Ostravsko a limity WHO: bída a hrůza

Facebookem dnes prolétla zpráva o snaze Světové zdravotnické organizace (WHO) snížit limity pro znečištění ovzduší. Připadá mi vhodné danou zprávu doplnit nějakou ilustrací toho, jak jsou na tom limity WHO ve srovnání se stavem ovzduší na Ostravsku. Soustředím se pouze na polétavý prach PM10 a PM2.5, jeho roční průměrné koncentrace, a vysvětlím, proč je důležité dívat se hlavně na PM2.5, a že jsme tedy na tom opravdu bídně.

WHO udává limitů několik, a to proto, aby se jednotlivé země mohly postupně k těm ideálním limitům dopracovat. Ideálním limitem podle WHO je ten označený jako AQG. Je to ten nejnižší limit, po jehož sebemenším překročení už existuje vědecká studie prokazující vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví. Tedy, neznamená to, že by znečištění pod tento limit na zdraví nijak nepůsobilo. Pouze neexistují studie, které by to prokazovaly. Ostatní limity (IT-3, IT-2, IT-1) potom vyčíslují, o kolik se zvyšuje úmrtnost vůči situaci s limitem AQG (6%, 6+6%, 15%), což je dokázáno vědeckými studiemi.

Začněme nejprve s limitem pro PM10.

Vidíme, že vybrané oblasti z Moravskoslezského kraje splňují limit IT-1, a jakž takž se skoro vlezou i do limitu IT-2. Do doporučeného limitu AQG sice ještě mají daleko, ale situace snad ještě není tak špatná? Pozn.: Česká republika si ve svých zákonech stanovila limit 40 µg/m3, tedy napůl mezi IT-2 a IT-3.

Jak je na tom PM2.5?

Zde vidíme, že Ostravsko překračuje úplně všechny limity, a není schopno se dostat ani do “přibližovacího” limitu IT-1. Kýžený limit AQG je kdesi daleko v nedohlednu. Pozn.: Česká republika si ve svých zákonech stanovila (roční) limit 25 µg/m3, což odpovídá IT-2.

Co je ale směrodatné? PM10 nebo PM2.5? Bohužel, to druhé. Limity WHO jsou založeny na hodnotách PM2.5. Pro ty existují vědecké studie, ze kterých WHO vyvozuje limity. Limity pro PM10 jsou spočítány tak, že se limity pro PM2.5 jednoduše vynásobí dvěma. To ale neodpovídá situaci na Ostravsku, kde koncentrace těchto znečištění nejsou v poměru 50%, ale spíše kolem 66%. Polétavý prach PM2.5 je navíc ten pro zdraví nebezpečnější – proniká nejen skrz nosní dutinu, ale i dále skrz dýchací trubice.

Jak je tedy vidět, Ostravské znečištění ovzduší je tak špatné, že zdaleka nesplňuje ani ty nejmírnější současné limity WHO. Pokud WHO limity v blízké době ještě více sníží, bude Ostravsko se svou úrovní znečištění tak daleko, že snad ani nebude představitelné, že by někdy mohlo dosáhnout doporučené hodnoty.

Špatné je rovněž to, že prach PM2.5 se u nás měří tak nějak “tajně”. ČHMÚ tvrdí, že pro něj neexistují zákonné (hodinové) limity, a tedy, že nemá povinnost jej měřit a uvádět hodinové hodnoty. Přesto jej ale měří a publikuje zpětně roční statistiky a průměry. Když ale nastane smogová situace, jediné, o čem se mluví, jsou hodnoty PM10. Aktuální hodinové hodnoty PM2.5 většinou spíše nejsou známé.