraji již mnoho let pořádají takzvané “ozdravné pobyty” pro děti. Základní myšlenka těchto pobytů je taková, že se děti z oblastí se špatnou kvalitou ovzduší odjedou na týden až dva nadýchat čerstvého vzduchu někam do hor. Problém je, že destinace, které si vybírají mnohá města, nemají kvalitu ovzduší nikterak výrazně lepší. Naposledy jsem se velmi kriticky tímto fenoménem zabýval zde a zde.

Nezůstal jsem ale jen u psaní článků. Napsal jsem také některým institucím, a to konkrétně s žádostí o jejich vyjádření k ozdravným pobytům v Metylovicích, protože pocházím z Karviné a Karviná do Metylovic posílá děti už prakticky pravidelně. Nejdřív se vyjádřil Český hydrometeorologický ústav, tomu ale nepřísluší hodnotit zdravotní hledisko věci, prakticky mne jen odkázal na veřejně dostupné mapy koncentrací znečištění v kraji.

Před několika dny jsem ale získal i následující vyjádření z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje:

Pořádání a výsledný efekt ozdravných pobytů nezávisí pouze na kvalitě ovzduší, ale pro děti je potřebné zajistit komplexní zázemí, tj. zdravé stravování, denní režim s dostatkem fyzických aktivit, vhodné podmínky ubytování. Kvalita ovzduší a klimatické poměry mohou být doplňkovou funkcí.

Z pohledu kvality ovzduší je zdejší prostředí pro venkovní aktivity prokazatelně příznivější než oblast Karvinska, kde koncentrace sledovaných škodlivin překračují přípustné limity až několikanásobně – zejména u benzo(a)pyrenu. Z modelových map, na které odkazujete, vyplývá, že průměrné koncentrace jemných prachových částic PM2.5 v Metylovicích splňují stanovený limit. Případně lze, dle aktuální situace, přizpůsobit činnost dětí v daný (kritický) den větším využíváním aktivit v léčebně, která je patřičně vybavena.

Jedná se o reakci pozoruhodnou hned z několika důvodů. Lékaři a odborníci ozdravné pobyty doporučují právě proto, aby organismus dostal šanci se během jednoho až dvou týdnů zotavit dýcháním ovzduší bez vysokého obsahu znečišťujících látek. Krajská hygienická stanice ale říká, že o to vlastně až tolik nejde. Hlavně aby se děti dobře najedly a měly fyzické aktivity. Asi netřeba dodávat, že fyzickým aktivitám za znečištěného ovzduší je jednoznačně doporučeno se vyhýbat.

Rovněž není jasné jakým způsobem je zajištěna kvalita ovzduší uvnitř ubytovacího zařízení, když už děti zůstanou zavřené a nebudou vycházet. Kolik inspekcí a měření asi tak Krajská stanice v těchto zařízeních provedla? A co myslí těmi “vhodnými podmínkami ubytování?” Už vůbec není jasné, jak mnohé paní učitelky poznají, kdy s dětmi chodit ven a kdy ne. Není to tak dávno, co jedna paní učitelka pro server Novinky.cz uvedla: “Minulý týden jsme vůbec nevěděli, že je smog, a byli jsme s dětmi venku. Pak nás maminky pokáraly. Ale k nám se vůbec ta informace nedostala.”

Přesto všechno ale Krajská hygienická stanice tvrdí, že ovzduší je i tak v Metylovicích “v normě”, resp. “koncentrace splňují stanovený limit.” Je to vůbec pravda?

Roční limit pro velmi jemný prach PM2.5 stanovuje zákon na hodnotu 25 µg/m3. Při pohledu na již jednou zmíněnou mapu (pozor, načítá se velmi velký soubor) můžeme ověřit, že pětileté průměrné koncentrace v Metylovicích jsou v rozmezí 21 až 24,6 µg/m3. Takže? Metylovice mají štěstí, že přímo v nich není měřící stanice, a jsou k dispozici pouze tato čísla, podle kterých nelze usuzovat, zda některý rok z tohoto pětiletého průměru došlo k překročení zákonného limitu. Mohlo k tomu dojít, ale z této mapy to prokázat nelze. Zatímco když se podíváme na Karvinou, tam se pětileté průměrné hodnoty pohybují kolem 37 µg/m3 – zcela zjevně tam k překročení dochází.

Takže zatímco ovzduší v Karviné nesplňuje zákonné normy, ovzduší v Metylovicích nejspíš ano, a tak je všechno v pořádku a posílat děti do Metylovic dává výborný smysl.

Takže je vše asi v pořádku, nebo ne?

Pokud si chcete zachovat iluzi, že pro děti děláme něco dobrého, doporučuji dál nečíst, tento článek zavřít a nikdy s k němu nevracet. Děkuji vám za dosavadní přízeň, na shledanou.

Pro ostatní z vás je zde několik faktů.

Problém číslo 1: benzo[a]pyren

Krajská hygienická stanice konstatovala, že koncentrace PM2.5 splňují zákon. Já jsem se ale v mém dotazu zmiňoval i o koncentracích benzo[a]pyrenu, a to Krajská hygienická stanice ve své odpovědi z mne nepochopitelných důvodů zcela ignorovala. Benzo[a]pyren je karcinogen nejvyššího stupně – takzvaný prokázaný karcinogen – není nejmenšího sporu, že způsobuje rakovinu a poškozuje DNA – u dětí navíc nabourává jejich imunitní systém, a jak ukazují výsledky posledního bádání týmu doktora Radima Šráma – genetiku a imunitu nabourává i u dětí, které se ještě ani nenarodily.

Zákonný limit pro benzo[a]pyren existuje a jeho hodnota činí 1 ng/m3. Jaké koncentrace benzo[a]pyrenu jsou v Metylovicích? Opět použijeme oficiální čísla ČHMÚ z map odkazovaných výše a vidíme, že koncentrace benzo[a]pyrenu v Metylovicích se pohybují zhruba kolem 1,5 ng/m3.

Kvalita ovzduší v Metylovicích tedy zcela zjevně nesplňuje zákonné normy! Proč tento fakt Krajská hygienická stanice ignoruje?

Paragraf 2 zákona 106/2001 Sb. (o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti) říká: “Zotavovací akce se umísťují mimo území, kde lze předpokládat znečištění ovzduší nad stanovené limity”

Problém číslo 2: průměrné hodnoty

Pointou ozdravných pobytů je, že se mají pořádat především v obdobích smogových epizod – podzimních a zimních měsících – tehdy opravdu dává smysl děti vozit někam pryč za čistějším ovzduším. Bylo by proto mnohem více smysluplné dívat se na koncentrace nikoliv průměrné za celý rok, v nichž jsou obsaženy i letní měsíce, kdy je ovzduší relativně čisté v celém kraji, ale raději bychom měli analyzovat ovzduší v těch konkrétních měsících, kdy děti posíláme na ozdravné pobyty. Takovým měsícem pro karvinské děti je tabelární ročenky ČHMÚ z roku 2013. V Metylovicích se bohužel nenachází měřící stanice, jedna z nejbližších je například v Čeladné, což je mimochodem další populární destinace ozdravných pobytů pro děti. Čeladná se nachází jižně od Metylovic, dál od “centra smogu” okolo Ostravy a Karviné. Tomu odpovídá i to, že při pohledu na obě výše zmíněné mapy se můžeme přesvědčit, že ovzduší v Čeladné je jednoznačně lepší kvality, než ovzduší v Metylovicích. V následující části článku budu analyzovat ovzduší v Čeladné, je u toho tedy potřeba vždy brát v úvahu, že ovzduší v Metylovicích je ještě horší.

Kromě ročního zákonného limitu pro PM2.5 existují i zákonné limity další – například denní limit pro mikroskopický prach PM10. Kolikrát byl tento denní limit v Čeladné v lednu 2013 překročen? A kolikrát byl překročen v Karviné a kolikrát v Praze?

Počet dnů s překročeným 24hodinovým limitem je v Čeladné vyšší než v Karviné. Dokonce i v samém centru Prahy (Riegrovy sady) je na tom ovzduší lépe. Pro děti by bylo lepší, kdyby se odjely rekreovat do parku v centru Prahy.

A jak jsou na tom koncentrace průměrné, ale nikoliv za celý rok, ale konkrétně za leden 2013? Data ČHMÚ mluví jasně:

V lednu 2013 bylo v Čeladné ovzduší i v průměru jasně horší než v Karviné. Ovzduší v Praze i v tomto srovnání vychází jako vítěz. Zatímco v Praze byly lednová průměrná koncentrace pod hodnotou ročního zákonného limitu, Čeladná ani Karviná toto splnit nedokázala.

A nakonec jak to bylo za jednotlivé dny?

Vidíme, že mezi Karvinou a Čeladnou je jen málo rozdílů. Některé dny je horší ovzduší v Karviné, jiné dny zase v Čeladné, celkově je to 50 na 50, lépe řečeno značnou část měsíce “nad 50” – což je zákonný limit pro 24hodinový průměr. Nejpodstatnější je, že když dojde k překročení zákonného limitu v Karviné, dojde k němu i v Čeladné. Nemá tedy smysl děti posílat na ozdravný pobyt do Čeladné (a tudíž ani do Metylovic), když tam v měsících jako je leden dochází ke smogovým situacím zcela stejně jako v Karviné, navíc jsou tam průměrné koncentrace ještě horší.

Závěr

Kam tedy posílat děti na ozdravné pobyty? Do Prahy? Jak vidno, i v parku v centru Prahy je lepší ovzduší, než kam Karviné posílá své děti. Samozřejmě to neznamená, že by děti musely jet zrovna do centra Prahy, to by bylo dosti zvláštní. Lepších možností je po celé ČR nepřeberné množství. Stačí se vydat jen o trochu dál od Karviné a Ostravy, než jen do Metylovic nebo Čeladné.

Proč Krajská hygienická stanice o nic z výše uvedeného nedbá, když to má v popisu práce? Nevím. Možná se jich na to zeptám. Ale zároveň bych k tomu samému chtěl vyzvat vás, čtenáře. Tento článek se možná dostane k mnoha rodičům dětí z Moravskoslezského kraje. Zeptejte se Krajské hygienické stanice sami. Proč toleruje pobyty dětí v oblastech s překročeným limitem pro karcinogenní benzo[a]pyren? Jak zajišťuje kvalitu vnitřního prostředí budov? Jak zajišťuje, že děti netráví čas na znečištěném ovzduší? Jak to učitelé a učitelky mají poznat? Proč toleruje, že děti posíláme do oblastí, kde je v zimních měsících někdy i ještě horší ovzduší, než odkud děti pocházejí?

Emailová adresa je: podatelna@khsova.cz
Nezapomeňte uvést své jméno, trvalé bydliště, datum narození a kam si přejete zaslat odpověď (například zda na váš email).

Proč Krajská hygienická stanice? Protože je ze zákona jedním z orgánů ochrany veřejného zdraví. Dalším je například Ministerstvo životního prostředí.

Zeptejte se i svých obecních politiků nebo ředitelů škol, kam posílají děti na ozdravné pobyty, a proč zrovna tam, a zda tak činí ve “smogových” měsících, nebo nesmyslně v měsících letních.

Tento blog sám o sobě bez pomoci čtenářů nic nevyřeší. Děkuji za pomoc.

Magie českého a polského znečištění

V nedávném pořadu televize Polar se další politik ČSSD různými kličkami pokoušel vyvázat Ostravský průmysl z odpovědnosti za stav znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji. Myslím, že existuje nějaká obecná kuchařka, podle které tito politici postupují. Body v té kuchařce budou nejspíš zhruba tyto:

1. Argumentovat, že znečištěné ovzduší je i v obcích, kde není průmysl
2. Připomenout méně přísné emisní limity v Polsku
3. Dovodit závěr o tom, že za znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji mohou lokální topeniště a polské zdroje

Někdy ani není nutné bod 3 říct celý explicitně, z bodů 1 a 2 to tak nějak vyplývá. Ve zmíněném televizním pořadu politik argumentuje, že znečištěné ovzduší bylo naměřeno i v malé obci Ludgeřovice a jelikož to není Ostrava, ale malá obec (do 5 tisíc obyvatel), politik dovozuje, že 90 % tamějšího znečištění pochází z tamějších lokálních topenišť. V pořadu se také mluví o polských zdrojích, i přestože explicitně nezazní, že ty by měly na stav ovzduší na české straně nějaký vliv, je jasné, že si má divák tento závěr z prezentovaných faktů dovodit.

Nejprve pár faktů. Ludgeřovice se nacházejí v těsné blízkosti Ostravy. Z Ludgeřovic do Ostravy je to stejně daleko jako do Polska – zhruba 10 kilometrů. Průmyslové zdroje v Polsku se nacházejí většinou až kolem 60 kilometrů vzdálených Katovic, případně koksovna Radlin 26 kilometrů od Ludgeřovic.

Je vždy zajímavé poslouchat teorie o tom, že ostravské průmyslové zdroje ovlivňují pouze znečištěné ovzduší v Ostravě, ale dál než 10 kilometrů od Ostravy už nemají téměř žádný vliv. Zároveň s tím jsou tu ale polské průmyslové zdroje, a ty nějak magicky svým vlivem překonávají vzdálenost až 60 kilometrů a ovlivňují české ovzduší.

Co naplat, že studie AirSilesia podrobně rozebírala, které zdroje, zda lokální topeniště nebo průmysl, a zda české nebo polské, kde ovlivňují jak moc ovzduší. Co naplat, že jsme to v Hlídce Barona Prášila ještě jednou celé rozebírali. V problematice znečištěného ovzduší lze plácat prakticky cokoliv, TV Polar vám to ráda bez jakékoliv oponentury odvysílá.

Největší chyby a nedostatky JABu

Minule jsem avizoval, že bych rád provedl jistou reflexi a sebereflexi. Chtěl bych se s odstupem podívat na to, co by se dalo dělat jinak a lépe ke zlepšení stavu ovzduší na Ostravsku a Karvinsku.

Jako první krok se chci postavit kriticky sám k sobě, ke svým aktivitám a ke svému blogu. Co jsem mohl dělat jinak a lépe a co jsou moje největší chyby a nedostatky – alespoň z těch, kterých jsem si sám vědom?

Budu rád, když mi v komentářích napíšete další připomínky a kritiku toho, co jsem mohl dělat jinak a lépe.

V regionu již přes 10 let nežiji, a tak se ke mně spousta informací a souvislostí nedostane. Zároveň se nejsem schopen zapojit do společných aktivit tak dobře, jako bych mohl, kdybych tam žil.

Nevydělil jsem ze svého osobního blogu specializovaný blog o ovzduší. Blog by patrně působil lépe a uspořádaněji, kdyby byl jasně vymezený a neprezentoval se jako všeobecný osobní blog.

Jakožto laik se dopouštím v interpretacích vědeckých závěrů řady chyb a velkých zjednodušení. Minimálně jednou jsem byl kontaktován vědeckými pracovníky, kteří našli v mé interpretaci závažnou chybu.

Z jednotlivých mini-projektů Znečištění ovzduší a úmrtnost, Výzkum zdrojů znečištění, Vzduch pod lupou, Evropské mapy znečištění a Evropský šampionát ve znečištění ovzduší jsem nevytvořil jednotný web, kde bych tyto projekty spojil a propojil.

Nenavazoval jsem aktivně spolupráci s dalšími lidmi. Vždy jsem spíš čekal, až se někdo ozve a požádá o spolupráci mne.

Nespustil jsem projekt webového periodika o znečištění ovzduší. Zvlášť v době, kdy skončilo vydávání časopisu Ochrana ovzduší možná byla velká příležitost motivovat spoustu vědců a dalších lidí publikovat a vzájemně konfrontovat své studie a názory na znečištěné ovzduší a více tak rozpohybovat debatu.

Nepokusil jsem se založit blog na více viditelném místě (např. blogy na idnes.cz nebo aktualne.cz).

Nikdy jsem se nepokusil vytvořit a poslat článek do žádného z nových webových periodik jako je Deník Referendum nebo A2larm, kde by pravděpodobně o ostravském ovzduší rádi něco vydali.

Když závěry výzkumu AV ČR o původu znečištění ovzduší daly nejednoznačný výsledek, neinicioval jsem žádné pokračování debaty o tom, co tyto závěry znamenají pro budoucnost.

Nikdy jsem víc nezjišťoval, co si myslí mí čtenáři. Kromě jednoho izolovaného případu jsem nikdy jsem neuspořádal žádnou anketu nebo dotazníkový výzkum o tom, co si čtenáři blogu myslí o znečištění ovzduší nebo o tomto blogu.

Začal jsem publikovat obsah i na Facebooku, což trochu snížilo počet článků zde na blogu a celkově se tím zvýšila kvantita na úkor kvality. Vydávám na Facebooku spousty odkazů na články na jiných webech s velmi krátkými komentáři, často tyto odkazy na Facebooku uvidí jen velmi malé množství čtenářů. V minulosti jsem vždy takové odkazy shromáždil do jednoho shrnujícího článku, nyní většinou žádný takový shrnující článek nevydám.

A nakonec, i když se toto hodnocení může zdát absurdní, mělo by podle mne být uplatňováno na úplně všechny aktivity snažící se o zlepšení stavu ovzduší: Není možné určit či změřit, o kolik a zda vůbec tento blog přispěl ke zlepšení stavu ovzduší. Je velice pravděpodobné, že zatím nepřispěl ke zlepšení ovzduší vůbec. Neexistuje ani způsob, jak vyloučit, že nepřispěl ke zhoršení stavu ovzduší.

A co si myslíte vy, čtenáři? Co vám přijde jako největší chyba, nedostatek nebo nevyužitá příležitost JABu a mých aktivit kolem znečištění ovzduší?

Utkání zabijáků: obezita vs. neaktivita vs. znečištěné ovzduší

Hlavní zpráva BBC News před týdnem informovala o počtu úmrtí způsobených nedostatečnou aktivitou ve srovnání s obezitou. Je jistě zajímavé, že více lidí zemře, protože se dostatečně nepohybují. Ještě zajímavější je ale dát si čísla ze článku do kontextu s dalšími čísly, která v článku nejsou:

0,7 % úmrtí v ČR způsobeno dopravními nehodami
3,6 % úmrtí v Evropě způsobeno obezitou
5,5 % úmrtí v ČR způsobeno znečišťěným ovzduším
7,5 % úmrtí v Evropě způsobeno nedostatečnou fyzickou aktivitou
11,0 % úmrtí v Ostravě způsobeno znečištěným ovzduším
14,0 % úmrtí v Karviné, Havířově či Orlové způsobeno znečištěným ovzduším

Proč jsou články o obezitě a fyzické (ne)aktivitě divácky zajímavější? Dovolím si skromný odhad – člověk má pocit, že zatímco svou fyzickou aktivitu může a měl by ovlivnit, v případě znečištěného ovzduší je to složitější – sám nic nezmůžu a od politiků slyšíme neustálé výmluvy, že s tím cokoliv dělat vlastně skoro vůbec nejde.

Výmluvy, proč znečištěné ovzduší nezlepšovat, mi v tomto světle částečně připomínají výmluvy proč necvičit. Ano, není to snadné a stojí to nějakou práci a úsilí, ale zachraňuje to životy.

Jaké bylo ovzduší v roce 2014? Co čeká JAB dál?

Rok 2014 skončil a bylo by proto vhodné vyhodnotit, zda v něm lidé na Ostravsku a Karvinsku dýchali lepší ovzduší, než v roce předchozím.

Čisté nebe publikovalo jedno takové srovnání, co do počtu dní, kdy se dýchalo špatně. Oproti roku 2013 došlo v tomto směru ke zlepšení na všech Ostravských stanicích kromě jedné. Ale zato ve srovnání s rokem 2012 je to spíš plichta – 3 stanice jsou na tom hůř, 3 lépe, jedna skoro úplně stejně.

Vyrobil jsem si i srovnání statistik průměrných koncentrací. I zde došlo oproti roku 2013 ke zlepšení, a to v průměru o 5 až 6 %. Ke zlepšení došlo navíc na téměř všech stanicích – výjimkou jsou pouze Věřňovice, kde v roce 2013 byla průměrná koncentrace PM10 47 µg/m3 a v roce 2014 48 µg/m3.

Stejně jako minulý rok je třeba upozornit, že to opravdu podstatné – koncentrace PM2.5 a benzo[a]pyrenu budou zveřejněny až kolem června. Jsem skeptický a stejně jako minulý rok si dovolím tipovat, že se nedočkáme žádného znatelného zlepšení. V minulém roce jsem se trefil.

Je to obzvláště smutné v tom, že ta statistika, která je ze zdravotních hledisek nejméně zajímavá – PM10 je k dispozici okamžitě a “je vidět”, ty další dvě už tak vidět nejsou.

Z mnoha různých důvodů si kladu otázku, co dál s tímto blogem. Čísla o ovzduší už jsem zde rozebral ze všech stran, a tento článek je důkazem toho, že pokračovat v tom nemá příliš smysl. Pokaždé opakovat, že se nic nemění, není zajímavé ani pro mne, ani pro čtenáře. Fact-checkingu výroků o znečištění ovzduší se nyní věnuji v rámci Hlídky Barona Prášila, která je pro to lepší platformou, než tento blog. Bohužel i těch výroků je v poslední době málo. O znečištěném ovzduší se nemluví, téma nebaví nejen obyčejné obyvatele, ale začíná bohužel v jistém směru “nebavit” i mne osobně.

Toto malé bědování vás ale nemá opatrně připravit na to, že bych to s tímhle blogem zabalil. Právě naopak.

Chtěl bych vydat několik článků, kde se pokusím o trochu sebereflexe. V první řadě bych se chtěl kriticky vyrovnat se svým blogem. Na množství materiálu, které jsem zde za těch několik let sepsal a shromáždil, jsem docela hrdý. Chtěl bych ale reflektovat to, jaký měl blog cíl, zda se cíl povedl naplnit, a především co se naplnit nepovedlo, v čem byl blog neúspěšný, které myšlenky nebyly dotaženy do konce, jakých chyb jsem se dopustil a jaká omezení potenciál blogu dost snížila.

V další sérií článků bych se rád věnoval nápadům, jak problém znečištěného ovzduší uchopit dál – jaká je ta správná cesta, jak za čistější ovzduší efektivně bojovat.

Jestli se po vydání těchto článků budu potom ještě dál ovzduší věnovat, bude asi hlavně záležet na případné odezvě.

Díky všem čtenářům za dosavadní přízeň! 🙂

Benzo[a]pyren a šance na rakovinu

Nejen koncentrace prachu lze vyčíslovat ve škodách na zdraví a životech lidí. I koncentrace rakovinotvorného jedu benzo[a]pyrenu lze podobně přepočítávat.

V roce 2011 byla nejvyšší koncentrace BaP v Česku nepřekvapivě naměřena v Ostravě Radvanicích: 10,1 ng/m3. V Belgii v tom samém roce byla naměřena nejvyšší koncentrace BaP na stanici Ixelles: 0,3 ng/m3.

Český zdravotní ústav používá jednoduchý přepočet: koncentraci BaP vydělíme tisícem a vynásobíme číslem 0,087 a získáme šanci každého jednoho člověka dostat rakovinu.

A tak zatímco Belgická koncentrace benzo[a]pyrenu zaručuje rakovinu pouze zhruba dvěma lidem ze 100 tisíců lidí, ta ostravská je tak vysoká, že způsobí rakovinu u 88 lidí ze 100 tisíců lidí.

Za “společensky únosnou míru karcinogenního rizika” se v USA a EU považuje 1 případ na milion obyvatel. V Belgii jde o 20 případů, v Ostravě o 880.

Těžko soudit, zda Ostravané mají natolik posunutou míru vnímání únosné míry karcinogenního rizika, že si to nechají líbit. Město se sice vylidňuje, přesto se ale často setkáváme s názorem, že už nestojí za to usilovat o čistější ovzduší.

Poznámky

V roce 2012 byla v Radvanicích koncentrace ještě vyšší: 10,8 ng/m3, v roce 2013 zřejmě především díky lepším rozptylovým podmínkám o něco nižší: 9,4 ng/m3

Zatímco vliv koncentrací prachu na zdraví je zdokumentován tak, že se reálně zkoumalo, kolik je kde prachu, jaká je tam úmrtnost a jaké jiné vlivy mohou úmrtnost ovlivňovat, u benzo[a]pyrenu tyto “vzorečky” vycházejí z mnohem méně reálnějších experimentů – ze zkoumání účinků vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu na laboratorních myších. Čísla je tak potřeba vnímat pouze orientačně a s jistou rezervou.

Kolik lidí musí zemřít, aby byl regulován průmysl?

Mezi úrovní znečištění ovzduší a množstvím úmrtí existuje přímá úměra. Rozlišují se roční hodnoty – těm se věnuje tento web, ale pak také 24hodinové hodnoty.

Jak tento smrtelný vztah funguje, když jej aplikujeme na pravidla pro vyhlašování signálu regulace?

Pro zjednodušení předpokládejme, že se Moravskoslezský kraj nedělí na tři oblasti, ve kterých se smogová situace a signál regulace vyhlašují odděleně.

Aby byl signál regulace vyhlášen, musí být překročena hodnota 24hodinové koncentrace 150 µg/m3 tři dny po sobě. ČHMÚ toto zákonné nařízení interpretuje tak, že toto číslo musí být překročeno 49 hodin – tedy spíše jen krátce přes 2 dny.

V Moravskoslezském kraji žije 1,23 milionu obyvatel. To při úmrtnosti 10,25 promile dává 12,6 tisíc úmrtí ročně, což je 69 úmrtí každé dva dny.

Světová zdravotnická organizace nám říká, jak spočítat z 24hodinové koncentrace PM10 zvýšení krátkodobé úmrtnosti. Tento výpočet používá i Státní zdravotní ústav. Pro každých 10 µg/m3 nad hodnotu 50 úmrtnost stoupá o 0,5 %. Tedy, pro 150 µg/m3 to je ((150-50) / 10) * 0,5 % = 5 % úmrtnosti na vrub smogu.

Naše výsledné číslo pak získáme tak, že si spočítáme 5 % z 69 úmrtí za dva dny = 3,5 úmrtí.

V tomto mírně zjednodušeném případě v Moravskoslezském kraji musí zemřít alespoň tři lidé, aby mohlo být průmyslu nařízeno, že má omezit výrobu.

Pravidla zákona jsou tak nevhodná, že koncentrace mohou kolem hraniční hodnoty kolísat mnoho dní a regulace nebude nikdy vyhlášena. Úmrtí tak mohou každý den přibývat, aniž by průmysl byl nucen výrobu omezovat. Něco podobného se stalo během poslední smogové situace. ČHMÚ proto vypracoval novelizaci pravidel pro vyhlašování smogových situací a signálů regulace.