Již nějaký čas známé předběžné výsledky výzkumu CENATOX hovoří o tom, že se jedovaté rakovinotvorné látky jako je benzo[a]pyren vážou především na velmi drobné prachové částice (PM1 – desetina velikosti v porovnání s PM10). Toto zjištění samo o sobě jistě nebudí velikou pozornost. Ovšem, zároveň s tím se hovoří o tom, že odprašovací technologie, které instalují největší průmysloví znečišťovatelé, zachytávají prachové částice pouze větší než je PM1.
Co to znamená? Je docela dobře možné, že velké haló, které probíhá kolem modernizace železárenského průmyslu vlastně vůbec faktické kvalitě ovzduší nepomáhá.
Lze tohle doložit nějakými čísly?
Zde jsou grafy za poslední tři roky pro oblast Ostrava-Radvanice. Velké odprašování průmyslových podniků, především v této oblasti aktivního ArcelorMittal Ostrava, začalo v roce 2011. Nejprve koncentrace polétavého prachu PM10:
Vidíme, že koncentrace PM10 se postupně snižují. Podobně je to v případě PM2.5:
Oficiálně hlášené emise podniku ArcelorMittal Ostrava se také snižují:
A jak jsou na tom koncentrace látek jako je benzo[a]pyren, tedy těch, které způsobují rakovinu a další fatální zdravotní následky?
Ovzduší se fakticky rok od roku horší, odprašování navzdory!
Průmysl díky novým filtrům vypouští méně prachu, a může tak teoreticky i mírně zvyšovat výrobu, protože statistiky prašnosti půjdou celkově dolů. Ty skutečné jedy v ovzduší ale dále přibývají, protože se váží především na velmi jemný prach, který filtry nezachytí.
Pokud výzkum CENATOX potvrdí, že zdrojem znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji je průmysl, pak se může stát, že jediná možná cesta k čistému ovzduší povede přes celkový útlum průmyslu. Mohl by to tak být druhý obrovský problém, kterému bude muset kraj čelit, bok po boku s krizí těžební společnosti OKD.