V Karviné volby vyhraje ČSSD a ANO

Při čtení předvolebních materiálů pro karvinské volby začíná dávat smysl, proč se ČSSD roky drží u moci a teď se k ní pravděpodobně pouze přidá ANO. Důvod je jednoduchý: tyto dvě strany neobtěžují voliče s tzv. “volebním programem” ani ničím podobným, s čím by se dalo nesouhlasit.

Srovnejme si to:

ČSSD = Jistota. Vidíte nás úplně všude, vecpeme se na každou ve městě konanou akci, do všech novin a televizí. Musíte nás volit, protože Karvinou bez nás si nikdo už ani neumí představit.

ANO = Nejsme politici. Koukněte, jak makáme. O nic se nestarejte, “prostě to uděláme.” Navíc nekrademe a nelžeme.

Oproti tomu ostatní strany:

* Náhodný dlouhý a únavný mix všech možných témat.
* Zcela náhodné postoje k jednotlivým tématům, bez srozumitelného a jasného sjednocujícího motivu (žádny “message”).
* Neprofesionalita. Volební programy vypadají jako kdyby je dělalo dítě ve Wordu. Stylistická úroveň slabá. Když strana neumí vypracovat dobře vypadající předvolební program, jak chce řídit město?
* Odstrašující mezery. Když chybí myšlenky, tak jen proklamace “chceme X” (= nevíme ještě přesně jak), kde dokonce ani nevíme, co vlastně chceme, tak strčíme aspoň negativní vymezení – “určitě nechceme Y.”
* Nikdo neumí vymyslet kloudnou odpověď na otázku “Proč bych vás měl volit?” Jeden kandidát na zastupitele například argumentuje, že ho máme volit, protože umí fakt dobře anglicky.

Malé strany snad opravdu věří, že se lidé rozhodují nějak racionálně, že hlas straně hodí, protože strana k tomuhle tématu má tenhle postoj a k tam tomu tématu zase onen postoj. Takto se rozhoduje jen minimum lidí.

Dochází tak k velkému rozmělnění hlasů.

Jenže založit si stranu je tak snadné, o tolik snadnější, než vymyslet kloudnou volební strategii.

Lze těžit bez poklesů terénu?

Karviná by byla zcela jiné město, kdyby se černé uhlí dalo těžit tak, aby nezpůsobovalo poklesy a destruktivní změny na povrchu. Spousta Karviňáků tak často namítá, že by společnost měla těžit šetrnější metodou. OKD toto vždy odmítne, podobně jako to odmítl zpracovatel dokumentace záměru EIA:

přechod na jiný způsob dobývání a případná realizace zakládání vydobytých prostor je z hledisek technických i ekonomických nereálný.

Těžba bez poklesů je zde označena za “nereálnou” hned ze dvou různých důvodů.

Jak překvapivě pak zní následující slova výkonného ředitele OKD z nedávného rozhovoru.

Od května například zkoušíme novou metodu těžby, při níž nedochází k poklesům terénu. Abych byl přesný, jde o novou metodu těžby v Česku, ale ve světě se běžně používá, v Jižní Africe tak těží už nějakých 80 let a za tu dobu tam nedošlo k žádným poklesům.

Co bylo označeno za “nereálné” je najednou jinde “běžně používané” a reálně zkoušené.

Co si o tom myslet?

Tak je to s OKD vždy. Jelikož je těžební společnost soukromá, její plány se mění ze dne na den, stejně jako situace na globálním trhu s uhlím. Spoustu různých sdělení OKD jistě také vypouští jen pro to, aby nějak zapůsobila na věřitele a akcionáře.

V roce 2011 například OKD chtělo těžit hned pod třemi různými částmi Karviné, těžbu pod dvěma částmi město rovnou odmítlo. Jak to, že OKD v tu chvíli neprotestovalo, že tak významné omezení plánů způsobí nárůst nezaměstnanosti?

Vztah města a těžební společnosti z podstaty snad nikdy nemůže nabýt stabilní a kontrolovatelné podoby a osud Karviné bude nadále a nejspíš navždy spjat s aktuálním vývojem na trhu s černým uhlím.

Jak tento stav mohou Karviňáci dlouhodobě snášet? Politická reprezentace spolu s těžební společností dokázaly vše řečnicky postavit na hlavu. Přestože je OKD tím největším zdrojem nestability, nejistoty a nezaměstnanosti (propouští stovky zaměstnanců každý rok), oficiální příběh hovoří o tom, že to je právě OKD, které zajišťuje aspoň nějakou zaměstnanost, tedy alespoň nějakou dlouhodobou stabilitu a jistotu, základ, na kterém je třeba stavět. Proto když Karviňáci slyší o tom, že by už těžba měla skončit, vidí za tím v první řadě ztrátu stability a jistot – něčeho, co Karviná ve skutečnosti již dlouho nemá.

Neorganizovaný potenciál versus těžba

Jelikož na karvinsku již nežiji, tak často netuším, co si lidé vlastně o některých věcech myslí, či jaká mají očekávání.

Webovou stránku Vliv hornické činnosti jsem vystavil na začátku září. Velký ohlas to nevyvolalo, a tak jsem si začínal myslet, že jde možná o zcela nepotřebnou snahu, protože lidé mají informací dostatek.

Naprostý obrat nastal 10. září, kdy odkaz na web publikovala Facebooková stránka Občané Doubravy. V tu chvíli se návštěvnost vyšplhala na stovky dotazů denně, ve špičce na desítky za hodinu.

Toto vůbec neodpovídá situaci, kdy jsou všichni občané dobře informovaní o celkovém rozsahu a důsledcích těžby.

Mám z tohoto a dalších reakcí, které jsem porůznu zaznamenal, poměrně rozporuplné pocity a obavy.

Těžit se podle mnohých nemůže, pokud s tím majitelé pozemků nesouhlasí. Nastala ale někdy taková situace v praxi? Běžně lze v rozhodnutích báňské správy najít argumentaci, že majitelé se vlastně dohodnout s těžební společností nesnažili, a o dohodu někdy ani oficiálně nežádali, takže se jejich námitkami není potřeba zabývat.

Osobně se vůbec neodvažuji tipovat, co se stane, až se někteří majitelé opravdu odmítnou s těžební společností na čemkoliv dohodnout.

Celkově si myslím, že těžební společnost a báňská správa jsou ve výhodné pozici, protože obyvatelé jsou veskrze neinformovaní, neznají zákony, neznají postupy, a nakonec tlaku okolností stejně ustoupí. Obyvatelé jsou velmi špatně organizovaní, vyměňují si velmi nespolehlivé a nekonkrétní informace. Samospráva je o důsledcích informuje jen naprosto minimálně, protože typicky hájí spíše zájmy těžební společnosti.

Na druhé straně proti tomuto informačnímu neorganizovanému chaosu stojí velmi organizovaná těžební společnost s týmem právníků a zanalyzovanými všemi možnostmi, spolu s báňskou správou, která je vždy spíše na straně pokračování těžby za každých okolností.

Už jsem se setkal s tím, že někteří obyvatelé vědí, jaká práva mají, ale raději o tom mlčí, “hledí si svého” a jednají na vlastní triko.

V článku Čistá duše – Obyvatelé Karviné se nesmí navzájem zradit jsem hovořil o nutnosti toho aby obyvatelé drželi při sobě a postupovali společně. Mám čím dál větší pocit, že se tak neděje. Přestože v drtivé většině s těžbou nesouhlasí, tak nakonec jednají na vlastní pěst a snaží se ze situace utéct nejsnažší cestou. Potenciál k odporu by tu byl, ale není tvarován do správné podoby.

Na druhou stranu toto vše můžou být jen mé přeludy způsobené tím, že v regionu již nežiji, a tak mám silně zkreslenou představu danou pouze tím, co se děje na internetu.

Co si o tom myslíte vy?

Ostrava excluded again from ultra-fine particles measurements?

Centrum pro životní prostředí a zdraví oznámilo, že se bude konat další měření ultra-jemných prachových částic experty z Dánské ekologické rady. Opět to ale vypadá, že se bude měřit pouze v Brně a Praze, městech, jejichž úroveň znečištění ovzduší prachovými částicemi je výrazně nižší, než v Ostravě. Zaslal jsem proto Dánské ekologické radě následující email:

Update 23:16 – přidána reakce na konci článku

Dear Kåre Press-Kristensen,

I’ve noticed that measurements of ultra-fine particles are coming back to the Czech Republic. I take big interest in air pollution in the Czech Republic, so I welcome every activity that helps understand this important and complex topic. I’m happy to see that air quality in the Czech Republic is going to be analyzed with modern equipment again.

It seems that the analyzed areas are going to be Prague and Brno again. Is there any reason for excluding Ostrava?

Ostrava is hit by particulate air pollution much worse than Brno and Prague, it is a region with more citizens than Brno and fine particles constitute the major part of the total particulate matter mass.

Here are PM2.5 annual average levels from 2013:
Praha 2 Legerova: 26.1
Praha 2 Riegrovy sady: 16.9
Brno – Svatoplukova: 29.7
Brno – Zvonařka: 28.0
Ostrava – Radvanice: 43.9
Ostrava – Přívoz: 34.3
Ostrava – Zábřeh: 33.9
Petrovice u Karviné (Ostrava region): 38.1
Věřňovice (Ostrava region): 35.8

As you can see, Ostrava is a region that is hit by particulate air pollution much worse than Brno and Prague.

Ostrava is the third biggest city in the Czech Republic, and if you include the surrounding regions that are affected by the same type of air pollution (Karviná, Frýdek-Místek, Opava), we’re talking about 1 million citizens living in these bad air quality conditions – more than in Brno, same as in Prague.

Recent study by the Academy of Sciences and other institutions revealed that particles in the range up to 1,15 micrometers constitute more than 70% of the total particulate air pollution in Ostrava.

Thank you for your interest in analyzing the air pollution in the Czech Republic. It would be really great if Ostrava got some coverage in your measurements too.

Update 23:16
Odpověď / Response:

… Air pollution in Ostrava is – according to official statistics – mainly from industry – and since we only have EU money for traffic measurements it is only possible to measure (air pollution) from traffic. However, we are very interested in industrial pollution as well – and I’m interesting in visiting Ostrava – we will try to raise money for even more measurements and not only from traffic – then we will be happy to visit you and try to support (air pollution) reductions in Ostrava.