Čistá duše – Obyvatelé Karviné se nesmí navzájem zradit

Dnes to bude o zradě, filmu Čistá duše, ještě jiném filmu, těžbě uhlí na Karvinsku a o tom, že se každý z nás občas stává vězněm, který někoho nutně zradí.

Mezi mnohými lidmi velmi oblíbený film Čistá duše se věnuje životu Johna Nashe, významného geniálního matematika a držitele Nobelovy ceny za ekonomii. Jak už to u velkofilmů bývá, neobtěžují příliš hlubokými myšlenkami, natož vědeckými objevy, a tak je z filmu jen obtížně čitelné, co to vlastně John Nash tak zásadního objevil, že za to dostal Nobelovu cenu.

Každému, koho to jen trochu zajímá, silně doporučuji dokument Adama Curtise The Trap (celý volně k shlédnutí na Youtube), ten totiž velmi srozumitelnou a sugestivní formou vysvětluje jednu z hlavních oblastí matematiky – teorii her, jaký na ní měl John Nash vliv, a jak tyto a podobné myšlenky zásadním způsobem ovlivnily spoustu oblastí našich životů, od ekonomie, přes chování a myšlení.

Obvykle se teorie her vysvětluje na vězňově dilematu, Curtis ale sáhnul k ještě více srozumitelnějšímu příkladu – Studené válce. V ní obě mocnosti – USA i Sovětský svaz měly stále připraveny zbraně ke zničení toho druhého. Mohly sice uzavřít dohodu o nezbrojení, ale neměly nikdy jistotu, že je ta druhá strana nezradí a zbraně si tajně neponechá a následně bezbranného protivníka chladnokrevně nezničí.

Zbrojení pak bylo jediným logickým východiskem – bylo by neuvážené nezbrojit, protože existovala možnost, že nás ten druhý zradí. Byla to taková logická rovnováha dané doby. Obdobnou rovnováhu dosahují oba vězňové ve vězňově dilematu – raději oba sebe navzájem zradí, protože to je jistější – opět rovnovážný stav. Odtud pak vede cesta k matematicky mnohem složitější Nashově rovnováze, tak daleko zde ale jít nechci.

Film dále rozvíjí téma vlastního zájmu, jako hybatele současné společnosti. To není nic neznámého, každý dnes na otázku, co je hlavním zájmem každé firmy, odpoví, že je to maximalizace vlastního zisku. Film se tématu věnuje v mnohem větší společenské šíři, a právě proto ho doporučuji – objevuje se v něm spousta podnětných myšlenek a souvislostí.

V posledních dnech jsem shlédl diskuzi OKD s občany města Karviná a myšlenky se mi okamžitě vrátily ke Curtisově filmu. Obyvatelé Karviné se totiž stávají součástí podobné situace jako vězni ve vězňově dilematu, nebo dvě světové mocnosti ve studené válce. Na diskuzi je silně zřetelné, jak chce OKD s občany jednat jednotlivě – samo to z úst jejich představitelů zazní opravdu mnohokrát. A právě takovéto jednotlivé oddělené vyjednávání vrhá občany do pozice vězňů v onom dilematu.

Logicky – pokud za vámi někdo přijde s nabídkou za rozumné peníze vykoupit váš pozemek a s nijak nepřátelsky míněnou informací, že spousta vašich sousedů je již rozhodnuta odkup realizovat a z oblasti se vystěhovat – co uděláte? Zůstanete tvrdohlavě na svém, a budete žít v oblasti, z které se většina vašich bývalých sousedů vystěhovala? Dojde vám, že po čase může přijít oznámení o tom, že se úspěšně podařilo přestěhovat sousedy až do úrovně vašeho domu, takže těžba může začít aspoň na té části, na které se nevyskytuje váš dům. Takže tam, kde byl váš oblíbený obchod, pošta, hospoda, či park je teď poddolovaná oblast, kterou brzo zaplaví voda.

Takže jak se zachováte v situaci, kdy vám OKD zaklepe na dveře? Budete doufat, že vaši sousedi se nenechají prodat, že vás “nezradí” (jako vězni ve vězňově dilematu), a neopustí oblast, ve které jste chtěli žít po celý svůj život? Nebo se raději, bez výrazných finančních a jiných ztrát odstěhujete jinam, a zradíte vy své sousedy?

Opět je logické východisko (zdánlivě) jediné – opustit tuto oblast co nejdřív a zradit ostatní dřív, protože by vás stejně oni zradili také.

Takto to vše vypadá, když se na situaci díváme tak, jak by si ji představovalo OKD – občany izolovat na jednotlivce, a vyjednávat s němi jednotlivě. Vyvolat v občanech zdání, že není potřeba urgovat nic u města Karviná nebo jinak kolektivně se o něco snažit – protože OKD se bude dokonce bavit s vámi osobně, takový luxus vám bude dopřán!

V tom je právě ona past. Pokud se občané nechají takto rozdělit na jednotlivé vězně schopné se navzájem zradit, osud oblasti je zpečetěn. Pokud se ale občané rozhodnou se společně dohodnout, a předem se zavázat, že jeden druhého nezradí, mohou situaci otočit. Mají možnost vymoci si uzavření dlouhodobé, striktní a právně náležitě ošetřené deklarace, která dá všem jednoznačné jistoty o tom, že jeden druhého nezradí, protože nebude mít důvod.

Občané Karviné by neměli čekat, s čím za nimi přijde OKD. Neměli by chodit na diskuze s OKD. Měli by chodit na diskuze sami se sebou. Měli by sami se sebou vyjednat podmínky o nezrazení se navzájem. Pokud se občané dohodnou, že společně OKD nepovolí žádné další těžení na žádném dalším území města Karviné, tak OKD nikde těžit nebude moci. Není potřeba o tom s OKD hovořit, není potřeba s OKD o ničem vyjednávat. Tento stále ještě relativně právní stát dává občanům dostatek prostředků k tomu, aby se čemukoliv ubránili. Chce to pochopitelně dost úsilí a vytrvalosti.

Je to asi klišé, ale hodnota celku je zkrátka víc, než součet jeho jednotlivých částí. I sám John Nash, již jako velmi starý a fyzicky zesláblý člověk na konci Curtisova dokumentu uznává, že ve své teorii her člověka až příliš zjednodušil a nezohlednil některé jiné jeho vlastnosti.

Tvořit různé společnosti a spolky snažící se o zlepšení stavu věcí dnes kvůli názorové masáži od vrcholných (a nejvrcholnějších) představitelů tohoto státu není vůbec v módě. Obávám se ale, že jinak se na tomto světě nedá společně žít a přežít.

1 thought on “Čistá duše – Obyvatelé Karviné se nesmí navzájem zradit

  1. Výstižně a přesně napsáno – myslím hlavně ten psychický nátlak na lidi. Myslím si, že tu část, kde to velmi výstižně popisuješ, by stálo za to vytrhnout z kontextu a uvést ji ještě zvlášť, aby si to přečetlo a uvědomilo více lidí.

Comments are closed.