A co bys s tím dělal ty? Díl 1. Koho volit?

Co dělat se znečištěným ovzduším? Co dělat s krizí OKD? Chceme zaměstnanost, nebo čisté ovzduší? Nezaměstnanost, nebo poddolování? Těžbu, nebo průmyslovou zónu? Koho volit?

Všechny tyto otázky vnímám jako propojené nádoby a neumím na ně odpovědět postupně, rád bych na ně odpověděl celkově. Bohužel, předvolební doba není na tak velké zamyšlení ta nejvhodnější. U voleb jde přece o víc než jen o čistotu ovzduší nebo o těžbu uhlí, nebo ne?

Myslím, že v tak krátkém čase se ani nemůže nepodařit přesvědčit někoho k tomu, aby přehodnotil, koho tento víkend volit. O to se ani nebudu snažit. Naopak, volby budou výchozím bodem, startovací čárou k širšímu rozhledu. Tento článek je prvním dílem něčeho většího.

Právě teď, ve vrcholu předvolebního boje, je nejvíce vhodné všímat si toho, kdo navrhuje jaká řešení těch největších problémů. Není teď důležité, koho bude kdo volit. Všímejme si ale toho, kdo co říká. Kdo chce co dělat se znečištěným ovzduším, kdo zdůrazňuje zaměstnanost, kdo chce těžit, kdo mluví o investorech, o továrnách, o průmyslových zónách a tzv. příležitostech a investicích.

Všimněme si, s jakou pompou je v Karviné otevřena další továrna (“je to první továrna Caltexu v Evropě a přinesla perspektivní práci pro obyvatele Karviné v jiném odvětví než je těžba uhlí”)

Všimněme si, k jakým myšlenkovým pochodům došli někteří obyvatelé oblasti, která má být OKD v budoucnu poddolována, a která se poddolování brání: Smiřujeme se s tím, tvrdí obyvatelé Starého Města (“Na jednu stranu si říkám, že když OKD rozšíří těžbu, vzchopí se ze svízelné situace a mnozí chlapi nepřijdou o práci”)

Všimněme si, jak by krizi OKD řešili politici z regionu (“hlavní prioritou je udržení těchto podniků”).

Všimněme si, jaký recept by zvolili představitelé neoliberálního směru jako Petr Mach (čas 8:40) – zrušili by dotace do solárních elektráren, a tím by se údajně uhlí stalo opět konkurenceschopné (?). (pozn.: Právě proto, že české uhlí neúspěšně konkuruje levnějšímu uhlí z USA, a tento nijak z české strany regulovaný či dotovaný konkurenční souboj prohrálo, se OKD rozhodly na dole Paskov již dále netěžit…)

Všimněme si, jak je zcela reálně analyzována možnost zavřít těžký průmysl (“Svou studii oba představili na pondělní konferenci Ovzduší 2013”).

V tomto díle nejednoduché cesty k řešení největších problému průmyslového Moravskoslezského kraje tedy vyzývám čtenáře především k pozornému sledování politického podhoubí a všeho, co je o problému kýmkoliv vyřčeno.

V příštím díle navrhnu první praktický krok z celkové krize a úpadku regionu, krok k řešení jak znečištěného ovzduší, tak problémů spojených s těžbou uhlí.