Největší chyby a nedostatky JABu

Minule jsem avizoval, že bych rád provedl jistou reflexi a sebereflexi. Chtěl bych se s odstupem podívat na to, co by se dalo dělat jinak a lépe ke zlepšení stavu ovzduší na Ostravsku a Karvinsku.

Jako první krok se chci postavit kriticky sám k sobě, ke svým aktivitám a ke svému blogu. Co jsem mohl dělat jinak a lépe a co jsou moje největší chyby a nedostatky – alespoň z těch, kterých jsem si sám vědom?

Budu rád, když mi v komentářích napíšete další připomínky a kritiku toho, co jsem mohl dělat jinak a lépe.

V regionu již přes 10 let nežiji, a tak se ke mně spousta informací a souvislostí nedostane. Zároveň se nejsem schopen zapojit do společných aktivit tak dobře, jako bych mohl, kdybych tam žil.

Nevydělil jsem ze svého osobního blogu specializovaný blog o ovzduší. Blog by patrně působil lépe a uspořádaněji, kdyby byl jasně vymezený a neprezentoval se jako všeobecný osobní blog.

Jakožto laik se dopouštím v interpretacích vědeckých závěrů řady chyb a velkých zjednodušení. Minimálně jednou jsem byl kontaktován vědeckými pracovníky, kteří našli v mé interpretaci závažnou chybu.

Z jednotlivých mini-projektů Znečištění ovzduší a úmrtnost, Výzkum zdrojů znečištění, Vzduch pod lupou, Evropské mapy znečištění a Evropský šampionát ve znečištění ovzduší jsem nevytvořil jednotný web, kde bych tyto projekty spojil a propojil.

Nenavazoval jsem aktivně spolupráci s dalšími lidmi. Vždy jsem spíš čekal, až se někdo ozve a požádá o spolupráci mne.

Nespustil jsem projekt webového periodika o znečištění ovzduší. Zvlášť v době, kdy skončilo vydávání časopisu Ochrana ovzduší možná byla velká příležitost motivovat spoustu vědců a dalších lidí publikovat a vzájemně konfrontovat své studie a názory na znečištěné ovzduší a více tak rozpohybovat debatu.

Nepokusil jsem se založit blog na více viditelném místě (např. blogy na idnes.cz nebo aktualne.cz).

Nikdy jsem se nepokusil vytvořit a poslat článek do žádného z nových webových periodik jako je Deník Referendum nebo A2larm, kde by pravděpodobně o ostravském ovzduší rádi něco vydali.

Když závěry výzkumu AV ČR o původu znečištění ovzduší daly nejednoznačný výsledek, neinicioval jsem žádné pokračování debaty o tom, co tyto závěry znamenají pro budoucnost.

Nikdy jsem víc nezjišťoval, co si myslí mí čtenáři. Kromě jednoho izolovaného případu jsem nikdy jsem neuspořádal žádnou anketu nebo dotazníkový výzkum o tom, co si čtenáři blogu myslí o znečištění ovzduší nebo o tomto blogu.

Začal jsem publikovat obsah i na Facebooku, což trochu snížilo počet článků zde na blogu a celkově se tím zvýšila kvantita na úkor kvality. Vydávám na Facebooku spousty odkazů na články na jiných webech s velmi krátkými komentáři, často tyto odkazy na Facebooku uvidí jen velmi malé množství čtenářů. V minulosti jsem vždy takové odkazy shromáždil do jednoho shrnujícího článku, nyní většinou žádný takový shrnující článek nevydám.

A nakonec, i když se toto hodnocení může zdát absurdní, mělo by podle mne být uplatňováno na úplně všechny aktivity snažící se o zlepšení stavu ovzduší: Není možné určit či změřit, o kolik a zda vůbec tento blog přispěl ke zlepšení stavu ovzduší. Je velice pravděpodobné, že zatím nepřispěl ke zlepšení ovzduší vůbec. Neexistuje ani způsob, jak vyloučit, že nepřispěl ke zhoršení stavu ovzduší.

A co si myslíte vy, čtenáři? Co vám přijde jako největší chyba, nedostatek nebo nevyužitá příležitost JABu a mých aktivit kolem znečištění ovzduší?

Utkání zabijáků: obezita vs. neaktivita vs. znečištěné ovzduší

Hlavní zpráva BBC News před týdnem informovala o počtu úmrtí způsobených nedostatečnou aktivitou ve srovnání s obezitou. Je jistě zajímavé, že více lidí zemře, protože se dostatečně nepohybují. Ještě zajímavější je ale dát si čísla ze článku do kontextu s dalšími čísly, která v článku nejsou:

0,7 % úmrtí v ČR způsobeno dopravními nehodami
3,6 % úmrtí v Evropě způsobeno obezitou
5,5 % úmrtí v ČR způsobeno znečišťěným ovzduším
7,5 % úmrtí v Evropě způsobeno nedostatečnou fyzickou aktivitou
11,0 % úmrtí v Ostravě způsobeno znečištěným ovzduším
14,0 % úmrtí v Karviné, Havířově či Orlové způsobeno znečištěným ovzduším

Proč jsou články o obezitě a fyzické (ne)aktivitě divácky zajímavější? Dovolím si skromný odhad – člověk má pocit, že zatímco svou fyzickou aktivitu může a měl by ovlivnit, v případě znečištěného ovzduší je to složitější – sám nic nezmůžu a od politiků slyšíme neustálé výmluvy, že s tím cokoliv dělat vlastně skoro vůbec nejde.

Výmluvy, proč znečištěné ovzduší nezlepšovat, mi v tomto světle částečně připomínají výmluvy proč necvičit. Ano, není to snadné a stojí to nějakou práci a úsilí, ale zachraňuje to životy.

Jaké bylo ovzduší v roce 2014? Co čeká JAB dál?

Rok 2014 skončil a bylo by proto vhodné vyhodnotit, zda v něm lidé na Ostravsku a Karvinsku dýchali lepší ovzduší, než v roce předchozím.

Čisté nebe publikovalo jedno takové srovnání, co do počtu dní, kdy se dýchalo špatně. Oproti roku 2013 došlo v tomto směru ke zlepšení na všech Ostravských stanicích kromě jedné. Ale zato ve srovnání s rokem 2012 je to spíš plichta – 3 stanice jsou na tom hůř, 3 lépe, jedna skoro úplně stejně.

Vyrobil jsem si i srovnání statistik průměrných koncentrací. I zde došlo oproti roku 2013 ke zlepšení, a to v průměru o 5 až 6 %. Ke zlepšení došlo navíc na téměř všech stanicích – výjimkou jsou pouze Věřňovice, kde v roce 2013 byla průměrná koncentrace PM10 47 µg/m3 a v roce 2014 48 µg/m3.

Stejně jako minulý rok je třeba upozornit, že to opravdu podstatné – koncentrace PM2.5 a benzo[a]pyrenu budou zveřejněny až kolem června. Jsem skeptický a stejně jako minulý rok si dovolím tipovat, že se nedočkáme žádného znatelného zlepšení. V minulém roce jsem se trefil.

Je to obzvláště smutné v tom, že ta statistika, která je ze zdravotních hledisek nejméně zajímavá – PM10 je k dispozici okamžitě a “je vidět”, ty další dvě už tak vidět nejsou.

Z mnoha různých důvodů si kladu otázku, co dál s tímto blogem. Čísla o ovzduší už jsem zde rozebral ze všech stran, a tento článek je důkazem toho, že pokračovat v tom nemá příliš smysl. Pokaždé opakovat, že se nic nemění, není zajímavé ani pro mne, ani pro čtenáře. Fact-checkingu výroků o znečištění ovzduší se nyní věnuji v rámci Hlídky Barona Prášila, která je pro to lepší platformou, než tento blog. Bohužel i těch výroků je v poslední době málo. O znečištěném ovzduší se nemluví, téma nebaví nejen obyčejné obyvatele, ale začíná bohužel v jistém směru “nebavit” i mne osobně.

Toto malé bědování vás ale nemá opatrně připravit na to, že bych to s tímhle blogem zabalil. Právě naopak.

Chtěl bych vydat několik článků, kde se pokusím o trochu sebereflexe. V první řadě bych se chtěl kriticky vyrovnat se svým blogem. Na množství materiálu, které jsem zde za těch několik let sepsal a shromáždil, jsem docela hrdý. Chtěl bych ale reflektovat to, jaký měl blog cíl, zda se cíl povedl naplnit, a především co se naplnit nepovedlo, v čem byl blog neúspěšný, které myšlenky nebyly dotaženy do konce, jakých chyb jsem se dopustil a jaká omezení potenciál blogu dost snížila.

V další sérií článků bych se rád věnoval nápadům, jak problém znečištěného ovzduší uchopit dál – jaká je ta správná cesta, jak za čistější ovzduší efektivně bojovat.

Jestli se po vydání těchto článků budu potom ještě dál ovzduší věnovat, bude asi hlavně záležet na případné odezvě.

Díky všem čtenářům za dosavadní přízeň! 🙂

Vyzkoušet úplně všechno

Jak postavit Karvinsko ekonomicky opět na nohy? Inspirací by mohl být třeba článek Try Everything. Ten hovoří o tom, jak americký prezident Franklin D. Roosevelt čelil v roce 1933 Velké recesi.

Místo aby vymýšlel všelijaké vychytralé recepty, šel na to jinak. Rozhodl se vyzkoušet recepty všechny najednou – vše, co jakýmkoliv způsobem podpoří poptávku, podpoří výrobu, sníží nezaměstnanost. A to hlavní – postupem času eliminovat experimenty, které se neukázaly jako funkční a ponechat si věci, které zafungovaly.

Tenhle přístup není ani jednoznačně pravicový, protože jde o státní pomoc – tedy ovlivňování posvátného volného trhu, ani jednoznačně levicový – protože necháváme ekonomiku problémy vyřešit a udělat rozhodnutí za nás.

Jenže mohl by takový přístup fungovat na lokální karvinské úrovni? Ano i ne.

Ano, protože tomu nic teoreticky nebrání.

Ne, protože lokální politici jsou v praxi patrně natolik svázání s místními zájmy, že by nebyli schopni podporovat všechny možné strany a projekty najednou. Karviná je toho zářným příkladem. Jednostranná obrovská podpora jednoho sportu – fotbalu – je na úkor podpoře sportů ostatních. Město vychází vstříc těžební společnosti, ale už ne prosperujícím funkčním karvinským firmám.

Byli by vůbec karvinští politici a úředníci schopni vymyslet nějaké smysluplné projekty, na které by mohli od státu nebo EU požadovat dotace? V českých podmínkách je zcela běžné, že peníze k dispozici jsou, ale ti, kdo by se o ně měli ucházet, jsou buď příliš zkorumpovaní nebo nekvalifikovaní, a rozumný projekt zkrátka nechtějí nebo neumějí vypracovat.