Přiznané chyby

Do kuchařky politických výmluv nesporně patří ta o personálním omylu. Tento recept často tasí Miloš Zeman (zde čas 9:00), když je tázán na Stanislava Grosse – “byl to jeden z mých personálních omylů”. Vytasil ho i Petr Nečas, když se zastával Pavla Drobila – “jeho jediné pochybení je manažerského typu, špatný výběr lidí, jejichž charakterové vady neznal a které se teď v plné nahotě projevily”.

Nepochybně jsme tuto výmluvu mohli zaslechnout ještě ve spoustě jiných případů. Co se vlastně takovým sdělením říká?

  • Dotyčný zvolil pro danou funkci nevhodnou osobu.
  • Jelikož chybou byl pouze výběr dané osoby, a nic jiného, znamená to, že dotyčný nemohl nijak ovlivnit, co daná osoba udělala – to už by totiž bylo chybou další – o té se ale mluvčí nezmiňuje.
  • Tedy, za skutky oné osoby dotyčný nenese žádnou zodpovědnost.
  • Lze usuzovat, že nelze o všech lidech vědět všechno – tedy opomenutí nějakých charakterových vad vlastně není chybou, které lze předejít.
  • Samo o sobě vlastně tento omyl není omylem – jelikož této situaci nešlo kvůli přirozeným omezujícím podmínkám předejít.
  • Dotyčný sám tedy vlastně neudělal vůbec nic špatného či nezákonného.

Bývá zvykem, že za průšvih je většinou zodpovědný jak ten, kdo ho způsobil, tak všichni jeho nadřízení. Ti totiž nastavili prostředí tak, že tento průšvih vůbec mohl nastat, případně nezajistili mechanizmy, kterými by mohl být daný problém včas zaznamenán a vyřešen. V případě zde probírané výmluvy toto ale jakoby neplatilo – jedinou chybou-nechybou je pouze výběr nevhodné osoby.

Tímto trikem se lze v důsledku vzdát jakékoliv odpovědnosti na cokoliv – pokud všechnu svou činnost dotyčný deleguje na své podřízené, vše špatné, co se v jeho pravomoci stane, lze pak svalit na nějakého podřízeného, a následně hovořit o jeho špatném personálním rozhodnutí, případně o špatném personálním rozhodnutím svém.

Dodatek ke Karviné: město mlčí

Chaos, nekoncepčnost a pokrytectví postoje Karvinského magistrátu ke znečištěnému ovzduší kromě předchozích příspěvků dokresluje také akce společnosti Čisté nebe.

To dříve v tomto roce obeslalo města v Moravskoslezském kraji dotazy ke znečištěnému ovzduší. Odpověděl Bohumín, odpověděla Opava, odpověděl Havířov, odpověděla Orlová, odpověděla Ostrava, odpověděl Český Těšín. Mnoho odpovědí bylo velmi věcných. Karviná neodpověděla vůbec

Karviná: nic nezmůžeme, můžou za to Poláci a domkaři

Jak víte, doposud jsem se na svém blogu zabýval znečištěním ovzduší především na Ostravsku a v celém Moravskoslezském regionu. Zajímalo mne ale, jak se k tomuto problému vlastně staví město Karviná, kde je znečištění srovnatelně špatné jako v zbytku tohoto regionu a v některých ohledech vůbec druhé nejhorší (viz mé předchozí blogy).

Dotaz jsem zaslal vedoucí oddělení pro životní prostředí. K mému překvapení se tam nikdo k problematice nevyjádřil a mé dotazy přeposlaly a následné odpovědi přišly od tiskové mluvčí Šárky Swiderové. Pravidelní čtenáři mého blogu jistě mé názory na kvalitu její práce již znají.

V tomto příspěvku prezentuji mé otázky a odpovědi města. V dalším příspěvku najdete mé komentáře k těmto odpovědím.

Continue reading

Někteří v tom mají jasno

Moravskoslezský deník v tom má jasno. V článku o včerejší tristní smogové situaci jeho autor Libor Běčák v jednom z nadpisů píše: “Prach přichází z Polska”. V následujícím odstavci toto tvrzení dokládá tím, že vybral dva polská města, ve kterých je ve vzduchu větší koncentrace PM10 než na české straně.

Zaslal jsem autorovi následující dotaz:

ve Vašem článku “Prašnost: Věřňovice hlásí 776 mikrogramů, v Polsku 2137” se v jednom z podnadpisů uvádí, že “Prach přichází z Polska”. Zajímalo by mne, jak jste k tomuto závěru došel. V Bohumíně podle všeho již několik dní vane bezvětří, případně mírný vítr směrem na sever. Myslíte, že je pouze na základě vyšších koncentrací na polské straně možné dostatečně spolehlivě dovozovat, že prach přichází z jejich strany?

Výzkum ČHMÚ

Nejméně pozornosti jsem zatím z třech probíhajících výzkumů původu znečištění ovzduší věnoval výzkumu ČHMÚ. O tom se tento týden více informací objevilo na webu ČHMÚ. V kratičké zprávě se uvádí např. následující:

“ČHMÚ v tomto týdnu ukončí pilotní měření znečištění ovzduší, zaměřené na identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší na Ostravsko-Karvinsku.”

 

“… Po téměř 100 dnů [byly] odebírány vzorky ovzduší, které jsou analyzovány v laboratořích v České republice a USA.”

 

“Podíly jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší budou hodnoceny na základě podrobné laboratorní analýzy jemných prašných částic”

 

“K přiřazení zdrojů nebo jejich skupin (tzv. source apportionment) budou využity matematické nástroje multikomponentní statistiky (PMF,
Positive Matrix Factorization).”

 

“ČHMÚ na výzkumu spolupracuje s americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA)”

 

“[V EPA budou vyhodnoceny koncentrace] těkavých organických látek, kovů a dalších prvků rentgenovou fluorescencí … [a rovněž budou] chemicky analyzovány částice z pasivních vzorkovačů a jejich morfologická struktura elektronovým mikroskopem.”

 

“Celkové výsledky budou k dispozici v roce 2013.”

Tristní smogová situace 8. 12. 2012

Naprosto šílená smogová situace dnes nastala v celém Moravskoslezském kraji. Nepamatuji se, že by se někdy ovzduší tak strašně zhoršilo na tolika stanicích zároveň a k tomu tak hodně. Viz obrázek níže. Koncentrace 755 µg na metr krychlový ve Věřňovicích je zcela neuvěřitelná. Denní průměr zatím dosahuje hodnoty 512 µg/m3, přičemž loňský rok byl rekord pouze 280 µg/m3.

Proč jsou české internetové diskuze otřesné

Každý to zná – internetové diskuze na serverech jako je idnes nebo novinky jsou zážitek jen pro silně otrlé. Napsáno o tomto tématu toho bylo hodně, z poslední doby např. zde nebo zde. Nabízím svůj dlouhou dobu promýšlený pohled na věc:

Prvním důvodem tohoto stavu je absence správného určení nebo definice.

Neexistuje shoda na tom, zda tyto diskuze mají být:

  1. zdrojem zajímavých doplňujících informací, nebo
  2. zdrojem osobních komentářů lidí k dané věci, nebo
  3. místem k diskuzi

Většina serverů se snaží, aby jejich diskuze naplňovaly všechny tři cíle. To podle mého není možné, jelikož se to vzájemně vylučuje.

Pokud mají být diskuze zdrojem zajímavých informací, je potřeba diskuze moderovat násobně silněji, než je tak činěno doposud, kdy se mažou pouze příspěvky porušující platné zákony, nebo výslovně urážlivé a vulgární. Málokdo je totiž schopen napsat něco opravdu zajímavého a k věci.

Pokud mají diskuze být shromaždištěm zajímavých komentářů, je potřeba znemožnit, aby lidé mohli jeden na druhého reagovat – jinak se vše zvrhne v nekonečnou diskuzi. Opět je potřeba takovou “diskuzi” silně moderovat, a například příspěvky zveřejňovat až se zpožděním – aby v první řadě dostali prostor ti, kdo říkají něco vlastního, a ne ti, kdo nereagují na někoho jiného.

Druhým zásadním problémem je přílišná rozsáhlost diskuzí.

Pokud pod každým článkem je diskuze desetkrát až stokrát delší než samotný článek, je něco špatně. Diskuze jsou pak hnízdištěm pro lidi, kteří na server chodí pouze kvůli diskuzím. Je pak otázkou, zda se daný server má nazývat “zpravodajský”, pokud 90% jeho obsahu tvoří diskuze a 90% času jeho návštěvníci tráví v diskuzích.

Jednou jsem se setkal s názorem typického diskutujícího z takového serveru, který tvrdil, že prostě chce každý týden napsat několik svých názorů k několika článkům. Málo co mne v poslední době tak překvapilo. Došlo mi, že asi existují lidé, pro něž je psaní svých názorů prakticky k čemukoliv jakási zvláštní životní úchylka. Naprosto každý je nejspíše schopen sepsat v pár větách svůj názor k úplně čemukoliv. Otázkou ovšem je, proč by to kdokoliv dělal. Proč někteří lidé potřebují nějak okomentovat prakticky cokoliv? Jsme snad národ Okamurův? 🙂 A proč si tito lidé myslí, že jsou na to ostatní lidé zvědaví? 🙂

Lékem na všechny trable je podle mého jediné – velmi silné moderování dizkuzí. Zveřejňování pouze vybraných příspěvků až po jejich schválení. Odfiltrování 90% zaslaných komentářů a výběr pouze toho nejzajímavějšího. Donucení chronických diskutérů a prudičů, aby se přesunuli na servery, které jsou skutečně diskuzní, a ne v prvé řadě zpravodajské. Někteří z nás totiž na zpravodajské servery chodí hlavně proto, aby se něco dozvěděli, a ne aby uvařili klávesnici. Obavy z toho, že to diskutující naštve, jsou liché. Mít svůj komentář zveřejněný pod hlavním článkem na idnes by měla být pro člověka čest – “Hle, napsal jsem něco tak dobrého, že mi to schválili a zveřejnili” – a pokud to nevyjde, tak je asi potřeba se zamyslet nad tím, proč to neprošlo.

Výzkumy znečištění ovzduší, aktuální stav

Tento rok se nejvíce pozornosti snažím věnovat výzkumům, které mají zjistit, odkud znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji skutečně pochází. Nejprve jsem vysvětlil, proč jsou takové výzkumy potřeba a poté jsem přinesl informace o třech takových výzkumech. Jak to s nimi dále vypadá?

Výzkum AV ČR (Topinka, Hovorka)
Z něj byly první výsledky prezentovány v časopise Ochrana ovzduší a rovněž na semináři v Praze. Vědci v ČR přišli se závěrem, že znečištění v Radvanicích-Bartovicích pochází především z jednoho velkého stacionárního zdroje. Novou informací je, že toto naštěstí není z toho výzkumu vše. Vzorky se teď nacházejí ve Spojených státech, pravděpodobně Univerzita v Berkeley, kde je tamější odborníci detailněji analyzují. Dá se tedy čekat, že z tohoto výzkumu časem dostaneme ještě zajímavější výsledky. (Zmínil se o tom doktor Šrám v pořadu Hyde Park).

Výzkum ČHMÚ (Macoun)
Jak zaznělo ve výše zmíněném pořadu, i tento projekt také proběhne, vzorky se opět budou analyzovat ve Spojených státech, tentokrát v EPA. Zatím musejí být odebrány vzorky.

Výzkum VŠB-TU + ZÚ Ostrava (Lach, Bílek)
Zdá se, že již dostáváme první výsledky z toho výzkumu, viz prezentace zde a zde, případně zde v médiích dokonce již v srpnu. Lze vidět, že jde přesně o takový výzkum, jaký je potřeba, jelikož se velmi detailně zkoumá, jaké látky se ve vzorcích nacházejí. Bylo tak například již ukázáno, že v Radvanicích-Bartovicích jsou duté nanočástice oxidu železa, což poukazuje na znečištění pocházející z železáren.

Průmyslové emise 2011, srovnání

Z Integrovaného registru znečišťování (který se zatím podařilo zachovat) jsem vytáhl údaje o znečišťování Moravskoslezského kraje polétavým prachem za rok 2011. Nejprve tedy srovnání všech ohlášených provozů:

Nic zásadně překvapivého se asi neděje, dvěma největšími znečišťovateli jsou dvě velké železárny. Obě přitom v roce 2011 odprašovaly. Projevilo se toto nějak ve srovnání s minulými lety? Z IRZ jsem vytáhl graf i pro toto:

Dá se říci, že odprášení nejspíše mělo nějaký vliv v případě obou podniků. K odprášení navíc došlo až v poslední třetině roku, dalo by se tedy čekat, že v roce 2012 bude celkový souhrn emisí ještě nižší. Celé odprášení zároveň provázela velká mediální kampaň. Šlo opravdu o tak výrazné snížení emisí? Co když do srovnání zahrneme více let?

Jak vidno, podobně velké snížení znečišťování nastalo v minulosti již několikrát, a jedná se tedy spíše o jakýsi dlouhodobý trend. Samozřejmě vše také velmi souvisí s množstvím vyprodukovaného železa. Zde pro úplnost z webu hz.cz statistiky výroby železa v ČR: