Kdo řekne, co způsobuje znečištěný vzduch?

Na tomto blogu se často věnuji polemice kolem toho, kdo a co způsobuje znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji. Tento příspěvek shrnuje a pro běžného laického čtenáře vysvětluje, kdo všechno do této diskuze také přispívá, komu bychom měli věřit, a co naopak brát s rezervou. V závěru potom dávám dvě důležitá upozornění na aktuální novinky – co bychom měli v současnosti bedlivě sledovat, odkud mohou přijít nejdůležitější informace.

Počet institucí, ústavů i jednotlivců, kteří tvrdí, že vědí, kdo a co způsobuje znečištění ovzduší v MSK, je spousta. Já jsem si je rozdělil do několika kategorií – od těch nejméně důvěryhodných, až po ty nejzásadnější. Tedy, to nejdůležitější je až na konci mého seznamu. Pojďme na to.

4. kategorie

Tato kategorie zastřešuje nejméně důvěryhodné zdroje různých tvrzení.

Řadím sem většinu politiků, kteří se k problematice znečištěného ovzduší vyjadřují, a dokonce si ji vzali za svůj volební program. Především jde o primátora Ostravy Petra Kajnara, jeho náměstka Madeje a poslankyni Kateřinu Konečnou. Nejen, že plácají nesmyslné proklamace typu “já se dívám z okna, odkud vítr vane, a vím, odkud znečištění přichází”, ale, jak jsem zde dříve ukázal, tato parta se nebojí říkat vyložené nepravdy a lži (1, 2). Patří sem i vládní mediální kampaně, jako např. kampaň MŽP Topime fajně, kterou jsem na svém blogu několikrát kritizoval. Svá tvrzení nikdo z této kategorie nijak nedokládá, a často lze zjistit, že jsou nepravdivá.

Závěr: tvrzením z této kategorie se nedá věřit

3. kategorie

Dělám to trochu nerad, ale do této kategorie musím zařadit dva velké bojovníky za zlepšení kvality ovzduší v Ostravě – MUDr. Radima Šráma, DrSc., i MUDr. Evu Schallerovou. Jejich práce, ve které neustále upozorňují na to, jak je v nejvíce znečištěných oblastech zvýšená nemocnost, především dětí, je nedocenitelná a mnohými lidmi ze čtvrté kategorie zesměšňována a potlačována. (Expertem na dehonestaci vědců je zvláště náměstek Madej.) Pokládám doktora Šráma i doktorku Schallerovou za profesionály ve svém oboru a jejich závěrům, co se týče zhoršeného zdraví, věřím.

Nejsou to ale odborníci na vznik a šíření škodlivin. Mohou se tedy velmi fundovaně vyjadřovat k tomu, co škodliviny ze zdravotního hlediska způsobují, ale jejich tvrzení o tom, odkud škodliviny pocházejí, nemají dostatečnou váhu. Ano, v Radvanicích a Bartovicích je velmi výrazně zvýšená nemocnost novorozenců, a je asi zřejmé,že to je z velké části kvůli železárnám ArcelorMittal Ostrava, ale už tak jasné to není pro jiné oblasti Moravskoslezského kraje.

Závěr: tušíme, že to, co tvrdí, bude asi pravda, ale jako nezvratný důkaz to sloužit nemůže

2. kategorie

Sem řadím všechny výzkumy založené na matematickém modelování. Co si pod tím představit? Jsou to výzkumy, které většinou nejprve měří míru znečištění (imise) v různých konkrétních místech, a pak z toho výpočty a modelováním na mapách domýšlejí, který zdroj je asi tak největším přispěvatelem ke znečištění v daném místě. Tedy například pokud na jednom místě, kde jezdí hodně aut, naměříme velké znečištění, usuzujeme, že tam za znečištění mohou auta. Podobně pro průmysl a lokální topeniště. V případě prachu je toto ale velmi problematické – modelovat šíření emisí lze dobře jen pro některé látky, ale ne pro mikroskopický prach.

Co všechno do této kategorie tedy patří? Patří sem známá analýza Zdravotního ústavu Ostrava z roku 2009, která na základě těchto různých měření došla k závěru, že za znečištění v Ostravě může z 80% průmysl. Patří sem závěry odboru životního prostředí krajského úřadu MSK, který přebírá výsledky modelování od VŠB, kde se tvrdí, že jen lokální topeniště by mohla za více než 20násobné překročení limitu pro Benzo(a)pyren. Patří sem i Český hydrometeorologický ústav, který tuhle tvrdí, že zdrojem B(a)P jsou z 67% lokální topeniště a jen ze 7% průmysl, a v jiných svých materiálech zase tvrdí, že hlavním zdrojem látek jako B(a)P je průmysl, a pak také doprava a lokální topeniště. Tedy i jedna instituce sama neví, jaké pořadí zdrojů by měla uvádět, a raději jednou uvádí jedno, o kus vedle zase jiné… Patří sem i modelování, které prováděl samotný ArcelorMittal Ostrava, a jehož výsledky byly zcela absurdní – ve stylu “věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval.”

Patří sem i tzv. REZZO systém – to je to, z čeho jsem doposud produkoval drtivou většinu grafů pro svůj blog. Pro REZZO se určuje podíl znečištění průmyslem podle toho, kolik je na komínech průmyslu naměřeno emisí. Pro lokální topeniště se znečištění počítá na základě statistik Českého statistického úřadu – kolik je v domácnostech kotlů a kamen, kolik se koupilo v daném roce fosilních paliv, jaká byla zima, atd. Pro dopravu se pochopitelně také vše pouze dopočítává – z množství aut a jejich typu (diesel nebo benzin), průměrné kvality spalování motorů, hustoty provozu, atd.

Do této kategorie patří i projekt Air Silesia. Ten v současnosti měří množství imisí na české i polské straně a bude výsledky těchto měření posléze všelijak zkoumat. V souhrnu půjde ale zase jen o měření imisí, a následné hraní si s matematickými modely – odkud by ty imise asi tak mohly pocházet. Projekt tak může dát odpověď na otázku, kde je více znečištěné ovzduší – zda u nás, nebo v Polsku, nebude ale moci jednoznačně říci, odkud toto znečištění pochází. Paradoxně tak může zjistit, že více znečištěné ovzduší je v Polsku, ale může být teoreticky možné, že se tam ve skutečnosti dostává z českého území.

Závěr: chtěli bychom tomu věřit, ale každý si může modelovat, jak se mu zlíbí, a jednou to vychází takhle, a jindy zase jinak. V praxi je to pak k ničemu a leckdy by člověk raději věřil těm z 3. kategorie.

1. kategorie

Toto je ta kategorie tvrzení, která nám může dát nejdůvěryhodnější odpověď na otázku, co je zdrojem znečištěného ovzduší. Patří sem takové výzkumy, které fyzicky zkoumají jednotlivé částice ve vzduchu a na základě jejich složení a velikosti mohou tvrdit, zda daná částice, a na ní zachycené látky a kovy mohou pocházet z průmyslu, a jakého typu průmyslu, nebo z dopravy, nebo z lokálních topenišť. Takovýto výzkum proběhl například v 90. letech v Teplicích, kde se zjistilo, že zdrojem tamějšího znečištění jsou hlavně lokální topeniště, ale například se taky podařilo identifikovat jednu konkrétní výrobnu nábytku, která používala velmi zastaralé zařízení.

Fatálním nedostatkem je, že doposud žádný takový výzkum na Ostravsku neproběhl. Ovšem toto se má velmi brzy změnit, jsou totiž ve hře dokonce dva výzkumy tohoto typu!

V tomto měsíci (květen 2012) bude posuzována žádost Českého hydrometeorologického ústavu o přidělení financí na výzkum původu znečištění ovzduší. Tyto peníze by měly posloužit na zapůjčení adekvátního zařízení na provedení takového výzkumu od amerických institucí (především EPA). Výzkum by mohl začít v roce 2013 a výsledky by mohly být k dispozici v roce 2014. Peníze by měly jít z operačního programu pro životní prostředí. Bude zajímavé sledovat, jestli kolem této žádosti o peníze vzniknou nějaké politické tlaky, a zda se podaří peníze na tento důležitý výzkum přidělit. Všechna občanská sdružení by měla podle mého názoru být ve střehu, a pohlídat, že kdosi v tichosti nerozhodne o tom, že tento výzkum není potřeba, a peníze nemá dostat.

A nakonec nejnadějnější zpráva přichází z Ústavu experimentální medicíny AV ČR od Ing. Jana Topinky, DrSc. Zde, za podpory Grantové agentury České republiky v rámci Centra excellence v základním výzkumu v oblasti nanotoxikologie – CENATOX, právě probíhá přesně takový výzkum, který patří do 1. kategorie. V lednu a únoru 2012 byly z ovzduší odebírány vzorky, které se doposud analyzovaly a stále ještě analyzují na amerických univerzitách a dalších ústavech. První výstupy budou zveřejněny dokonce již tento měsíc, 31. května 2012 v rámci tiskové konference AV ČR v Praze!

Závěr: právě výsledky těchto dvou výzkumů mohou dát jednoznačnou a definitivní odpověď na otázku, co je hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Zcela určitě budu na tomto blogu o čemkoliv z 1. kategorie informovat.