Kolik lidí čte JAB? Co blog na iDnes?

Občas se mně někdo zeptá, kolik lidí tenhle blog čte, a jestli nechci psát na nějakém viditelnějším místě.

K první otázce přináším pár porůznu vybraných čísel z Google Analytics.

Poslední měsíc: 1109 návštěv, 817 unikátních návštěvníků, 1500 zobrazených stránek.

Průměrně blog každý den navštíví něco okolo dvaceti návštěvníků. Na začátku června jsem se pokusil návštěvnost vyšroubovat co nejvíce to šlo – napsal jsem několik atraktivních článků za sebou a odkazy na ně sdílel na sociálních sítích. První den návštěvnost vyskočila na 170 návštěvníků, druhý den byla ještě 120, a pak se zase vrátila na původní úroveň.

Nejčtenější článek: Zákaz kouření v restauracích: Manifest militantního nekuřáka, 220 přečtení. Pozn.: Trochu mne mrzí, že to byl nejčtenější článek, protože to podle mne nebyl dobrý článek – trochu napravit jsem se to snažil zde, ale ten článek už četlo jenom pouhých 27 lidí. Že byl zmíněný článek nejčtenější si vysvětluji pouze tím, že má velice provokativní titulek a téma se široce diskutuje a potřebu vyjádřit se k němu má skoro každý.

Druhým nejčtenějším článkem se stal článek Pražští vědci: lokální topeniště ani doprava v Radvanicích-Bartovicích “nemají zásadní vliv”, což mne velice těší – šlo o téma, kterému se dlouhodobě věnuji, a prezentovaná zjištění jsou veskrze zásadní.

Další články jsou na tom víceméně stejně, ze starších článků je stálicí článek vysvětlující rozdíl mezi imisemi a emisemi – zde patrně největším zdrojem bude Google.

Proč nepřesunu blog jinam, třeba na iDnes?

Je pro to mnoho důvodů, mezi největší asi patří čtenáři. Během psaní velice přemýšlím o tom, jak každou myšlenku pochopí čtenář, a mám jistou představu o profilu běžného čtenáře svého blogu. Z čtenářstva na iDnes mám pocit, že by tam mé články nezapadly, že bych neuměl napsat článek tak, aby tamější čtenáře zaujal nebo donutil k zamyšlení. Mám pocit, že spousta lidí tam chodí proto, aby si přečetla to, co chce slyšet, nikoliv to, co je donutí se nad něčím zamyslet. I když není radno si dělat obrázek o čtenářích na základě té částí z nich, která nevydržela nutkavou potřebu něco napsat do diskuze.

Tak jako tak, u čtenářů zde na tomto blogu vím, že znají mé předchozí články, a že tak trochu rozumí, z jakého úhlu se na věci dívám. Často je tak psaní článků o něco snažší – existuje nějaký nápomocný kontext.

Každopádně o možnosti psát na nějakém exponovanějším místě v poslední době často přemýšlím – přinejmenším bych takovou cestou rád našel lidi, kteří píšou podobně zaměřené blogy – klidně i opačného názorového směřování – rád bych si sám něco zajímavého přečetl.