JAB

Minulý informativní článek jsem zakončil konstatováním, že aby se mohlo pod Karvinou začít těžit uhlí, tak se musí soukromá těžební společnost OKD nejprve dohodnout s úplně všemi vlastníky těžbou dotčených pozemků na povrchu. Není to konstatování nové ani překvapivé – dlouho to říkají nejen samotní obyvatelé, ale souhlasně na to přikyvují i samotní představitelé těžební společnosti.

Jenže, není to pravda.

V čem je háček? Ve slově “dotčený”. Obvodní báňský úřad totiž pracuje se svou vlastní svéráznou interpretací zákona, kdy rozlišuje pozemky na těžbou dotčené a těžbou ohrožené, přičemž to druhé je silnější varianta prvního. Pokud je váš pozemek pouze dotčený, pak to znamená, že následky důlní činnosti nebudou tak strašné, jako v případě, že je klasifikován báňským úřadem jako ohrožený. Následně pak báňský úřad usuzuje, že smlouvy o vyrovnání střetu zájmů je nutno uzavírat jen s majiteli pozemků ohrožených.

Například v tomto dokumentu z tohoto roku dole na straně 5 se lze dočíst, jakým způsobem Obvodní báňský úřad dospěl k názoru, že pozemky lze tímto zvláštním způsobem dělit. Je to opravdu zajímavé čtení a daná pasáž jistě pobaví nejednoho právníka. Následně na straně 6 sděluje úřad majitelce pozemků, které byly vyhodnoceny pouze jako “dotčené”, že se s ní těžební společnost vypořádávat nemusí, a že těžba může pokračovat bez jejího souhlasu.

Že je tohle dělení na pozemky dotčené a ohrožené nesmyslné konstatoval nejen ombudsman (“Je zjevné, že postupy orgánů státní báňské správy zde nemají oporu v právních předpisech.”), ale dokonce i Ústav státu a práva ve své zprávě. Několik let (!) se zabýval vztahem slov dotčený a ohrožený v zákonech vztahujících se k těžbě, aby nakonec konstatoval: “Pojmy dotčený a ohrožený … nejsou ve vzájemném vztahu v tom smyslu, že by oba vyjadřovaly projev určitého vlivu a lišily se od sebe mírou intenzity tohoto vlivu.” “Rozdíl mezi pojmy dotčený a ohrožený nespočívá v intenzitě vlivu.”

Ombudsman svůj nesouhlas s tímto užíváním pojmů vyslovil už v roce 2005, Ústav státu a práva svou zprávu zveřejnil v roce 2010, přesto báňský úřad tuto argumentaci používá dál i v roce 2014. Paradoxní na tom je, že ústav svou analýzu vypracoval na základě požadavku samotného báňského úřadu. Jakým zklamáním pro báňský úřad asi muselo být, když výsledky bádání nebyly takové, jaké by si představoval? Jak se asi pracuje lidem v báňském úřadu, když vědomě ignorují výsledky studie, kterou si sami zadali?

Báňský úřad si zde vlastně sám dodefinoval pravidla svého fungování – v naprostém rozporu s demokratickými principy, kdy jedna složka typicky určuje pravidla a jiná na základě těchto pravidel vykonává svou činnost. Zde jediná složka pravidla sama vytváří a na základě nich pak i rozhoduje. Nejspíše ve chvíli vnitřní nejistoty si úřad kdysi zadal studii na ověření toho, zda jeho výklad pravidel je správný, ale i když studie zjistila, že není, úřad dál funguje po svém a zjištění ignoruje.

Báňský úřad posuzuje pozemky (staveniště) na základě jisté normy ČSN z roku 1989 (zde tabulka na straně 41), která staveniště dělí do pěti skupin. Úřad pak staveniště z V. skupiny označuje jako pouze dotčené a o těchto pozemcích konstatuje, že nejsou/nebudou těžbou postiženy natolik, aby bylo nutné s majiteli uzavírat smlouvu o vypořádání střetu zájmů.

Takže jak je na tom Staré Město u Karviné? Vlastně dobře. Stačí se podívat do mapy. Drtivá většina pozemků Starého Města u Karviné je klasifikována jako skupina stavenišť I. až IV. kategorie. OKD tedy opravdu bude muset nejprve odkoupit všechny pozemky ve Starém Městě, dříve než bude moci s těžbou začít.

Mnohem zajímavější je ale situace v Doubravě. Značná část Doubravy je totiž klasifikována studií OKD jako V. skupina stavenišť. Jedná se o oblasti Finské domky, Kotliny, Dědina, Oplíž. Na některých místech předpokládaný pokles terénu činí až 50 centimetrů.

Ještě zajímavější je situace v oblasti Výhoda. Zde lze nalézt tři “ostrůvky” pozemků klasifikovaných do V. skupiny stavenišť. Všechny se nacházejí v oblasti poklesu nad 100 cm, některé dokonce nad 150 centimetrů!

Předpokládá se tedy, že dům se v daném místě propade o 150 centimetrů, ale zároveň tak, že to nijak nenaruší zájmy obyvatel daného domu.

Jakápak je asi informovanost obyvatel o těchto skutečnostech? Jak dlouho ještě bude Obvodní báňský úřad postupovat na základě nesmyslné a odborníky vyvrácené interpretace práva?

Ve Starém Městě se utvořilo odhodlané sdružení občanů, které tvrdě kritizuje každý pochybný krok OKD, zatímco Doubrava není tak slyšet. Je to jenom souhra náhod a geologických okolností, že zrovna v Doubravě bude možné mnoho pozemků poddolovat bez souhlasu majitelů, zatímco ve Starém Městě se těžební společnost bude snažit se všemi nejprve domluvit?

Aktualizace: autorovi článku nebyl znám případ Dětmarovice, který zřejmě nastavil jiný precedent – nutnost vypořádání střetu zájmů i s pozemky pouze dotčenými.

Před několika dny OKD zveřejnilo svůj aktualizovaný plán rozvoje těžby. Tento článek přináší celkové shrnutí vývoje.

V roce 2010 primátor Karviné deklaroval, že se se soukromou těžební společností OKD dohodl na tom, že těžba černého uhlí v Karviné nepřekročí řeku Olši. Část Karviné zvaná Staré Město, které se nachází za řekou, se tak stala zajímavou pro obyvatele – existoval příslib, že se zde těžit nebude, a tak lidé mohli stavět a inovovat své domy.

Velkým překvapením tedy bylo, když už v roce 2011 OKD přišlo s plánem popírajícím tuto předchozí dohodu. Nový záměrem byla těžba mimo jiné pod Starým Městem, pod průmyslovou zónou Nové pole, významným zdrojem zaměstnanosti, a pod Karvinskými rybníky, jedinečnou přírodní oblastí. Představitelé městské samosprávy navíc tvrdili, že je OKD požádalo o těžbu pod ještě dalšími obydlenými oblastmi Karviné, což město údajně předem zamítlo – tedy kromě Starého Města.

Tento záměr se neobešel bez velké odezvy, vyvolal mnoho vášnivých diskuzí, a v rámci oficiálního procesu EIA kromě dotčených úřadů a samosprávních celků podalo své připomínky 134 jednotlivců, 5 karvinských firem a čtyři občanská sdružení.

OKD se po nějaké době dostalo do finančních problémů – tržní cena černého uhlí se propadla, načež následoval pád hodnoty akcií a pád OKD do dluhů, veřejně probíraná možnost bankrotu OKD a počátek úsporných opatření – mezi jinými rozhodnutí brzy ukončit těžbu na dolu Paskov.

Nyní, po dvou letech od oznámení původního záměru, OKD přichází s odpovědí na všechny připomínky. Opravdu – úplně každý, kdo k původnímu záměru zaslal připomínky se může seznámit s konkrétními reakcemi OKD právě k jeho připomínce.

Velkou změnou je to, že na mapě poklesů není dotčena průmyslová zóna ani Karvinské rybníky.

Zatímco v roce 2012 to vypadalo, že vykupování pozemků ve Starém Městě má příliš malé tempo na to aby mělo pro OKD nějaký smysl, dnes už je vykoupeno významné množství pozemků.

S odesláním aktualizovaného plánu OKD tak začala před pár dny běžet nová 30denní lhůta kdy mohou jednotlivci, občanská sdružení, firmy, samosprávní celky a úřady zasílat své připomínky. Bude odezva veřejnosti stejná jako před dvěma lety?

Proces EIA je pouze jedna z povinností, kterou musí OKD splnit, aby mohlo uvažovat o započetí těžby. Soukromá těžební společnost se navíc také musí dohodnout s úplně všemi majiteli všech dotčených nemovitostí na povrchu. Tedy pokud se ve Starém Městě najdou obyvatelé, kteří kategoricky odmítnou svůj pozemek společnosti OKD prodat, tak těžba nebude moci probíhat. A takoví by tu byli.

Pro zopakování: Sklad Amazonu někteří označují jako “práci pro kočku”, autorovi tohoto blogu připadá vhodnější Amazon nazvat “shit investicí”. Tvrdě kritický pohled nezaujímá jenom JAB, ale i jiní: zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde.

Vláda ČR, vedená premiérem Sobotkou (ČSSD), se i přesto opravdu usilovně snaží překladiště Amazonu do Brna získat. Ukažme si to na nejnovějším kroku vlády.

V roce 2000 se tehdejší vláda (také ČSSD, vedená Milošem Zemanem) zabývala umístěním investic do oblasti Brno-Černovice. Všimněme si, jaká tehdy byla snaha získat investice, které jsou skutečně hodny slova “investice”:

5. V území BPZ budou umístěny projekty zpracovatelského průmyslu především z oborů letectví, kosmonautiky, dopravních prostředků, výpočetní techniky, informačních technologií, elektroniky, telekomunikací a radiokomunikací, farmacie, biotechnologií, lékařských přístrojů. Jiné obory zpracovatelského průmyslu budou v území umístěny pouze na základě písemně vyjádřeného souhlasu ministra průmyslu a obchodu.

6. V území BPZ nelze umístit zpracování surovin, těžké strojírenství, chemickou výrobu, textilní výrobu, obchod, skladování a distribuci.

Jak vidno, ČSSD v roce 2000 neměla zájem o investice, které by se daly označit jako “shit”. Tedy přímo explicitně žádný těžký průmysl zamořující okolí, a především žádná překladiště kde pracují pouze skladníci za minimální mzdy. Zájem byl jen o opravdu moderní technologie, které mají budoucnost.

Realita roku 2014 je ale zcela jiná a omezující podmínky byly zredukovány na jediné:

Nová podmínka, která nahrazuje omezení umisťování investorů v oboru obchod, skladování a distribuce, je vázána na počet nově vytvořených pracovních míst, kterých musí být alespoň 1500.

Tedy, je už úplně jedno, o jakou investici půjde, jestli to bude “shit investice”, nebo ne. Hlavní je, že přinese větší množství pracovních míst.

Ba co víc, nově je využití průmyslové zóny explicitně plánováno pro konkrétní firmu – sám Amazon:

Převod pozemků může být realizován za podmínky, že statutární město Brno zajistí dalším prodejem pozemků pro účely investice společnosti Amazon Logistic Prague s.r.o. na dotčené zóně nejméně 1 500 nových pracovních míst

Amazon je tak exkluzivně jediným investorem, který nemusí splňovat výše uvedené podmínky 5 a 6 a zkrátka u něj stačí, když dodá 1500 pracovních míst. Jakýkoliv jiný investor, který by také nabízel přes 1500 pracovních míst, ale nesplňoval by podmínky 5 a 6, má smůlu. Čím je zrovna Amazon pro Sobotkovu ČSSD tak zajímavý?

Podle některých obyvatel Karviné prý špatná ekonomická situace oblasti a špatné vyhlídky města vůbec nepředstavují žádný problém hodný pozornosti. Dotyční totiž údajně zdroj obživy mají a mít budou i nadále. Celá situace se jich tedy netýká a téměř jim až vadí, že se tomu věnuje tolik zbytečné pozornosti.

“Kdo chce, práci si v Karviné najde.”
“Mně se to netýká.”
“Ti, co si umí najít práci, nepociťují žádné problémy.”

Jedni například tvrdí, že za prací je možné dojíždět do Ostravy. Jiní dokonce tvrdí, že pokud je sociální situace opravdu tak špatná, lze se uživit právě díky tomu – lze údajně například na dluh skoupit velice levné byty a pronajímat je těm, kdo v Karviné ještě bydlí.

Morální hledisko takových postojů nechť rozeberou jiní. V tomto článku bych rád demonstroval, že tyto postoje mají zásadní logické nedostatky a poukazují na chyby v přemýšlení a ekonomickém uvažování. Míru chápání lze zjišťovat například tak, že analyzujeme, nakolik je jedinec z dané situace schopen reálným způsobem předpovědět budoucnost. V tomto směru hlasatelé těchto názorů předvádějí, že ekonomické souvislosti nechápou.

Základní problém tkví v tom, že ekonomický úpadek Karviné se týká úplně všech. Lze si to ilustrovat na mnoha příkladech.

1. Prosperující Karvinská firma, která prodává své výrobky Karviňákům.
Mnozí zaměstnanci a majitelé karvinských firem by si mohli říkat, že jich se obecné zvyšování nezaměstnanosti nebo konkrétní propouštění horníků a úpadek těžby netýká, protože nejsou na těžební společnost ani její aktivity nijak navázáni. Ať už to s OKD a horníky dopadne jakkoliv, oni přece budou své výrobky nebo služby prodávat dál.

Tento argument je chybný. Zvýšení nezaměstnanosti totiž vždy automaticky znamená snížení kupní síly – protože lidé budou mít v průměru méně peněz, za které by si mohli nakupovat zboží. Firmě, která si myslela, že se jí ekonomická situace netýká, tak postupně začnou klesat tržby, což bude muset každá firma patrně nějak řešit – například třeba zrušením některých prodejen nebo propouštěním některých zaměstnanců.

2. Prosperující Karvinská firma, která prodává své výrobky lidem mimo Karvinou
Zdálo by se, že řešením předchozí situace je prodávat výrobky lidem mimo Karvinou. Pak se takové firmy nebude týkat snížení kupní síly, protože kupní síla mimo region zůstane v průměru zcela stejná. I tento argument má značné nedostatky.

Firmu v tomto případě ovlivní například odliv schopné pracovní síly. Někteří současní zaměstnanci si sice řeknou, že oni v této firmě práci budou mít vždy jistou, jiní si ale můžou říct, že nechtějí vystavovat své potomky riziku, že oni už by práci v tomto regionu nesehnali. Podobně vzdělaní lidé, kteří mají v jiných oblastech možnost si vybrat z více zajímavých nabídek práce za lepší finanční ohodnocení, se v takovém městě nebudou zdržovat. Začne tedy docházet k odlivu dvou skupin lidí – mladých, a pak také vzdělaných lidí (ne nutně se jedná o ty samé skupiny) tedy celkově jde o jev, který můžeme v Karviné jednoznačně již dlouho sledovat.

Firma tak zůstane se skupinou “skalních” zaměstnanců, zatímco konkurenční firmy mimo region jsou schopné přijímat nové talentované lidi, a získávají tak konkurenční výhodu – jsou schopné inovovat, vyrábět levněji, a postupně tak Karvinskou doposud životaschopnou firmu vytlačit z trhu. Ta tak bude muset omezovat výrobu a začít propouštět i ty “skalní” zaměstnance.

3. Dojíždění za prací jinam
Ani lidé, kteří doposud spokojeně dojížděli za prací jinam, nezůstanou situací nedotčení. Pokud stále bydlí v Karviné, tak v místě jejich bydliště začnou pociťovat důsledky ekonomického úpadku. Klesající ceny nemovitostí jsou jen jeden z průvodních jevů.

Další příznaky budou: zhoršená bezpečnost, která nutně se zhoršenou sociální situací vždy přichází. Obchody, které doposud byly v blízkosti bydliště, se začínají zavírat a je potřeba dojíždět i do nich, a tedy utrácet peníze navíc za dopravu. Město bude mít stále menší příjmy z daní, a tedy méně peněz k dispozici na údržbu parků a jiných veřejných míst, nebo i těch cest, po kterých by obyvatelé chtěli cestovat do obchodů nebo za prací.

Pokud pro dojíždění do práce dotyční využívají veřejnou dopravu, ta patrně bude reagovat na odliv obyvatel a tedy cestujících snížením intervalů spojů – a cestování za prací tak zabere kvůli čekání ještě více času. Kromě toho konkrétně v Moravskoslezském kraji bude stále stejně špatné nebo ještě horší znečištění ovzduší, protože těžký průmysl bude dostávat další a další výjimky ze zákonů limitujících vypouštění škodlivin, aby nemusel omezovat výrobu a propouštět, a domkaři budou topit stále více nekvalitními palivy, protože na kvalitní nebudou mít peníze.

4. Byznys s chudobou
V současnosti je běžný tzv. byznys s chudobou, kdy je lidem odkázaným na sociální a jiné dávky poskytováno ubytování v ubytovnách, kde je výše nájemného zcela odtržená od běžného tržního nájemného v dané oblasti. Toto je skutečně možný způsob obživy, jak dokazují mnozí, kteří se tímto druhem byznysu živí nejen v Karviné, ale po celé ČR. Bylo by ale naivní si myslet, že tento stav dlouho potrvá, že si toto plýtvání veřejnými prostředky nechá veřejnost líbit libovolně dlouho. Opět je to jen krátkodobé a krátkozraké řešení toho, jak se v Karviné uživit. Nájemné v těchto ubytovnách bude s vysokou pravděpodobností brzy upraveno tak, aby odpovídalo běžnému tržnímu nájemnému v dané oblasti. A nájemné a ceny nemovitostí právě z důvodů ekonomického úpadku oblasti již dlouhou dobu klesají.

Ekonomická situace má na život lidí obrovský vliv – mnohem větší, než si mnozí připouští. V jistém momentě ekonomické problémy mohou narůst tak, že zastíní jakékoliv jiné problémy. Vyřešení žádných jiných problémů nebude možné, protože bez předchozího vyřešení špatné ekonomické situace zkrátka nebude možné s dalšími menšími problémy nikterak pohnout.

Zhruba z těchto důvodů se v poslední době například věnuji problému znečištěného ovzduší v mnohem menší intenzitě než dříve – protože hranice tohoto problému jsou vymezovány právě ekonomickou situací a všechny přístupy nutně naráží právě na limity dané ekonomikou, nikoliv pouze látkami v ovzduší.

Zhoršená ekonomická a sociální situace oblasti se zkrátka negativně projeví na životě úplně všech obyvatel, bez ohledu na to, zda dotyční mají jistotu práce.

Nabízím svůj komentovaný sestřih toho nejlepšího z posledního zasedání zastupitelstva města Karviná.

Zaujal mne především již na plné obrátky běžící politický boj o podobu radnice po příštích volbách. Toto bylo patrné především ve dvou rovinách – ve vztahu města k důlní společnosti OKD a v tématu (ne)zaměstnanosti. Z jednání je patrné, že tato dvě témata chce současná rada udržet pevně v rukou, protože to budou nejspíš právě tato témata, která budou rozhodovat příští volby.

I. Nenechat se odbýt

Na začátek se pro ilustraci podívejme na další příklad toho, že občanské sdružení proti těžbě je opravdu schopné cílevědomě hájit zájmy obyvatel Starého města. Nejprve v čase 28:20 vznáší požadavek ke kompenzování externích nákladů způsobených soukromou společností OKD (více k tomu také viz předchozí článek):

V diskuzi pak uběhne spousta času, kdy provozní ředitel OKD hovoří o všem možném, ale na dotaz nereaguje. Občanské sdružení tak dotaz musí znovu zopakovat (42:00) a po neadekvátní reakci provozního ředitele OKD dotaz občanské sdružení zopakuje dokonce ještě potřetí! Teprve v čase 43:26 pak zástupce OKD poprvé připustí, že se začne tímto konkrétním požadavkem zabývat. Dotlačit OKD k této odpovědi tedy občanskému sdružení trvalo přes čtvrt hodiny, přesto vytrvalo. OKD pak tedy konečně deklarovalo, že snad do konce roku s problémem něco udělá. (Občané tedy budou muset ještě 9 dalších měsíců snášet zhoršenou bezpečnost v místě svého bydliště.)

II. Karvinské radě teče do bot

V minulém článku jsem kritizoval častou pasivní reakci karvinských radních ve stylu “s tím my nic jako obec dělat nemůžeme.” Město se doposud podobně pasivně chovalo i v situaci kolem těžby:

• Od počátku tvrdí, že to, zda se bude těžit, nebo ne, závisí na firmách a obyvatelích v dané oblasti, zda se s těžební společností dohodnou. (Jak jsem rozebral v jiném článku, tato “volnost” vykupovat pozemky vyvíjí na obyvatele dotčené oblasti značný tlak.)
• Město se doposud bránilo i tomu, aby vedlo s těžební společností nějaký dialog – vůbec první schůzi občanů se společností OKD v březnu 2012 organizovala sama společnost OKD a město se jí kromě zbrklého vystoupení tiskové mluvčí (ta navíc prý mluvila pouze sama za sebe) vůbec neúčastnilo. Na dosavadních zasedáních zastupitelstva primátor Karviné argumentoval, že se zástupci OKD bude mít smysl hovořit teprve až se situace v OKD stabilizuje.

Městu nyní zjevně došlo, že jim s tímto pasivním postojem začíná téct do bot. Proč si to myslím? Podívejme se na tento krátký úsek:

Primátor Karviné zde říká, že se město začne zabývat problémy ve Starém městě a přímo uvádí, že se díval na video ze schůze z minulého týdne, kterou pořádalo občanské sdružení. Je to zřejmý signál toho, že rada města si začíná uvědomovat, že zájmy lidí ve Starém městě hájí momentálně lépe občanské sdružení, a mohlo by se tak stát, že občané už nebudou mít potřebu do zastupitelstva znovu volit lidi, kteří už jejich zájmy nehájí, a zvolí příště někoho jiného.

Je politicky velmi promyšleným krokem sebrat kontrolu nad jednáními se společností OKD z rukou občanského sdružení – jak jsme se totiž mohli přesvědčit, občanské sdružení je schopné takovou akci vést velmi profesionálně a formulovat a obhájit si v něm jasně své postoje. Pokud toto téma přejde pod “patronaci” rady města, občané ztratí kontrolu nad tím, o čem a zda vůbec se se společností skutečně vyjednává, jaké podmínky jsou kladeny, jaké termíny na splnění čeho jsou stanovovány, atd.

Je tedy otázkou, zda tato vyjednávání budou probíhat za účasti občanů, nebo bez. Následující pozoruhodně podrážděná reakce primátora to příliš nevysvětlila:

Z úst primátora Karviné zaznělo například: “snažíte se z nás udělat hlupáky,” “vše si přetočíte ve své rétorice ve svůj prospěch,” “vy si říkejte a piště, co chcete,” “vy nám tady podsouváte spoustu dezinformací.” Není mi ze záznamu příliš jasné, zda to byla reakce na prosbu o účast občanského sdružení na jednáních s OKD, nebo zda šlo o reakci na předchozí dotaz, proč se 250 milionů korun v oblasti sportu investovalo pouze do nového fotbalového stadionu.

I kdyby občanské sdružení ale bylo k jednáním přizváno, jedná se, myslím, o jeho malou prohru. Mohlo nadále otevřené diskuze s těžební firmou pořádat samo, a mohlo z tohoto udělat opravdu otevřené politické předvolební téma. Diskuzí se mohly účastnit v rovném zastoupení všechny politické subjekty a mohly prezentovat, jak si představují budoucí koexistenci města a OKD. Občané by si z těchto diskuzí mohli sami udělat závěr o tom, komu v příštích volbách dát v tomto hlas.

Takto budou probíhat pouze velmi omezené debaty o partikulárních aktuálních problémech obyvatel Starého města, které se dlouhodobé koncepce koexistence těžební společnosti a města ani nedotknou. Ke všemu nebudou v řešení těchto konkrétních problémů tyto diskuze ani o moc efektivnější. Jsou to právě veřejné debaty, kde by byla OKD pod tlakem veřejnosti nucena demonstrativně řešit problémy obyvatel postižených těžbou, aby mohla bez obav přede všemi říkat “podívejte, my všechno řešíme zodpovědně a rychle.” Současní radní by museli navíc hájit svůj postoj OKD = zaměstnanost před veřejností, tedy například i před stovkami v tomto nebo minulém roce propuštěných zaměstnanců.

Zbývající možností je vést debaty s OKD dvě – jednu pod kontrolou rady města, o konkrétních problémech, a druhou veřejnou, v režii občanů a s účastí všech politických subjektů, o budoucnosti vztahu města s těžební společností.

Ještě k fotbalovému stadionu. Primátorova podrážděná reakce připomíná opět argumentaci probíranou výše – jde už zase o něco, co přesahuje pravomoc obce, a proto s tím nic nelze nic dělat – dotace je určená na danou věc, a tak s tím musíme žít. Skoro jako kdyby snad dotace ani nebyla radou města vítána. Na tomto místě je nutné se ptát, proč se městu podařilo vyjednat zrovna dotaci tuto, a ne nějakou jinou, smysluplnější.

III. Vize Karviná 2020? 2040?

Druhé velké předvolební téma je nezaměstnanost a plány na její řešení. Na zastupitelstvu vystoupil bývalý poslanec a bývalý zastupitel Karviné Jaroslav Krupka se svým projektem Vize Karviná 2020. Současný Primátor Karviné na to kontroval tím, že on již dříve představil svůj projekt Vize Karviná 2040, a že to tedy považuje za předvolební boj, který bude “muset strpět.”

Vůbec nejzajímavější i když zdánlivě neškodné šťouchnutí se ale odehrálo zde:

Primátor zde přímo vyzývá představitelku občanského sdružení, aby na příštím zastupitelstvu prezentovala, jak si představuje plán zlepšení zaměstnanosti v městě. Záměr této výzvy je podle mého názoru jasný. Karvinská rada si potřebuje zjistit, nakolik je i v této otázce občanské sdružení ohrožuje. Pokud by občanské sdružení bylo schopno demonstrovat, že umí držet těžební společnost na uzdě tím, že úspěšně hájí zájmy občanů, a ještě navíc má i lepší nebo alespoň ve volbách zvučnější řešení vysoké nezaměstnanosti, byl by to volební trhák, který by mohl silně ohrozit hegemonii současné rady města.

Je podle mého názoru zcela zásadní, jak občanské sdružení na tuto výzvu zareaguje. Mohlo by se dopustit dvou chyb: připustit možnost, že žádnou odpověď nemá. Pak bude moci současná rada města tvrdit, že sdružení by pouze chtělo ukončit těžbu a přivést všechny na dlažbu. Druhou chybou by bylo počínat si s vlastními nápady tak, že je rada města snadno přijme za vlastní a bude tvrdit, “ale to my přece děláme celou dobu.”

První krok musí spočívat v jednoznačném vymezení se proti současné politice rady města. Je potřeba poukázat na to, že je to právě OKD, které je sice největším zaměstnavatelem, ale zároveň je i největším zdrojem nezaměstnanosti – tyto pojmy jsou v protikladu jen zdánlivém. Je jen na šikovnosti řečníka tento zdánlivý paradox vždy znova odkrýt a vysvětlit, že velký zdroj zaměstnanosti může být zároveň i velkým zdrojem nezaměstnanosti.

O možných dalších krocích snad zase v příštích článcích.

Vrátil bych se k minulému výběru toho nejlepšího z diskuze s OKD. Z diskuze bylo patrné, že představitelé města vyvolávají v mnohých obyvatelích pocit, že nedostatečně zastupují jejich zájmy. S těžební společností schůzi uspořádalo samotné občanské sdružení, nikoliv představitelé města. Ti na schůzi přišli jako hosté, a mimo jiné tvrdili, že například problémy s nezaměstnaností řešit nemohou, že je to pro ně úkol příliš velký, a měl by ho řešit stát. Je to další z řady výroků, kdy představitelé města tvrdí, že s daným problémem nemohou nic dělat. Rád bych se u této městem Karviná neustále opakované reakce na chvíli zastavil.

Argumentace představitelů Karviné bývá takováto: jedná se o problém přesahující pravomoci města, nebo problém finančně či jinak příliš rozsáhlý na to, aby jej mohla řešit obec. Proto jej řešit nebudeme, a necháme, ať jej vyřeší vyšší instance – kraj nebo stát.
Tento postoj považuji za krajně antidemokratický. Proč? V demokratické společnosti jsou politici voleni proto, aby zastupovali zájmy těch, kdo je zvolil. Tedy pokud občany trápí nějaký složitý problém, na jehož řešení musí pracovat především vyšší samosprávní celky (kraje, stát), je úkolem nižších celků (obcí) občany v těchto procesech a jednáních zastupovat.

Normální reakce demokratického politika tedy není: problém je na mě příliš velký. Reakce demokratického politika má být: jsem členem (jsme členy) této vyjednávací skupiny, scházíme se s těmito představiteli kraje nebo státu takto často, z naší strany vznášíme tyto připomínky, poslední schůze se konala tehdy a tehdy a přednesli jsme tam za naši obec tyto připomínky; aby náš hlas byl slyšet, spojili jsme se s těmito dalšími obcemi a formulujeme tyto společné požadavky ^[1].

Nic takového zastupitelé Karviné pravděpodobně nedělají. Neutvářejí spolky se zastupiteli okolních obcí, které trápí zcela totožné problémy, jako Karvinou, a pravděpodobně se nepodílejí na žádných oficiálních vyjednáváních. To by ale mělo být tím hlavním úkolem každého voleného politika – účastnit se složitých vyjednávání a co nejvíce prosazovat zájmy těch, koho zastupuji.

Zastupitelé Karviné chápou svou práci omezeně pouze jako jakousi kontrolní a rozhodovací činnost. Tady schválíme rozpočet, tady podepíšeme tuto smlouvu, tady se rozhodneme, zda peníze dáme na tenhle projekt, nebo na támhle tu školu. To je velmi omezené chápání toho, co má politik pro občany dělat.

Pokud zvolení politici nezastupují zájmy svých obyvatel, pak tímto svým pasivním postojem naopak pomáhají zájmům těch, kteří si přejí zachovat současný stav věcí. Každý Karviňák by si měl sám za sebe zvážit, komu vyhovuje současný stav žití ve městě – ať už jde o vysokou nezaměstnanost, vysoce znečištěné ovzduší, nevyzpytatelnou těžbu, sociální situaci, atp. Mimo jiné je za každou situací vždy nějaká příležitost pro nějakou soukromou firmu z této situace, nebo-li “příležitosti” vydobýt podnikatelský zisk.

V čím zájmu je nevyjasněná situace kolem plánů těžby asi není třeba příliš komentovat. Laxnost přístupu k znečištěnému ovzduší je zase v zájmu průmyslových podniků, které znečištění vypouštějí. O obchodu s chudobou v podobě ubytoven sponzorovaných státem už toho bylo napsáno také hodně. I vysoká nezaměstnanost může být pro mnohé firmy prospěšná – vědí, že mohou svým zaměstnancům platit velmi nízké mzdy, protože se nemusí obávat, že by zaměstnanci “odešli za lepším.” Nic “lepšího” totiž typicky v daném místě není. Vysoká nezaměstnanost tak udržuje v provozu jinak mizerné firmy, které neumějí vydělat dost peněz na to, aby mohly dát více peněz zaměstnancům současným nebo aby přijaly zaměstnance nové.

Pozn.: Příkladem spojení vyjednávací síly více obcí může být i například toto. Zde ale politici opět nepochopili svoji roli až tak dokonale, protože se rozhodli zastupovat zájmy svoje (klid na práci) proti zájmům svých občanů (právo na informace, ochrana přírody). Každopádně jde o výmluvnou ukázku principu “když se chce, tak to jde.”

Minulý týden proběhla diskuze mezi občany Karviné, především části Staré město, se společností OKD a zástupci města Karviná. Video z celé schůze lze shlédnout zde. V následujícím textu vybírám zásadní argumenty občanů.

1. Privatizace příjmů, socializace nákladů

Velké firmy se někdy chovají tak, že zisky mizí v kapsách jejich vedení, ale případné ztráty hradí někdo jiný – typicky veřejnost. Nezodpovědné banky vyráběly před šesti lety nesplatitelné půjčky, až z toho vznikla světová finanční krize. Zisky zůstaly v kapsách bankéřů, krachující banky bylo potřeba zachraňovat z veřejných peněz.

Společnost OKD se chová již teď podobně, a to ani není potřeba čekat na to, zda se bude realizovat tzv. sociální těžba. Již teď OKD využívá veřejné prostředky – zabezpečení pozemků, které již ve Starém městě vykoupila, teď fakticky zajišťují tamější obyvatelé ve spolupráci s policií. Ta na schůzi deklarovala, že se Starému městu věnuje více než bylo doposud obvyklé – provádí zde pravidelné obchůzky a často sem vyjíždí na zavolání obyvatel. V normální společnosti, pokud nějaký soukromník chce provozovat svůj byznys, tak si zabezpečení a jiná nutná opatření si hradí ze svého, například najmutím bezpečnostní agentury. Policie není od toho, aby se soukromníkům starala o hlídání jejich pozemků. Dobře to popisují sami občané Starého města:

Výborně to komentuje přítomný člen Greenpeace:

OKD zjevně tento přístup není schopna myšlenkově zpracovat, čemuž odpovídá pomýlená reakce jejího vedení – údajně by uvítali, kdyby se změnila legislativa, aby mohli provádět demolice rychleji po výkupu. Proč OKD tento požadavek vznáší na diskuzi s občany Karviné? Mají s tímhle snad nějak pomoci sami obyvatelé? Mají jít za OKD lobovat do Poslanecké sněmovny? Nebo to má udělat vedení města? Nebo snad policie?

2. Někteří nikdy neprodají

Současnou schizofrenní situaci OKD bravurně shrnuje za občany Monika Heisigová. Ponechávám bez komentáře:

3. Město: všechno je krásné, město i budoucnost

Město Karviná svým obyvatelům spousty let namlouvá, jaká je budoucnost se společností OKD skvělá a jaký je skvělý život v městě Karviná. Na tomto setkání začíná být jasně vidět, že takhle tu politiku asi už dál dlouho dělat nepůjde. Nejvíce výmluvné je to v této části:

Především je na videu myslím vidět, že celý problém občané chytili za správný konec – nesmyslné řeči o zaměstnanosti z dílny OKD umějí jasně vyvrátit, umějí jasně a veřejně deklarovat, že nikdy nenechají vykoupit své pozemky, a tedy že nikdy neumožní těžbu, a umějí přivést zástupce města do úzkých v otázce budoucnosti města.

Jen tak dál!

V Karviné má vyrůst nová průmyslová zóna Nad Barborou a zde na blogu volám po tom, aby se o tak velkém projektu mluvilo co nejotevřeněji. Jinak totiž hrozí opakování historie v podobě různých zklamání a nedorozumění jako v případě Dobrovíz nebo v případě Brna. Zaslal jsem proto žádosti o informace o potenciálních investorech zúčastněným státním institucím. Jakým institucím, jakou jsem dostal odpověď, a jak se tato odpověď jeví ve světle informací zveřejněných v médiích?

Základní dvě otázky zní:

1. Existují investoři, kteří o zónu projevili alespoň hypotetický zájem?
2. Pokud ano, kdo tito investoři jsou?

Co se stane, když se odpověď na tyto otázky pokusíme poskládat z veřejně dostupných informací? Položme si vedle sebe jednotlivé citace:

• Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo plánovanou průmyslovou zónu Nad Barborou na Karvinsku mezi projekty strategických průmyslových zón.^[1]
• Podle již dříve zveřejněných informací už ministerští úředníci předběžně jednali se zástupci velkého investora.^[1]
• Sám prezident Miloš Zeman při nedávné návštěvě Ostravy prozradil, že by to mohla být korejská firma vyrábějící pneumatiky.^[1]
• [Hejtman Moravskoslezského kraje]: My se v současnosti snažíme tuto zónu připravit tak, aby tam velký investor mohl přijít. S jedním takovým jednáme…^[2]
• [v průmyslové zóně] by se mohla usídlit jihokorejská firma na výrobu pneumatik a nabídnout pracovní místa dvěma tisícům zaměstnanců^[3]

• [1] Karvinský a Havířovský deník: Zóná Nad Barborou bude! …
• [2] iDnes.cz: Tisíce horníků z Dolu Paskov může spasit Barbora…
• [3] Česká televize: Proměna dolu Barbora v průmyslovou zónu…

Jelikož v citovaných článcích zaznělo, že s investory vyjednává jednak Ministerstvo průmyslu a obchodu a jednak Moravskoslezský kraj (představovaný hejtmanem), zaslal jsem obou institucím dotaz dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kde jsem požádal o zaslání zápisů z jednání s potenciálními investory v této průmyslové zóně. Zde jsou odpovědi:

Moravskoslezský kraj:

Moravskoslezský kraj (dále jen „kraj“) zatím neprojednával možnou investici ze strany potencionálních investorů v PZ Nad Barborou, jelikož v současné době probíhá přípravný proces za účelem registrace projektu v programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, ze kterého by kraj čerpal finanční prostředky na pokrytí části výdajů nezbytných pro přípravu a realizaci této průmyslové zóny. Následně, po registraci projektu, bude kraj ve spolupráci s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest zónu aktivně nabízet potenciálním investorům.

Ministerstvo průmyslu a obchodu:

Žádost […] v níž je požadováno poskytnutí zápisů z jednání s potenciálními investory v plánované průmyslové zóně Nad Barborou u Karviné, se odmítá podle § 15 odst. 1 […] z faktických důvodů, neboť ministerstvo požadovanými informacemi/dokumenty nedisponuje.

Podle mého soudu si protiřečí informace uvedené v médiích a vyjádření příslušných úřadů. Moravskoslezský kraj podle novin s nějakými investory vyjednával, ale v mé odpovědi naopak tvrdí, že nic neprojednával. Ministerstvo vede průmyslovou zónu jako projekt, a dle novin jeho úředníci s investory předběžně jednali. Očekával bych, že něco jako “projekt” bude řádně vedeno, a budou tedy existovat zápisy z jednání v rámci projektu. Tyto ale údajně neexistují…

V současné době zvažuji, zda má smysl podávat proti rozhodnutím odvolání, či zda zaslat žádost o informace kanceláři prezidenta republiky – jelikož ta, zdá se, také něco ví. Máte jako čtenáři nějakou radu?

Nelíbí se mi, nakolik tajně se vedou vyjednávání, ve kterých jde o velké veřejné peníze a budoucnost tisíců obyvatel Karviné. Snad ještě více se mi ale nelíbí veřejné postoje k celé zóně zaujímané. Jak jsem se totiž na svém blogu snažil vysvětlit – přesun lidí z hornických a jiných profesí do průmyslových zón způsobí ještě hlubší ekonomický propad kraje.