Zvuk špatný u všech skupin.
Chmelnice kdysi proběhla jakousi rekonstrukcí, která měla odstranit letité problémy se zvukem, leč tento večer tomu nenasvědčoval – kytary nebylo slyšet. Pan zvukař u každé skupiny vytáhl bicí a zpěv, kytary byly slyšet jen minimálně, baskytary vůbec. Padesát procent možného zážitku zmačkáno a hozeno do koše.
Dying Fetus – slam pecka, nemám co dodat, koncert jsem si užil
Keep of Kalessin – nuda, šeď, navíc hudebně vůbec nezapadali do celé akce. Bubeníkovi respekt, zvládl by sypat a kobercovat několik hodin v kuse. To ale už dneska k zajímavé hudbě nestačí, to umí už kde kdo.
Fleshgod Apocalypse – zpěvák má stále přerostlé ego, převlékací maškaráda na začátku: jeden otazník, zpěvákův diktátorský monolog uprostřed vystoupení: tři otazníky. Když chceš něco důležitého sdělit, dej to do textu skladby. Když chceš sdělit něco kurvadůležitého, dej to do chytlavého refrénu. Tohle vypadalo jako když Hitler měl svůj den, k tomu ještě ta pošahaná gestikulace. Díky, nechci.
Carnifex – poctivě zahráno a zařváno, zpěvákova škála hodna respektu. Stylově mě to nebavilo, ale potlesk si zasloužili.
Burning the masses – zpěvák mezi publikem – dlužno ocenit, tahle hudba je “od lidí pro lidi”, takže když hudba sestoupí z pódia a zúčastní se kotle, je to projev jistého většího propojení a zpětné vazby. Rozhodně pozitivní.