Ta zasr_ná doba

Máme my to těžké, áchich.Že je mladá generace vždy ta špatná, povrchní a nerespektující autority je kolorit každé doby. Ale je kolorit doby i to, že se na mladou generaci takhle z vysoka kašle?
My tady nemáme svobodný dostupný internet.
Nemáme pořádnou hudební scénu.
Televize nemá pořady, kterýma by nás oslovila. Příjmáme co dává.
Školství hnije. Příjmáme co do nás tlačí.
Média nás masírují. Umírají lidé – příjmáme.
Ropa dochází. Příjmáme.
Ropa nedochází. Nechápeme.
Velryby vymírají. Příjmáme.
Velryby nevymírají. Nechápeme.
Vstoupíme do unie.
Nemusíme vstoupit do unie.
Má být válka – počmáráme se barvami a protestujeme. Teroristé se vzbouřili – stahujeme se a bojíme se mít názor.
Rád bych napsal ke každému z těhle bodů nějaký svůj komentář, ale nedostanu se k tomu.
V poslední době jsem mrzutý, nabručený, kritizuju všechno a všechny a nedělám si s tím vrásky.
Baví mě psát takhle otevřené příspěvky.

Mám se dobře. Jsem rád za to, co mám – bez toho slovíčka “málo”. Mohl bych mít víc. I mnohem víc. I mnohem míň. Přesto jsem tu a rád přemýšlím.
Štve mě, že ostatní nemají co poslouchat, nezvládají běhat mezi “názorovými” póly, nemají internet, nechávají se masírovat školstvím, nic nevědí o EU, nic nevědí o USA a o terorismu.
Poslouchají opakující se agresivní hudbu bez textu, pijí a hulí. To jim ještě zbylo.