K čemu jsou těžební limity

Ozývají se hlasy, že před těžbou a vyvlastňováním či vykupováním pozemků nacházejících se nad zásobami nerostného bohatství chrání horní zákon, a těžební limity tak jsou cosi nadbytečně zbytečného, něco, co nemá žádný vliv, a může tedy být v poklidu a bez emocí zrušeno.

Prvořadý logický lapsus se nachází v tom, že kdosi pokládá za nutné rušit něco, o čem hned druhým dechem dodává, že jde o již neúčinný a zbytečný nástroj. Tedy – jedná se o něčem, co na realitu nemá žádný vliv. Mělo by tedy být jedno, zda dané opatření je nebo není platné – protože nemá žádný vliv. Pak ale veškeré vynaložené úsilí na zrušení takového ustanovení je nesmyslná investice, která nepřinese žádný reálný prospěch. Je zjevné, že taková argumentace je vnitřně silně rozporná – popírá samu sebe.

Druhou logickou chybu lze vyčíst z dřívějšího článku Čistá duše – Obyvatelé Karviné se nesmí navzájem zradit. Zde celý argument napíši znovu, tentokráte bez omáčky okolo, čistě z hlediska logiky fungování ekonomických subjektů.

Dotčené území

Představme si obydlené území, které se nachází těsně za hranicí současné těžby a je známo, že i na tomto území se nachází nerostné bohatství. Reálným příkladem takové oblasti je Staré město u Karviné, případně mediálně známý Horní Jiřetín. Jaký vliv má existence či neexistence těžebních limitů na takové místo a jeho obyvatele? Dle současné úřednické vlády údajně žádný reálný vliv těžebních limitů neexistuje.

Je přitom velmi snadné ukázat, že vliv existuje, a že je dokonce velice silný.

Limitovaný tarif

Pokud existují těžební limity, obyvatelé mají nějakou úroveň jistoty, že jejich dům bude na daném území stát i v budoucnosti. Podobně mají i potenciální zájemci o pozemky jistou úroveň jistoty, že koupě pozemku nebude vyhozenou investicí. Tato úroveň jistoty nepochybně není stoprocentní a tak velká, jak se může na první pohled zdát. Více k tomu v úplném závěru článku. Nicméně nějaká úroveň jistoty v této situaci nepochybně přítomna je a ovlivňuje nějakým způsobem cenu pozemků a tedy hodnotu majetku místních obyvatel.

Tarif bez limitů

Pokud pro danou oblast neplatí těžební limity, těžební společnost může začít vykupovat pozemky od prvních majitelů – tak, jak se to stalo v Karviné – na základě dvoustranné dohody mezi těžební společností a konkrétními majiteli konkrétních pozemků, vždy jednotlivě. Vždy se v dané oblasti najde několik obyvatel, kteří potřebuji vyřešit svou nastalou finanční situaci, a možnost odprodeje svého pozemku uvítají. Těžební společnost má navíc dostatečnou motivaci nabídnout mírně vyšší cenu, než by byl ochoten nabídnout jakýkoliv jiný ekonomický subjekt, protože v případě těžby získá mnohem větší protihodnotu – nerostné bohatství. Tato investice v podobě vyšší než tržní ceny je prakticky bez rizika, jak uvidíme později.

Skoupení prvních pozemků nastartuje proces, který funguje jako lavina – postupně sám sebe akceleruje. S prvními vykoupenými a opuštěnými domy klesá atraktivita dané oblasti. Ať už je to úpadek infrastruktury, zrušení malých obchodů, protože ubylo zákazníků, či pouze újma na malebnosti krajiny, protože v ní je teď několik opuštěných pozemků či domů. To snižuje cenu pozemků v oblasti, a vytváří tlak na existující majitele pozemků, kteří odolali první vlně výkupů, aby prodali alespoň v druhé vlně. V druhé vlně se najdou lidé, pro které přitažlivost bydlení v oblasti kvůli první vlně výkupů stihla překročit únosnou mez, a tito budou ochotni svůj pozemek taktéž prodat. A čím více se snižuje cena pozemků či celková atraktivnost oblasti, tím více i tito doposud odolávající majitelé budou ochotni přistoupit na nižší cenu.

Do celého procesu jsou postupně zataženi i ti obyvatelé, kteří původně svůj pozemek prodávat vůbec nechtěli. A znovu zde platí, že těžební společnost je kdykoliv schopna nabídnou vysokou cenu, jelikož má v ruce nerostné bohatství, kterým to může zaplatit. Je takto ekonomicky motivována snažit se pozemky aktivně skupovat.

Dalo by se namítnout, že těžební společnost může nabídnout nadprůměrné výkupní ceny, jelikož hodnota nerostné suroviny je veliká, a cena pozemků na povrchu nesrovnatelně menší. Případně, pokud těžební společnost sama takový “bonus” nenabídne, tak jej mohou požadovat samotní majitelé, a jinak výkup odmítat. Na vykoupení oblasti by tak mohli vlastně vydělat všichni, ke vši spokojenosti. Tento směr uvažování ale ukazuje na nepochopení celého efektu a na absenci ekonomického uvažování.

Těžební společnost totiž nic nemotivuje peníze jen tak rozdávat, naopak by to bylo velmi neekonomické chování. Naprosto stačí vykoupit několik prvních pozemků za jen mírně nadstandardní cenu, což automaticky vede jednak k poklesu ceny všech dalších pozemků v oblasti, ale především k nastartování efektu vysídlování – kdy se pro další a další obyvatele oblast stává neatraktivní, a možnost pozemek prodat se naopak stává atraktivní – automaticky za stále nižší a nižší cenu. Nic dramatického se z pohledu těžební společnosti neděje ani pokud se kdykoliv proces na chvíli zastaví. Tedy v momentě, kdy oblast přijde o nějaké množství obyvatel, ale ti stávající nebudou ochotni svůj pozemek prodat ani za současnou tržní cenu, ani za cenu navýšenou o dosavadní “klasický” bonus. Těžební společnost může v takovém okamžiku vždy jednorázově někomu nabídnout “nadstandardní bonus” a celý proces tak znovu nastartovat.

Těžební společnost má takto vlastně monopolní postavení v tom, o jakou část zisků z těžby se rozdělí s obyvateli na povrchu. K udržování procesu vykupování jí stačí se vždy rozdělit jenom o tolik peněz, kolik je potřeba na uzavření smlouvy o výkupu s jedním “nejzoufalejším” obyvatelem dané oblasti – obyvatelem, který je ochoten přistoupit na nejnižší cenu. Takový vlastník svůj pozemek odprodá, oblast se stane méně atraktivní, ceny opět klesnou, a stávající obyvatelé tak musí opět přehodnotit svou situaci a logicky snížit poptávanou cenu. Neexistuje zde konkurence – neexistuje nějaká druhá těžařská společnost, která by nabízela vyšší podíl na ziscích z těžby.

Podobně se nelze na celý proces dívat pouze jako na proces dobrovolný. Nelze namítnout, že všichni obyvatelé se s těžební společností vlastně dohodli na ceně dobrovolně, bez nátlaku a individuálně. Taková námitka zcela ignoruje to, že výchozí podmínky – tedy cena pozemků v dané oblasti – jsou postupně více a více narušovány – a obyvatelé jsou tak stavěni postupně do zcela jiné situace, než na začátku celého procesu.

Tedy, zrušení limitů těžby výrazným způsobem mění “ekonomické váhy”, rozložení sil a motivace jednotlivých účastníků, má jednoznačný vliv na život obyvatel, včetně těch, kteří svůj dům nechtějí prodat za žádnou cenu. Snižuje totiž cenu jejich nemovitosti – a znehodnocuje tedy jejich investice a majetek, případně budoucí majetek dědiců těchto pozemků.

Při neexistenci těžebních limitů má všechny trumfy v ruce těžařská společnost. Strategicky může skupovat pozemky postupně, klidně i po jednom, a vytvářet tak ekonomický tlak, kterému nemají obyvatelé jak vzdorovat – jelikož oni nemají přístup k nerostnému bohatství ani teoretický. Ve vztahu těžařská společnost – obyvatelé oblasti existuje značná ekonomická nerovnováha.

Ještě se vrátím k oněm jistotám, které plynou z existence těžebních limitů. Je evidentní, že takové jistoty jsou narušovány už jen pouhými řečmi o tom, že by se těžební limity mohly zrušit. Čím pochybnější jsou tahanice za jejich zrušení, tím je jejich existence více nestabilní, a tím více je nestabilní perspektiva dané oblasti. Tím více pak klesá cena pozemků a tím více jsou znehodnocovány investice současných obyvatel všech takových oblastí. Politici, i ti tzv. “úředničtí” tak přímo znehodnocují investice a majetky mnoha obyvatel České republiky, už jen pouhou absencí respektu k jakýmkoliv dřívějším rozhodnutím provedeným politiky s mnohem silnějším mandátem. To samé se děje i v případě, pokud vláda provádí i jen “přípravné práce” k možnému zrušení těžebních limitů.

Je s podivem, kolik energie se investuje do vybudování “stabilního podnikatelského prostředí” – tedy prostředí s časově teoreticky neomezenými jistotami pro podnikání, ale základní jistoty samotných obyvatel – jako jistota bydlení a života v nějaké oblasti, jistota hodnoty zakoupeného pozemku – jsou bez mrknutí oka pošlapávány.

1 thought on “K čemu jsou těžební limity

  1. Pingback: Jak se vede politický boj v Karviné | JAB

Comments are closed.