Po čase bych se rád vrátil k podstatě věci. Tou je v případě znečištění ovzduší jednoznačně jeho vliv na zdraví. Na konci článku je pro obyvatele Moravskoslezského kraje poměrně zásadní graf.
Tomu, jaký konkrétní vliv na lidský organismus má znečištění ovzduší na Ostravsku, se věnoval např. MUDr. Radim Šrám, DrSc. Mnohá jeho odhalení považuji za naprosto šokující – například to, že na týmu vědců z Prahy bylo vědeckými metodami zjištěno, že jejich organismus je prokazatelně negativně ovlivněn i pouze třítýdenním pobytem v Ostravském ovzduší.
Nyní jsem se ale chtěl dozvědět, co si o znečištění prachem myslí světová vědecká obec. Zabrousil jsem tedy do oficiálních materiálů Světové zdravotnické organizace. Vycházel jsem z materiálu WHO Air quality guidelines 2005. Ten stanovuje z mého pohledu hlavní zásadní hodnotu doporučení:
roční průměr PM2.5: 10 µg/m3
Tento druh měření (roční průměr pro prachové částice menší než 2,5 mikrometrů) je zřejmě nejzásadnější – existuje pro něj řada studií, které dokládají prokazatelný vliv na zdraví a mnoha nezávislými studiemi změřené a ověřené zvýšení úmrtnosti (v dlouhodobém horizontu) v závislosti na tomto číslu.
Od hodnoty 10 µg/m3 začíná zóna, ve které byl prokázán negativní vliv na zdraví lidí. Tedy, cokoliv nad 10 zcela prokazatelně škodí a je spočítán přímý vliv na úmrtnost. Na základě čísel o úmrtnosti potom WHO vyhotovilo tři další kategorie, méně “silné”, než je doporučená hodnota. Každá kategorie má vědeckými studiemi doloženo, o kolik je při daném znečištění vyšší úmrtnost.
Vzal jsem tedy data pro Českou republiku: roční průměry PM2.5 2010. Do dat jsem vyznačil i ony kategorie, resp. jejich známé zvýšení úmrtnosti.
Toto je podle mého názoru pro Moravskoslezský kraj naprosto strašný výsledek. Představme si, kdyby na ukazatelích znečištění ovzduší, nebo ještě lépe při meteorologických zprávách místo strohého “zhoršená kvalita ovzduší” bylo uváděno raději “o více než 15% zvýšená úmrtnost”. Stále by pak zůstávala většina společnosti vůči znečištěnému ovzduší tak vlažná?