Už s tím něco udělejte! Nebo udělejme?

Na svém blogu kritizuji ledasco – v posledních letech hlavně znečištěné ovzduší a budoucnost Karviné. Může to tak vypadat, že jsem vlastně jenom další z křiklounů, co volá “už s tím něco udělejte,” ale sám nemá na nic žádné vlastní řešení. V následujícím zamyšlení se pokusím nastínit, proč si myslím, že i taková snaha je nutná a v podstatě konstruktivní.

Když jsem nedávno některým svým známým poslal odkaz na vynikající rozklikávací rozpočet Nového města na Moravě, všichni ocenili, že je opravdu skvěle udělaný, ale objevil se i jeden komentář, který pravil, že je rozpočet až příliš detailní, a že kontrolu rozpočtu by tak “hlavně měli dělat místní opoziční politici.”

Podobně pasivní postoj lze určitě najít i u mnoha dalších lidí. “Ano, je to hrůza, už by s tím někdo měl něco udělat!”

Myslím si, že již dávno skončila doba, kdy lze pouze čekat, až se všechny problémy vyřeší samy od sebe, resp. až je vyřeší nějací politici. Podobně naivní je myslet si, že velké společenské problémy – jako je například znečištěné ovzduší, nebo snahy těžebního průmyslu poddolovat co nejvíce Karviné, mohou vyřešit malá několikačlenná občanská sdružení nebo dokonce jeden blogger píšící o těchto problémech ve svém volném čase.

Velice se mi líbí jedno dnes módní motto: “My jsme ti, na které jsme čekali.” Vystihuje to přesně to, co se mi nedaří příliš vystihnout v mých vlastních článcích. Pokud jsou lidé nespokojeni s nějakým problémem – musejí ho především začít řešit oni sami.

Nelíbí se vám, že se v novinách nebo na nějaké Facebookové stránce nepíše o některých věcech? Založte si “noviny” vlastní – ať už to je vlastní blog, Facebooková stránka, nebo jenom skupina přátel, kteří si e-mailem posílají různé názory a diskutují o různých věcech. Diskutujte společně, pište články společně, bavte se o věcech mezi sebou. To nejhorší, co lze udělat v situaci, kdy se o něčem příliš nediskutuje, je přestat o dané věci diskutovat úplně.

Je jasné, že jakkoliv dobře napsaný článek na jakémkoliv blogu nikdy nebude mít čtenost jakou mají průměrné články na serveru Novinky.cz. Takové servery ale nikdy nebudou tribunou pro zpočátku okrajová názory – o těch budou psát teprve až se tyto názory dostatečně rozšíří a stanou se atraktivními. Je zbytečné od nich něco takového očekávat. Velké noviny píší pouze o tom, o čem vědí, že si to v nich jejich čtenáři chtějí přečíst.

Snaha řešit věci vlastními silami někdy může pomoci řešit i zdánlivě neřešitelné. Nelíbí se vám, že nemáte peníze? No proč si neudělat peníze vlastní? V pořadu Chudoba zblízka jedna reportérka přesně o tomto referuje – chudí lidé sice nemají žádné peníze, jsou ale schopni si navzájem pomoci – vytvořením komunity lidí, kde každý těm ostatním pomáhá s nějakou jednou věcí, a na oplátku zase ostatní pomáhají jemu s jinými jeho potřebami.

Začněte u svých blízkých a známých. Pokud nejste o správnosti nebo smysluplnosti svých názorů schopni přesvědčit ani lidi, které dobře znáte, jak myslíte, že se vaše myšlenky a připomínky kdy dostanou do popředí veřejného zájmu? Proto je pro mne vždy nejdůležitější vědět, co na články na mém blogu říkají mí nejlepší přátelé – jsou pro mně tou nejcennější zpětnou vazbou, pomocí které zjišťuji, zda jsem se nedostal ve svých myšlenkách už někam úplně mimo, nebo za hranice srozumitelnosti.

Někdy cesta k řešení spočívá prostě v opravdové snaze společně se bavit o nutnosti řešení hledat a snažit se řešení najít společně, vlastními silami. Často stojíme před problémy, jejichž řešení neznají, ani sami nevymyslí žádní jednotlivci, ani politici, kteří se stěží orientují jen v běžných problémech běžné agendy konkrétního města, kraje nebo státu.

Oblastí, kde jsou takové snahy v poslední době nejvíce vidět, je například boj proti hazardu. Při přečtení tohoto článku má člověk skoro pocit, jako by politika již byla mrtvá – v článku se mluví o tom, jak si sami občané zařídí petice, sami si zařídí a prosadí referendum a sami v něm budou hlasovat. Politici jsou jen jakési šedé figury v pozadí a nikdo od nich ani neočekává, že by byli schopni na požadavky občanů standardní cestou reagovat – a pokud už nějak reagují, tak jen dosti zmatečně.

Posted in názory | Comments Off on Už s tím něco udělejte! Nebo udělejme?

Demokratická diskuze v Karviné, nebo cenzura?

Minule jsem horoval za to, že o budoucnosti Karviné a v ní plánované průmyslové zóně by se měla hrát otevřená hra. Obyvatelé by měli vědět, co se plánuje, jaké to bude mít důsledky, a mělo by se o tom otevřeně diskutovat. Jinak to může dopadnout fiaskem jako v Dobrovízi.

Update: na konci článku je vyjádření k celé záležitosti

Facebooková stránka Karviná – město, které žije (nejpopulárnější Facebooková stránka o Karviné) publikovala nedávno následující dotaz:

Jelikož je to přesně téma, kterému jsem se zde na blogu v poslední době věnoval, několik mých čtenářů do diskuze poslalo odkaz na mé články. S podivem po chvíli zjistili, že jejich komentáře “tak nějak” zmizely. Facebook totiž umožňuje komentář označit jako skrytý – ten se pak dál ukazuje jen samotnému autorovi a jeho přátelům, ale nikdo jiný ho už nevidí. Autor pak žije v sladkém nevědomí, že byl zcenzurován, a možná se pouze diví, že na něj nikdo nereaguje.

Jednoho z mých známých dokonce admini stránky na chvíli celkově na svých stránkách zablokovali – nemohl psát žádné příspěvky, ani nikde kliknout na Like tlačítko, ani adminům napsat zprávu.

Jelikož nechci svůj blog někam vnucovat, napsal jsem komentář vlastní, osobní, bez odkazu na můj blog, obsahující pouze můj vlastní názor. Zde je tak, jak ho na dané stránce vidím, když jsem přihlášený na svůj účet, mezi šesti ostatními, více méně souhlasnými komentáři:

Netrvalo dlouho, a můj komentář byl “zcenzurován” stejným způsobem. Pokud se z Facebooku odlhásím, nebo se na stejnou stránku podívám z jiného počítače, můj příspěvek není vidět:

Nevím, o co jde autorům stránky Karviná – město, které žije. Pokud si ale myslí, že pro budoucnost Karviné je nejlepší, když budou podporovány jen jásavé “juchů” “jupí” a “jednoznačně ano” hlasy, a ty ostatní budou umlčeny, tak to by se brzy mohli přesvědčit o přesném opaku.

Autorům stránky jsem poslal zprávu, v níž jim nabízím možnost vyjádřit se k faktům zde uvedeným. Jejich případnou odpověď zde rád publikuji.

Update 0:27: Autoři stránky si moji zprávu před malou chvílí přečetli – Facebook ukazuje potvrzení, když si druhá strana zaslanou zprávu přečte (viz dole “Seen 00:23”). Uvidíme, jak budou reagovat:

Update: kdosi do diskuze k původnímu příspěvku napsal:

Je zajímavé, jak se v jiných regionech Amazon potýká s kritikou a peticemi proti, když v tomhle vlákně jsem nečetl jediný negativní komentář.

Ano, je to opravdu “zajímavé” 🙂

Update 9:24: Byly založeny Facebookové stránky reagující na cenzurní praktiky: NE cenzuře Karviná – město, které žije. Příspěvek Báry Henkl Zajícové, o kterém se tam hovoří, byl adminy stránky zpětně odcenzurován – tedy zviditelněn opět i pro veřejnost. Můj příspěvek zůstává nadále zcenzurován.

Update 14:41: Cenzura mého komentáře byla zrušena – je již viditelný pro všechny. Od adminů stránky jsem neobdržel žádné oficiální vyjádření ani vysvětlení. Že je můj komentář teď viditelný je vcelku neužitečné, neboť již danou diskuzi na Facebooku nikdo nesleduje a pozornost se přesunula jinam – málokdo si ho tak teď přečte. Uvidíme, jestli toto opatrně dávkované cenzurování vybraných názorů bude stránka “Karviná – město, které žije” provádět i v budoucnu.

Update 21:24: Oficiální vyjádření adminů stránky je zde. Údajně žádné komentáře sami nemažou ani neskrývají, a dělá to Facebook automaticky na základě jakéhosi algoritmu na rozpoznávání spamu. Pokud je to pravda, tak nesouhlasné příspěvky mých čtenářů byly možná smazány, protože asi obsahovaly odkaz. Mohu jen hádat, na základě čeho Facebook vyhodnotil, že můj příspěvek je spam – asi protože je nestandardně dlouhý?

Posted in názory, Těžba pod Karvinou | 10 Comments

Ach, ta špinavá Čína!

Čínu máme často za zemi, kde tamní vládě na jejich obyvatelích až tak nezáleží, a tak si třeba představujeme, že jejich starost o ovzduší bude daleko za starostí, kterou o ovzduší máme v Evropě, konkrétně v ČR.

Tolik představy a dojmy, jak je na tom realita?

1. Výzkumy

Zatímco v Číně probíhá moderní rozbor mikrobů nalezených v částicích ovzduší, Ostravské ovzduší bylo teprve nedávno “slavnostně” analyzováno na výskyt kovů – metodou, která je tak dlouho známá a používaná, že k ní existuje veřejně dostupný software, který si každý může stáhnout a provádět výpočty doma. Zatímco výzkum mikrobů v čínském ovzduší našel některé konkrétní bakterie, které mohou způsobovat konkrétní nemoci, ostravský výzkum který analyzoval kovy v ovzduší neodhalil vlastně nic příliš přínosného.

2. Emise průmyslu

Zatímco v Číně mají průmyslové podniky povinnost zveřejňovat informace o vypuštěným emisích online “v reálném čase” (!), v Česku se vede politický boj za omezení registru IRZ, kde lze informace o emisích dohledat jenom zpětně za celý rok. Různé extrémní epizody tak zůstanou schovány v celkových statistikách, a Ostravané se nedozvědí, kdo jim tento den trávil ovzduší látkami způsobujícími leukemii. Můžou se až o rok později podívat do celkových statistik, které navíc možná budou v budoucnu výrazně omezeny.

Čína některým podnikům výrobu přímo zakázala, v Česku dostal Evraz výjimku a může nad limity znečišťovat dál, přestože se ví, že výrobu sám v budoucnu tak jako tak ukončí.

3. Aktuální informace pro veřejnost

Čína si stanovila roční i denní limity nejen pro PM10, ale i pro PM2.5 a benzo[a]pyren, a především spustila monitorování PM2.5 ve velkém množství čínských měst.

V ČR neexistuje denní limit pro PM2.5, stejně tak neexistuje denní limit pro Benzo(a)pyren, Český hydrometeorologický ústav tak nemá povinnost tyto koncentrace měřit pravidelně každý den a zpřístupňovat je veřejnosti, ani je hodnotit s ohledem na zdraví. Koncentrace se tak nevyskytují na hlavní informační stránce, lze se k nim pouze doklikat na některých vybraných stanicích (předem není jasné, na kterých se měří), kde jsou pouze v nepřehledné číselné formě – bez indikace, zda daná koncentrace je nebezpečná pro zdraví, či nikoliv. O koncentracích benzo[a]pyrenu se dozvídáme až s více než ročním zpožděním po vydání ročenky. Jaká byla koncentrace benzo(a)pyrenu v jednotlivé dny není možné zjistit.

Polský Krakow se rozhodl ukončit topení uhlím, v Londýně silně omezují dopravu, v Číně regulují průmysl a mají jasně dané a sledované limity koncentrací.
Co dělá ČR, kromě dotování výměny nevýznamného množství kotlů na černé uhlí za kotle na … černé uhlí…

Posted in Prach a čistota ovzduší | Comments Off on Ach, ta špinavá Čína!

Budoucnost Karviné zachycená na videu

Proč tak sebevědomě předstírám, že vím, jak bude vypadat budoucnost Karviné a kam ji zavedou “průmyslové zóny”? Jak můžu tak jistě vědět to, co jsem napsal v jedné diskuzi?

Obávám se, že většina lidí v Karviné si místo zamyšlení se nad důsledky jenom “strategicky” počká, až se průmyslová zóna postaví, až se tam nastěhují výrobní linky, až tam začnou lidi pracovat. A pak se zjistí, že si v práci ani nemůžou odskočit na záchod, že se musejí pracovat neohlášené přesčasy, že vedení jejich problémy vůbec nezajímají, a že jejich plat je pořád na úrovni minimální mzdy, i když už tam pracují roky. A pak, mnoho let od napsání libovolného množství článků si “vzpomenou”, že vlastně ta průmyslová zóna není nic moc, a že by to chtělo něco jiného. Ale to už bude pozdě – dotace byly utraceny, krajem už se vláda zabývala dřív, máte, co jste chtěli a (svým nezájmem) odsouhlasili, měli jste se ozvat dřív.

Jsem snad tak dokonalý znalec ekonomie? Mám dobrou křišťálovou kouli? Jak jsem na tohle všechno přišel?

Odpověď je jednoduchá. Už jsem to všechno jednou totiž viděl. Karviňáci se na svou budoucnost můžou podívat na vlastní oči:

Nejdřív je to film Vše pro dobro světa a Nošovic. Film vyobrazuje co předcházelo výstavbě továrny Hyundai v Nošovicích a především, hlavně v druhé části, jak si žijí lidé v této továrně pracující. Klasická zkušenost: spěch, žádné přestávky, vedení vaše problémy nezajímají. Film lze shlédnout zde. Jen pro připomenutí: případ Hyundai je pro současné politiky pro novou karvinskou zónu vzorem.

Druhým filmem je Závod ke dnu. Ten popisuje trochu podobnou situaci – jak globální ekonomika vylidnila a zruinovala jeden celý region, který jednou byl plný prosperujících podniků a nezaměstnanost jako by v něm neexistovala, a nyní je v tom samém místě nezaměstnanost a chudoba obrovská. Zároveň se film zabývá i velice srozumitelným popisem toho, jak funguje globální ekonomika. Lze ho shlédnout celý zde nebo po částech zde (odkaz vede na třetí, snad vůbec nejlepší část).

A nakonec je to polský dokument Specjalne strefy wyzysku. Zde vidíme podnikatelskou “zónu” v Polsku, a jak se nejdřív obyvatelům zdálo, že zahraniční zaměstnavatel bude vysvobozením z problémů s nezaměstnaností. Zachycená realita je ale horší, než kdokoliv čekal – krajně přísné pracovní podmínky, neohlášené přesčasy přes svátky, minimální mzda, a dokonce vyhazov zaměstnanců, kteří si dovolili demonstrovat zcela v souladu se zákonem.

Vše zatím nasvědčuje tomu, že budoucnost Karviné bude přesně taková, jak zachycují všechna tato videa.

Posted in Kritické myšlení, Těžba pod Karvinou | Comments Off on Budoucnost Karviné zachycená na videu

Kdo chce v Karviné postavit mrakodrap?

Nedávno jsem se zde snažil popsat, jak přesun horníků a dalších zaměstnanců těžkého průmyslu do takzvaných “průmyslových zón” povede pouze k dalšímu prohloubení ekonomického úpadku Karvinska. Stane se tak proto, protože horníci a další začnou místo relativně slušného hornického platu dostávat plat pracovníka výrobní linky nadnárodní společnosti. Jak můj článek za vydatné pomoci nejcitovanějšího českého ekonoma Milana Zeleného vysvětluje, takové platy budou vždy těsně u úrovně minimální mzdy, nikdy nebudou vyšší, protože tak funguje současná globální ekonomika. Pokud tedy horníci nastoupí k výrobním linkám, budou dostávat výrazně nižší platy, budou kupovat méně zboží, a to způsobí pokles odbytu dalších podnikání, která vůbec nemusí s hornictvím, průmyslovými zónami nebo průmyslem nijak souviset. Další podnikatelé tak budou muset propouštět, což povede k dalšímu poklesu kupní síly…

Pokud si někdo říká, že se určitě podaří v Karviné vytvořit i nějaké jiné pracovní příležitosti, než jen mizerně placená místa u výrobní linky, tato zpráva nejspíš působí jako studená sprcha:
Průmyslová zóna Vagónka na okraji Karviné nebude. Není o ni zájem
Právě Vagónka měla být průmyslovou zónou pro spíše menší a středně velké firmy, tedy místní podnikatele. Ti by mohli, na rozdíl od nadnárodních firem, produkovat zisk, který se celý rozdělí na území Karviné, a tedy Karviňáci by viděli na výplatních páskách větší cifry, než které jim přisoudí majitelé z jihovýchodní Asie.

Město si prý také samo mapovalo zájem podnikatelů a firem o podnikání právě na území budoucí zóny ve Vagónce. Z něj vyplynulo, že by zájem zřejmě nebyl takový, jaký se předpokládal.

Budoucnost se v malých a středních českých podnikatelích tedy asi neskrývá.

Po zadrhnutí v roce 2012 je ale zpět ve hře průmyslová zóna Nad Barborou. Co o této zóně zatím víme? Víme, že tam asi vznikne 80metrový mrakodrap!

Nová zóna má mít rozlohu dvakrát tak velkou (100 ha) než je rozloha současné zóny (45+9 ha). Zaměstnanců pojme “v konečné variantě dva tisíce“, což je ale stejné množství jako stávající zóna Nové pole. Dá se tedy spekulovat, že v průmyslové zóně bude větší koncentrace strojů a menší koncentrace lidí. Kdo větří výrobní linky a sklady, větří možná správně.

Víme taky, že investoři již o tuto zónu jeví zájem, ale nechtějí, aby byla zveřejněna jejich identita: “Nechceme z důvodu konkurenčního boje uvádět konkrétní firmu.” (Aktualizace: citace se nevztahuje k zóně Nad Barborou, ale k již existující zóně Nové pole. I zde je ale velice pochybné potenciálního investora před veřejností tajit.) Z jakého důvodu by si asi potenciální budoucí “zachránce” nezaměstnaných Karviňáků nepřál být předem zveřejněn? Jedním z důvodů by mohlo být třeba to, že by u řádně informované karvinské veřejnosti neprošlo, že jejich pracovní perspektivy skončí u výrobní linky. Takto lze investora do poslední chvíle tajit, a pak kohokoliv, kdo se postaví proti, označit za kazisvěta, který se měl ozvat dřív – jako se to stalo nedávno v případě Amazonu.

Víme taky, že prezident Zeman zmínil, že by se zde mohly vyrábět pneumatiky. Co to bude znamenat pro Karvinské již teď velmi jedovaté a rakovinotvorné ovzduší, se zatím ani nepokouším domyslet.

Snad nejkurióznější je ale informace o tom, že jeden z investorů (je to ten samý, který si nepřeje být zveřejněn?) “pro své potřeby musí postavit halu vysokou osmdesát metrů.” To by v Mošnově údajně už zasahovalo do bezpečnosti leteckého provozu. V Karviné letecký provoz zřejmě takové nároky nemá…

Nejvyšší mně známý Karvinský panelák má výšku 16 pater, tedy 48 metrů. Pomyslná osmdesátimetrová “průmyslová hala” by se tak nejspíš stala nejvyšší budovou v (blízkosti) Karviné, převyšující všechno ostatní o 10 pater.

Co můžou obyvatelé dělat? Prvním zajímavým pokusem bylo již potřetí dostat do hry drobný hmyz. Jako první protiargument zaznělo, že na dotčeném území se údajně vyskytuje příroda, která “umožňuje volný průchod zvěři, poskytuje útočiště drobným druhům hmyzu”. Karvinskou spalovnu tak možná zastavila vážka a plány těžařů chtěl ohrozit brouk páchník. Myslet si ale, že drobný hmyz Karviňáky spasí i potřetí, by mohlo být už příliš naivní.

Obyvatelé by především měli trvat na tom, aby se s nimi hrála otevřená hra. Kdo jsou investoři, kteří mají o novou dvojnásobně velkou průmyslovou zónu zájem? Půjde o práci u výrobních linek? Kdo chce postavit 80 metrový mrakodrap a proč? Není na čase podpořit nějaký jiný typ podnikání, kdy by zisky nebyly odváděny na bankovní účty majitelů na druhé straně zeměkoule, ale byly by rozdělovány přímo v Karviné, do kapes samotných Karviňáků?

Posted in Těžba pod Karvinou | 4 Comments

Nastal čas zkoumat ostravské ovzduší vlastními silami?

Článek Revoluční ovzduší: jak aktivisté a sociální sítě zkoumají znečištěné ovzduší shrnuje světově známé úspěchy bojů proti znečištěnému ovzduší prostřednictvím sociálních sítí. Zmiňuje se o úspěšné polské Facebookové kampani, díky které město Krakow zakázalo topení uhlím od roku 2018, rozebírá Londýnskou kampaň Clean Air in London, a jak ji celou zvládá provozovat vlastně jediný člověk, a nakonec rozebírá jak sociální sítě dotlačily dokonce i čínskou vládu začít se znečištěním ovzduším seriózně a otevřeně zabývat.

V souvislosti s velkým zklamáním, které přinesly dva největší poslední výzkumy znečištění ovzduší na Ostravsku – jelikož nebyly schopny konkrétní zdroje znečištění dostatečně přesně identifikovat – mi přišel jako velmi zajímavý a inspirativní tento odstavec:

Vůbec nejefektivnější projekt, říká Whelan, bylo měření kvality ovzduší, které prováděli samotní členové kampaně, spolu s týmem dobrovolníků a drahým, pronajatým monitorovacím vybavením, dvakrát v minulém roce. Stávající měřící stanice v Newcastlu byly umístěné daleko od nejzaprášenějších míst, zatímco měřící přístroje, které dobrovolníci umístili podél železničních kolejí, ukázaly, že koncentrace polétavého prachu se zvýšily 13násobně když kolem projel vlak s otevřenými vagóny vezoucími uhlí. Tato zjištění dobrovolníci mezi sebou sdíleli na Facebooku.

Pokud nejsou žádní vědci schopni v Ostravě identifikovat konkrétní zdroje znečištění, nenastal čas, aby si je Ostravané identifikovali sami? Nejsou to nakonec samotní obyvatelé, kdo zná místní poměry nejlépe, a jen by stačilo jim dát rukou přístroje, aby pro to, co dlouho tuší, získali hmatatelné důkazy?

Posted in Prach a čistota ovzduší | Comments Off on Nastal čas zkoumat ostravské ovzduší vlastními silami?

Jak je na tom Ostravské Eko?

V článku “Znečištění z Číny zasahuje západní pobřeží USA” se píše o tom, jak významná část znečištění ovzduší vyprodukovaného v Číně putuje přes Tichý oceán až do Spojených států. Článek dále propočítává, kolik toho znečištění je vyprodukováno v rámci produkce čínských výrobků, které se pak následně odvážejí k prodeji právě do USA. Článek dále vtipně poukazuje na to, že outsourcování znečištěného ovzduší nefunguje na sto procent, jelikož nejen ekonomika, ale i ovzduší je globální. Do Číny lze odsunout špatně placené práce u výrobní linky, ale znečištěné ovzduší se do USA částečně vrací.

Co z toho plyne pro znečištěné ovzduší na Ostravsku? Ani ne tak to, že je možné, že znečištěné ovzduší sem putuje z Číny nebo nějakého jiného vzdáleného místa. Pokud jde o polétavý prach, tak se článek navíc explicitně zmiňuje o zcela jiných znečišťujících látkách… V tom to asi nebude.

Za povšimnutí spíše stojí to, jak ekonomie opět hraje vyšší hru, než ekologie. Podobně jako ve sporu “nezaměstnanost, nebo znečištěné ovzduší” či v problému s domkaři je to ekonomie, resp. globální ekonomika, která určuje, kde znečištěné ovzduší vzniká, a proč. Není to na základě vůle lidí v jednom nebo druhém státě mít takové či onaké životní prostředí. Je to především jejich ekonomická situace a role v globální ekonomice, ze které vše vychází.

Mnoho lidí na Karvinsku si v minulých letech myslelo, že to, co nejvíce ohrožuje těžbu a z ní plynoucí zaměstnanost jsou aktivisté bojující proti těžbě pod Starým městem. V minulém roce jsme byli svědky toho, jak to naopak byla globální ekonomika, která způsobila, že těžba břidlicového plynu ve Spojených státech snížila světovou, přesněji čínskou poptávku a tedy světovou cenu uhlí. Důsledky jsme si mohli přečíst v novinách – OKD chce zavřít nebo aspoň dát ruce pryč od dolu Paskov.

Spousta lidí má obavy, že přílišná snaha o vyčištění Ostravského ovzduší způsobí zavření závodu ArcelorMittal Ostrava. Tato nadnárodní společnost ale v Evropě zavírala a zavírá podniky především na základě dlouhodobých strategických plánů a na základě aktuálního vývoje světové poptávky po železe. Pro ArcelorMittal není problém převážet železo z jižní polokoule na severní, když je k tomu dobrý ekonomický důvod. Stejně tak se lze velice úspěšně domnívat, že jakékoliv hypotetické budoucí zavření či nezavření ostravského podniku ArcelorMittal bude souviset především s nějakým vývojem na světovém trhu, spíše než s jakýmikoliv požadavky na ekologizaci provozu.

Mnohem více než dokonalá znalost a zapálenost Ostravska do ekologie kraji spíše pomůže řádné zlepšení chápání ekonomie a tedy především globální světové ekonomiky. Je možné snílkovsky dumat nad tím, jak by měla v ideálním světě fungovat ochrana ovzduší. ten současný svět ale funguje tak, že peníze jsou v něm, jak známo, až na prvním místě.

Posted in Prach a čistota ovzduší, Těžba pod Karvinou | Comments Off on Jak je na tom Ostravské Eko?

Mají chudí domkaři právo topit nekvalitně?

Na počátku roku získala velkou pozornost nová aplikace Čistý komín, kam mohou lidé zasílat anonymizované fotografie domků, z jejichž komínů vychází nepěkný kouř. Otevřelo se tak opět téma toho, jak se stavět k lidem, kteří topí nekvalitně, protože na kvalitnější topivo či kotel nemají peníze. Na jednu stranu mají mnozí snahu s takovými lidmi sociálně soucítit, na druhou stranu se nelze ubránit dojmu, že svou situaci řeší na úkor zdraví ostatních.

Jakoby se zde opět rýsoval jakýsi “neřešitelný spor” – buď nemůžeme mít v obcích čisté ovzduší, nebo musejí chudí lidé umrznout. Podobně jako v případě sporu “nezaměstnanost, nebo čisté ovzduší” se společenská diskuze zasekla na mrtvém bodě, a aplikace Čistý komín k tomu drobně přispěla.

Aplikace Čistý komín rozšířila škálu toho, co lze s “čmoudícím sousedem” dělat:

  1. “Napráskat” souseda policii nebo obecní správě,
  2. jít si se sousedem promluvit osobně,
  3. domluvit se s ostatními a jít si se sousedem promluvit jako skupina,
  4. nic nedělat, protože soucítíme se sousedovou těžkou finanční situací,
  5. nově: nahrát fotku sousedova domku na internet.

Výše uvedená řešení se od sebe liší především pracností a ta je pak vždy vykoupena rizikem neúspěchu nebo rizikem vyhrocení sousedských vztahů. Typicky, čím jednodušší řešení zvolíme, tím větší je riziko, že se soused pořádně naštve, nebo že naše nevýrazná snaha k ničemu nepovede.

Na škále náročnosti je nejjednodušším řešením nedělat nic. To má tu nevýhodu, že typicky k ničemu nepovede, pokud soused sám nezmění to, co dělá.

Jak popisují jiní, někdy se může zdát relativně bezpracné a účinné zavolat na policii, především protože ta může mít lepší vyjednávací schopnosti, větší takt, a nehrozí, že si se sousedem navždy zpřetrháme doposud vcelku dobré vztahy. Přesto se nelze ubránit dojmu, že volat na sousedy policii zkrátka není odpovídající řešení.

Nahrání fotky na internet je další relativně bezpracné řešení a vytváří jakýsi novodobý společenský tlak na souseda, aby změnil své chování.

A nakonec nejsložitější řešení je utvořit kolektiv sousedů a s problémovým sousedem jednat skupinově. Řešení to může být vůbec nejefektivnější a vcelku bezrizikové. Určitě se mezi sousedy najde někdo, kdo umí řešit spory s taktem, navíc se mohou všichni zúčastnění domluvit na tom, že sousedovi ve finanční nouzi nějak pomohou – třeba darováním kvalitnějšího topiva.

Neřešitelný spor trvá

Nic z výše uvedeného se ale nikterak nesnaží řešit původní “hluboký problém”. Pokud je někdo chudý, nabízí se pouze všelijak nedokonalá řešení. Buď ať dotyčný netopí, nebo ať svévolně znečišťuje ovzduší, případně jako jakousi dočasnou záplatu mu ostatní poskytnou kvalitní topivo darem. Zdá se, že jiné řešení snad ani není, že to “tak zkrátka je” – vždycky někdo takový bude, to se přece nedá nic dělat.

Boj za zlepšení ekonomické situace kraje je tím nejefektivnějším bojem za čistější ovzduší.

Myslím, že je nutné přestat pokládat za “normální” a “přirozené”, že si mnozí lidé nemohou dovolit ekologické topení z ekonomických důvodů. Z některých diskuzí to často vypadá, že taková je přirozenost situace, vždy to tak bude, takový je prostě svět. Toto je, myslím, potřeba jednoznačně odmítnout.

Ilustruje to ekonomická situace v Moravskoslezském kraji, která není vůbec “přirozená”. Naopak je velmi specifická. Jak lze vidět v oficiálních statistikách, Moravskoslezský kraj má dvě zvláštnosti:

  1. trpí jednou z nejvyšších úrovní nezaměstnanosti,
  2. zároveň je ale v první pětici krajů s nejvyšší průměrnou mzdou.

Myslím, že to odpovídá běžné zkušenosti – mnozí mají práci v těžkém průmyslu, ale jelikož ten je zde asymetricky hodně koncentrován a zároveň je v recesi nebo nadprodukci, tak zároveň s tím spousta lidí o práci přichází a nemohou najít práci jinou, protože žádný jiný silný byznys v oblasti zkrátka “nefrčí”. Někteří tak mají relativně dobře placenou práci, a význačná část ostatních lidí je bez práce.

Není právě tohle ta prvotní příčina všech zásadních problémů, mezi nimiž je znečištěné ovzduší ten z nejhlavnějších?

Nedává smysl říkat A a neříkat zároveň B. Pokud je pravda, že lidé topí nekvalitně, není možné pouze slepě chtít, aby s tím přestali. Je potřeba znát příčiny, a požadovat nápravu těchto příčin, více než vyjadřovat touhu po magickém vymizení následků. Zakonzervování v dalším stavu “buď, a nebo”, smíření se s nedokonalými řešeními nikdy nepovede k řádnému vyřešení problému. Řešením je pouze a jedině chtít nápravu pořádnou, celkovou.

Boj za zlepšení ekonomické situace kraje je proto tím nejefektivnějším bojem za čistější ovzduší.

Posted in Prach a čistota ovzduší | 2 Comments

Polétavý prach v roce 2013: mizivé zlepšení

Český hydrometeorologický ústav publikoval průměrné hodnoty znečištění ovzduší za rok 2013. Jak jsou na tom ve srovnání s předchozími dvěma roky?

Jak vidno, k výraznějšímu zlepšení došlo pouze ve Věřňovicích, kde je ale stále situace vůbec nejhorší ze všech stanic v celé České republice. Na ostatních stanicích jde o pokles tak žalostně malý, že na zdraví téměř nezávadnou úroveň 10 až 20 µg/m3 by se tímto tempem došlo až za zhruba 17 až 25 let.

Než nějakým skutečným opatřením je toto loňské velice drobné zlepšení spíše nutné připisovat mimořádně “bez-smogovému” závěru roku, který jinak bývá plný inverzních epizod. Bez reálných protiopatření se tak tento pomyslný trend může tento rok stějně lehce obrátit opět k horšímu.

O něco větší vypovídací hodnotu budou mít naměřené koncentrace velmi jemného prachu PM2.5, ty ale ČHMÚ zřejmě publikuje až tradičně ve své ročence v květnu nebo v červnu tohoto roku.

Posted in Prach a čistota ovzduší | Comments Off on Polétavý prach v roce 2013: mizivé zlepšení

Evropský pohár ve znečištění ovzduší: v2.0

Drobně jsem vylepšil web Evropského poháru ve znečištění ovzduší.

Více viz předchozí článek.

Posted in Prach a čistota ovzduší | Comments Off on Evropský pohár ve znečištění ovzduší: v2.0

Online počítadla úmrtí znečištěným ovzduším

V návaznosti na jeden z nejoblíbenějších článků jsem vytvořil online počítadlo úmrtí způsobených znečištěným ovzduším.

Posted in Prach a čistota ovzduší | Comments Off on Online počítadla úmrtí znečištěným ovzduším

JAB na Facebooku

Tento blog má nyní svou Facebook stránku:
Johnnyho JAB Blog

Posted in o JABu a o Johnnym | Comments Off on JAB na Facebooku

Co s tím? Díl 4. Průmyslové zóny jako všelék?

V minulém článku jsem ilustroval marnost konceptu “nezaměstnanost, nebo znečištěné ovzduší.” Tvrdím, že je potřeba řešit oba problémy zároveň, a ne pouze jeden z nich na úkor druhého. Tak by si to určitě představovali i mnozí obyvatelé kraje. Nechtěli bychom, aby nám po vážném úraze doktoři v nemocnici ošetřili pouze tržnou ránu a řešení zlomeniny odložili na neurčito.

Jsou tedy například takzvané “průmyslové zóny” a takzvaní “investoři” právě takovým lékem na obě bolístky Moravskoslezského kraje? Mohou vyléčit jak nezaměstnanost, tak znečištěné ovzduší?

Zdánlivě ano. Jejich provoz neznečišťuje životní prostředí a přinášejí nová pracovní místa. Primátor Ostravy už od roku 1997 “věděl, co s Ostravou” – přilákal do průmyslových zón nejprve ASUS a následně další firmy a nyní o tom hovoří jako o splněné vizi. Primátor Karviné hovoří o otevření závodu firmy Caltex v karvinské průmyslové zóně jako o něčem, co “se nám podařilo” a něčem, co “přineslo perspektivní práci.” Budovatelské nadšení vzbuzuje i plánované otevření dvou velkých skladů Amazonu.

Jsou tedy průmyslové zóny opravdovou spásou?

Continue reading

Posted in Prach a čistota ovzduší, Těžba pod Karvinou | 1 Comment

Rok 2013 a JAB

V roce 2013 na JABu vyšlo 77 článků a rok 2013 se tak stal rokem nadprůměrným – na JABu vychází průměrně zhruba 50 článků ročně.

Ovzduší

Psal jsem hodně o ovzduší. Populárními články byly například argumentační příručka, dramatizace úmrtnosti způsobené ovzduším, limity WHO a Ostravsko, rýpnutí do primátora Kajnara nebo zpochybnění účinků odprášení průmyslu.

Prvním krokem do míst, kam má blog namířeno v budoucnu byl článek o diverzifikaci rizika Moravskoslezského kraje. Stejným směrem se ubírala i série článků vysvětlující co bych s tím dělal já.

Celkově v problematice znečištění ovzduší na Ostravsku v roce 2013 nastaly dva důležité momenty. Jednak byly publikovány výsledky průzkumu Air Silesia, které jsem na blogu komentoval velice chladně, až to vyvolalo reakci pracovníků VŠB.

Konečně jsme se také dočkali výsledků výzkumu CENATOX. Mé smíšené pocity z těchto závěrů budou určitě inspirací pro budoucí články – protože ani tento výzkum nevysvětlil, co přesně způsobuje znečištěné ovzduší na Ostravsku, a to přestože jsem do něj vkládal velké naděje. Podle všeho to vypadá, že odpověď bude ležet někde v průniku obou výzkumů. Uvidíme, kdo se v roce 2014 chopí formulace této celkové odpovědi. Možná to bude mnou tolik kritizovaná VŠB-TÚ Ostrava.

A to ostatní

Spousta věcí mi v roce 2013 opravdu hnula žlučí. Jelikož sám nerad čtu negativně laděné články, vždy jsem se snažil danou věc kritizovat co nejvíce věcně a s odstupem, přestože prvotním impulzem byla vždy snaha si “ulevit”. Zda byl výsledný odstup a nadhled dostatečný, to musí posoudit čtenáři sami.

Tento rok mě opravdu začala štvát mluvčí města Karviná. Naštvalo mne lhaní společnosti Ahold svým zákazníkům. Opravdu nemorální mi připadal victim blaming v případě Šmejdů. Svou ignorací mne štval i poslanec Seďa (+ zde).

Několikrát jsem se také rozepsal o mizerné práci českých novinářů: 1, 2, 3.

Snad opravdu největší nechuť, odpor a vztek ve mně v roce 2013 ovšem budil anticiganismus. Nejodpornějším příkladem byly komentáře směrované prvním českým paterčatům. Ty vedly mne i spoustu dalších lidí k podpoře hnutí Čechy v ČR nechceme. Snažil jsem se na téma anticiganismu napsat i několik článků, celkově ale myslím, že na toto téma nemám, a raději se mu věnovat dále spíše nebudu, přestože je to téma stále velice aktuální. Je pro mne velice těžké nějak argumentačně věcně a logicky odporovat rasistickým a xenofobním urážkám. Domnívám se, že to ani často není vůbec možné – je potřeba se na problém podívat nějak zvenčí, “out of the box”, což se mi zatím nepodařilo.

O pohled zvenčí jsem se snažil ve svých článcích o kouření v restauracích, potamžo neoliberalismu. První, velice populární článek byl trochu chaotický, ale hlavní sdělení, které jsem později zopakoval, v něm bylo. Kritice některých myšlenek spjatých s neoliberalismem a kapitalismem obecně jsem se snad nevěnoval naposledy.

Blogování mne v roce 2013 velmi bavilo, a v roce 2014 bych se chtěl dále věnovat nejčastejším tématům – znečištění ovzduší na Ostravsku a celkové ekonomické situaci v této oblasti. Jak jsem totiž v posledních článcích tohoto roku popisoval – znečištění ovzduší a ekonomiku nelze řešit odděleně. V roce 2014 bych tak chtěl svůj pohled na fungování ekonomiky globálního kapitalismu s pohledem na znečištěné ovzduší na Ostravsku spojit.

Posted in o JABu a o Johnnym | Comments Off on Rok 2013 a JAB

Za znečištěné ovzduší v Ostravě mohou neznámé spalovací procesy

Mnou dlouho očekávaný moment konečně nastal a výzkum CENATOX publikoval své definitivní závěry v časopise Ochrana ovzduší (6/2013). Odkud pochází polétavý prach v Ostravě Radvanicích a Bartovicích? Co je zdrojem tak velkého znečištění ovzduší v této oblasti? Vzorky vzduchu z února 2012 byly důkladně zanalyzovány a zde jsou výsledky.

Zkoumaný prach byl rozdělen do dvou kategorií:

  1. jemný, o velikosti od 0,15 do 1,15 µm
  2. hrubý, od 1,15 do 10,0 µm.

Zhruba se dá říci, že to odpovídá klasickému dělení na PM2,5 a PM10. Jemný prach proniká hlouběji do dýchacího traktu, případně až do plic a dále do krevního řečiště – je tedy výrazně nebezpečnější než hrubější prach.

Jemný a tedy nebezpečnější typ prachu tvořil v době smogové situace 80 % veškerého znečištění prachem. Prach hrubější tvořil pouze 20 % znečištění. V době mimo smogovou situaci byl poměr podobný (71,4 %).

Co je zdrojem této nejnebezpečnější a zároveň silně převažující (80%) části znečištění? Zde je graf:

Doprava má pro mnohé očekávaně malý vliv, navíc je zde konkretizováno, co z dopravy způsobuje toto znečištění – nejsou to výfukové plyny, ale odírání brzdových destiček a pneumatik.

Co je ovšem pro mne osobně velice překvapivé je mizivý podíl výroby oceli, a veliký podíl spalovacích procesů. Zároveň vědci ovšem nezjistili, o jaké spalovací procesy se jedná. Tento výzkum tedy stále nedal odpověď na otázku, co přesně způsobuje znečištění ovzduší v Ostravě! V závěru článku vědci dokonce doporučují porovnat koncentrace prachu na Polských stanicích – jednou z možných variant podle vědců tak je, že zdroj znečištění je až v Polsku.

Po zahrnutí i hrubějších prachových částic (oněch zbývajících 20%) vypadá situace takto:

Musím se přiznat, že mne výsledky tohoto výzkumu zaskočily. Opravdu jsem vůbec nečekal tak velice nízký vliv průmyslu na ovzduší v Radvanicích a Bartovicích. Zároveň jsem netušil, že výzkum nebude schopen od sebe odlišit spalovací procesy v koksárnách, elektrárnách či teplárnách od spalování v lokálních topeništích. V tomto je pro mne výzkum největším zklamáním, protože nevysvětlil, kterým konkrétním zdrojem nebo zdroji je znečištění ovzduší způsobeno.

Posted in Prach a čistota ovzduší, Výzkumy původu znečištění | 2 Comments