Vždyť nás lidi budou mít za blbce!

Tento článek je mou reakcí na ostravskou konferenci o znečištění ovzduší.

Následující rozhovor je zcela smyšlený.

P: “Jirko, ahoj. Člověče, nejsem s těmi výsledky toho vašeho Air Silesia vůbec spokojen.”
J: “Copak, Petře, našel jsi tam snad nějakou chybu?”
P: “Prosimtě, teď není čas na vtípky.”
J: “Promiň. A v čem je teda problém? Pracovali jsme na tom docela dlouho.”
P: “Vždyť to vůbec nemůžu použít! Jako, co jste to tam napsali, že si s těma polákama vyměňujeme sajrajt ve vzduchu fifty-fifty. Co to jako má znamenat?”
J: “No, my jsme měřili meteorologické podmínky a zároveň znečištění a…”
P: “Prosimtě, mlč, to mě nezajímá, jak jste to měřili. Nebo ty vaše řeči o tom, že v době smogu vítr vlastně odnikud nefouká. Ta ženská na iDnes dokonce napsala, že vliv směru větru je doplňkový. DOPLŇKOVÝ! To je prostě politicky k ničemu!”
J: “No ale tak to prostě…”
P: “Nepřerušuj. Volám ti hlavně, protože chci nový, lepší výzkum.”
J: “Lepší? Zbláznil ses? Víš jak náročný, drahý a dlouhý byl Air Silesia?”
P: “Prosimtě, přestaň se na to chvíli dívat těma svýma vědátorskýma očima. Já potřebuju výzkum, který nám něco jasně řekne. Jako, politicky, chápeš? Vždyť vy jste vlastně nic nezjistili. Já potřebuju jasné závěry, něco s názorem, něco, co se dostane do novin.”
J: “Můžeš to nějak rozvést?”
P: “No vždyť jsme dříve spoustu takových těch pěkných studií dělali. Vy jste si hráli s těmi svými čísly, honili jste je v těch svých rovnicích tam a zpátky, a pak nám z toho krásně vyšlo, že sajrajt ve vzduchu přichází odtamaď a odtamaď. Jak se tomu jenom říkalo … Zpětné traktor…ryje, nebo tak něco. To by mi úplně stačilo.”
J: “Trajektorie. Ale Petře, vždyť i v rámci Air Silesia říkáme, že takovéhle honění čísel v modelech a rovnicích je zatíženo velkou chybou, že se tím prach studovat moc dobře nedá.”
P: “Ale vždyť dřív to šlo!”
J: “No jo, ale lidi si začali všímat, jak nám to pokaždé vychází úplně jinak. Jednou to bylo průmysl 80%, a příště zase že domkaři 66% … Některým došlo, že tady něco neštymuje.”
P: “Tím se vůbec ty nezabývej. My vám zadáme práci, vy ji jenom poctivě vykonáte. Zbytek nechte na nás.”
J: “Petře, vždyť nás lidi budou mít za blbce. Nemůžeme přece v Air Silesia říkat, že modelování je blbost, a pak začít modelovat.”
P: “Ale Jirko, přeceňuješ lidi. Jim stačí novinový titulek. Air Silesia má skoro 200 stran. To nikdo číst nebude, ani ti novináři. A já prostě potřebuju mít něco v ruce.”
J: “A jak to teda chceš?”
P: “Však vy už něco vymyslíte. Hlavně to musí být rychle. A musí to být stručné a jasné. Rozumíš. Musí to pojmenovávat a ukazovat prstem.”
J: “Já nemůžu zaručit, že …”
P: “Hele, já ti peníze zatím vždycky mohl zaručit. Máš s tím snad problém?”
J: “Ne, to nemám, to nemám. Vůbec ne.”
P: “Tak vidíš. Dejte se do práce. Před další smogovou sezonou to chci prezentovat na konferenci o ovzduší v Ostravě a ve všech novinách. Navíc by mohly být i předčasné volby.”
J: “A co s tím Air Silesia. To chceš zatajit?”
P: “To samozřejmě taky dostane prostor, jaký si to zaslouží.”
J: “Aha…”
P: “O to se ale ty nestarej. Dejte se do počítání.”
J: “S tím ale lidi z ústavu už nebudou chtít spojit svoje jméno.”
P: “Hele, vyber si lidi, kteří do toho půjdou, zbabělce nech ve Zdravotním ústavu, založte si třeba vlastní firmu nebo něco, nějak to vymyslíme.”
J: “No, dobře.”

Air Silesia


Interpretace médií: Smogová studie: Česko s Polskem nerozhodně. A hlavně stejně mizerně
Na projektu Air Silesia spolupracovaly tyto veřejnoprávní instituce: ČHMÚ, ZÚ Ostrava, VŠB TÚ, IPIS, IMGW, GIG

Jiří Bílek

Interpretace médií: Až polovina znečištění putuje na Ostravsko z Polska
Na projektu spolupracovali: společnost s ručením omezeným Envirta CZ, společnost s ručením omezeným E-expert

Zdroje:
Jiří Bílek – prezentace
ČHMÚ – Air Silesia
Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě 2013
Jak hodnotím letošní Konferenci o ovzduší?

A co bys s tím dělal ty? Díl 1. Koho volit?

Co dělat se znečištěným ovzduším? Co dělat s krizí OKD? Chceme zaměstnanost, nebo čisté ovzduší? Nezaměstnanost, nebo poddolování? Těžbu, nebo průmyslovou zónu? Koho volit?

Všechny tyto otázky vnímám jako propojené nádoby a neumím na ně odpovědět postupně, rád bych na ně odpověděl celkově. Bohužel, předvolební doba není na tak velké zamyšlení ta nejvhodnější. U voleb jde přece o víc než jen o čistotu ovzduší nebo o těžbu uhlí, nebo ne?

Myslím, že v tak krátkém čase se ani nemůže nepodařit přesvědčit někoho k tomu, aby přehodnotil, koho tento víkend volit. O to se ani nebudu snažit. Naopak, volby budou výchozím bodem, startovací čárou k širšímu rozhledu. Tento článek je prvním dílem něčeho většího.

Právě teď, ve vrcholu předvolebního boje, je nejvíce vhodné všímat si toho, kdo navrhuje jaká řešení těch největších problémů. Není teď důležité, koho bude kdo volit. Všímejme si ale toho, kdo co říká. Kdo chce co dělat se znečištěným ovzduším, kdo zdůrazňuje zaměstnanost, kdo chce těžit, kdo mluví o investorech, o továrnách, o průmyslových zónách a tzv. příležitostech a investicích.

Všimněme si, s jakou pompou je v Karviné otevřena další továrna (“je to první továrna Caltexu v Evropě a přinesla perspektivní práci pro obyvatele Karviné v jiném odvětví než je těžba uhlí”)

Všimněme si, k jakým myšlenkovým pochodům došli někteří obyvatelé oblasti, která má být OKD v budoucnu poddolována, a která se poddolování brání: Smiřujeme se s tím, tvrdí obyvatelé Starého Města (“Na jednu stranu si říkám, že když OKD rozšíří těžbu, vzchopí se ze svízelné situace a mnozí chlapi nepřijdou o práci”)

Všimněme si, jak by krizi OKD řešili politici z regionu (“hlavní prioritou je udržení těchto podniků”).

Všimněme si, jaký recept by zvolili představitelé neoliberálního směru jako Petr Mach (čas 8:40) – zrušili by dotace do solárních elektráren, a tím by se údajně uhlí stalo opět konkurenceschopné (?). (pozn.: Právě proto, že české uhlí neúspěšně konkuruje levnějšímu uhlí z USA, a tento nijak z české strany regulovaný či dotovaný konkurenční souboj prohrálo, se OKD rozhodly na dole Paskov již dále netěžit…)

Všimněme si, jak je zcela reálně analyzována možnost zavřít těžký průmysl (“Svou studii oba představili na pondělní konferenci Ovzduší 2013”).

V tomto díle nejednoduché cesty k řešení největších problému průmyslového Moravskoslezského kraje tedy vyzývám čtenáře především k pozornému sledování politického podhoubí a všeho, co je o problému kýmkoliv vyřčeno.

V příštím díle navrhnu první praktický krok z celkové krize a úpadku regionu, krok k řešení jak znečištěného ovzduší, tak problémů spojených s těžbou uhlí.

KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji rozumí znečištění ovzduší jako koza petrželi

Jeden ze čtenářů mi zaslal odkaz na speciál Martina Veselovského na téma životní prostředí, kde se politici dokonce vyjadřují k problému benzo(a)pyrenu. Překvapivě dobře informovaná je představitelka hnutí ANO Romana Bocková, která tlačí současného ministra ŽP k vyjádření se k tomu, kdy se koncentrace benzo(a)pyrenu začnou konečně snižovat.

Ministr životního prostředí v demisi, Tomáš Podivínský, lídr kandidátky KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji, jak je tomu u těchto ministrů zvykem, tomu zjevně rozumí jako koza petrželi, jelikož jeho odpovědí je: “Benzo(a)pyren je především otázky dopravy”.

Skutečně, pane ministře? Jak je tedy možné, že v Praze, kde je doprava bezesporu nejhustější v celé České republice, tak jsou koncentrace benzo(a)pyrenu téměř pod limitem, zatímco v Ostravě Radvanicích, což je oblast s rodinnými domy a minimem dopravy, překračují tyto koncentrace limit více než desetinásobně?

Za zmínku stojí i poznámka Vladimíra Špidly, který jako jeden z mála z politiků nechce na Polsko jen ukazovat prstem, ale je ochoten začít pracovat na společném postupu.

K tomu Čisté nebe: Jak plánují politici řešit laguny, benzo(a)pyren a kontrolu lokálních topenišť?

Evropský pohár ve znečištění ovzduší

Jak je na tom Česká republika v porovnání s ostatními evropskými státy co do znečištění ovzduší? Co se stane, když se zaměříme i na něco jiného než jen polétavý prach a benzo(a)pyren?

Zde na webu se zabývám výhradně jenom znečištěním ovzduší prachem a benzo(a)pyrenem, a tak když jsem procházel statistiky EEA, snažil jsem se vymyslet, jak jednotlivé státy porovnat nějak celkově, včetně všech ostatních znečišťujících látek. Každý stát měří různé látky na různých místech, takže těžko lze vybrat jednu látku a jedno místo, které by byly nějak reprezentativní. Ostrava má hodně prachu, Praha hodně oxidů dusíku. Některé látky se v některých státech neměří, zatímco v jiných ano, takže jednu dvojici států pro danou látku mezi sebou porovnat nejde, zatímco jinou ano.

Zamyslel jsem se, jak toto nějak vyřešit. Jak udělat nějaké celkové pořadí států? Napadlo mne – pořadí států přece vzniká třeba ve sportovních utkáních. Tak co třeba použít takový přístup? Porovnávat statistiky dvojic států jako kdyby to bylo utkání stát vs. stát, a pak se podívat, kdo vyhrál nejvíc utkání! Ale jak by vypadalo jedno takové utkání, když různé státy měří různé látky? Zjevně mohou státy soupeřit jen v těch “disciplínách”, pro které mají naměřenou nějakou statistiku. Dobrá, to by šlo. Každé dva státy se utkají ve všech disciplínách, které mají ve statistikách, a kdo jich vyhraje více, vyhrává celý daný zápas.

Posledním problémem bylo, kterou měřící stanici v každém státě vybrat. Jelikož jde o mezistátní utkání, tak by každý stát v každé disciplíně měl reprezentovat ten největší přeborník – vítěz národní kvalifikace! Tedy, Českou republiku by mělo reprezentovat v kategorii polétavý prach to nejzaprášenější město (Věřňovice), obdobně jiné město pro oxidy dusíku (Praha, Legerova), pro benzo(a)pyren (Ostrava – Radvanice), a tak podobně pro všechny další látky a všechny další státy.

Data jsem prohnal ETL nástrojem CloverETL, který spočítal výsledky jednotlivých disciplín, všech zápasů a nakonec celkové pořadí všech států. A výsledek je k nahlédnutí zde: Europe Air Pollution Championships 2010

Nejznečištěnější státy jsou první, nejčistější státy poslední. Turecko vyhrálo především protože měří jen dvě základní látky, takže by bylo patrně diskvalifikováno pro nízkou účast. Ze zbylých 37 zemí se Česká republika umístila na skvělém třetím místě. Jsou jen dvě země, které jsou znečištěnější – Itálie a Bulharsko, a pak 34 zemí, které mají čistější ovzduší. Česká republika si tedy odnáší bronzovou medaili za třetí nejznečištěnější zemi v celé Evropě! Gratulujeme!

Výsledky průzkumu

Před nedávnem jsem provedl Malý průzkum o znečištění ovzduší. Zde jsou výsledky.

Shrnutí

Individuální představy jsou často velmi odchýlené reality, v průměru jsou ale překvapivě přesné. Větší informovanost by patrně nevedla k změně názoru na závažnost problému. Lidé, kterým jde o problém nejvíce, mají překvapivě skromnější odhady, a lidé, kteří problém nevidí tak špatně, naopak nemají o problému nikterak podhodnocené představy. Více si věříme v odhadu počtu zemřelých na cestách, než v odhadu počtu zemřelých v důsledku znečištění ovzduší, oba odhady jsou ale v průměru zhruba stejně dobré.

Na co jsem se ptal?

Chtěl jsem, aby lidé odhadli, kolik ročně zemře lidí v dopravních autonehodách a kolik v důsledku znečištěného ovzduší. Zároveň jsem chtěl, aby respondenti uvedli, nakolik svému odhadu věří. Nakonec jsem se ptal, kolik zemřelých na následky znečištěného ovzduší by byla už kritická hranice, při které by se problém stal v jejich očích skutečně velmi závažný, a poslední otázka (kterou jsem přidal až později) se ptala, za jak závažný považují respondenti problém znečištěného ovzduší.

Continue reading

Ovzduší v Evropě: EEA

Občas narážím na weby o kvalitě ovzduší v celé Evropě, často jsou ale dost nepřehledné a strohé. Dnes jsem narazil na web European Environment Agency, jehož sekce Data and maps mi udělala velikou radost.

Nachází se tam spousta zajímavých map, jako třeba srovnání koncentrací benzo(a)pyrenu, kde je vidět, že největší problémy s Benzo(a)pyrenem má Česká republika a hlavně Polsko, kde je situace opravdu extrémní.

Především ale jsou na webu k dispozici ve strojově zpracovatelném CSV formátu samotná výchozí data. Je jich dokonce tolik, že OpenOffice.org Calc zahlásil, že soubor obsahuje příliš záznamů a nelze je všechny zpracovat. Jelikož ale mám k dispozici profesionální nástroj CloverETL, mohu s daty provádět prakticky cokoliv, a tak se na tomto blogu v budoucnosti možná objeví některá zajímavá srovnání.

Odprášení průmyslu možná nepomáhá, spíše naopak

Již nějaký čas známé předběžné výsledky výzkumu CENATOX hovoří o tom, že se jedovaté rakovinotvorné látky jako je benzo[a]pyren vážou především na velmi drobné prachové částice (PM1 – desetina velikosti v porovnání s PM10). Toto zjištění samo o sobě jistě nebudí velikou pozornost. Ovšem, zároveň s tím se hovoří o tom, že odprašovací technologie, které instalují největší průmysloví znečišťovatelé, zachytávají prachové částice pouze větší než je PM1.

Co to znamená? Je docela dobře možné, že velké haló, které probíhá kolem modernizace železárenského průmyslu vlastně vůbec faktické kvalitě ovzduší nepomáhá.

Lze tohle doložit nějakými čísly?

Zde jsou grafy za poslední tři roky pro oblast Ostrava-Radvanice. Velké odprašování průmyslových podniků, především v této oblasti aktivního ArcelorMittal Ostrava, začalo v roce 2011. Nejprve koncentrace polétavého prachu PM10:

Vidíme, že koncentrace PM10 se postupně snižují. Podobně je to v případě PM2.5:

Oficiálně hlášené emise podniku ArcelorMittal Ostrava se také snižují:

A jak jsou na tom koncentrace látek jako je benzo[a]pyren, tedy těch, které způsobují rakovinu a další fatální zdravotní následky?

Ovzduší se fakticky rok od roku horší, odprašování navzdory!

Průmysl díky novým filtrům vypouští méně prachu, a může tak teoreticky i mírně zvyšovat výrobu, protože statistiky prašnosti půjdou celkově dolů. Ty skutečné jedy v ovzduší ale dále přibývají, protože se váží především na velmi jemný prach, který filtry nezachytí.

Pokud výzkum CENATOX potvrdí, že zdrojem znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji je průmysl, pak se může stát, že jediná možná cesta k čistému ovzduší povede přes celkový útlum průmyslu. Mohl by to tak být druhý obrovský problém, kterému bude muset kraj čelit, bok po boku s krizí těžební společnosti OKD.

Zdroje: ČHMÚ, IRZ