SYMOS’97: překonaný, nevyhovující, neúplný, nepřesný, se zřejmými nedostatky

Z čeho vychází většina dosavadních studií znečištění ovzduší na Ostravsku?

Představme si, že při pohledu na nepřeberné množství modelů znečištění ovzduší bychom o jednom z nich měli tyto reference:

• jeví se jako “překonaný a nevyhovující”
• má “zřejmé nedostatky”
• “neumožňuje modelování látek vyskytujících se v obou fázích” (atmosférické částice i plyn, přičemž zejména v zimním období je podstatná část PAU vázaná na atmosférické částice)
• “nelze jej použít při bezvětří” (přičemž ty největší smogové situace nastávají za velmi slabého větru až bezvětří)
• model počítá pouze s primárními částicemi, zatímco významnou (50%) část prachu PM₁₀ v ovzduší tvoří sekundární částice a částice znovu uvolněné (re-suspended)
• s ohledem na PM₁₀ již mnoho let existují modely, které poskytují “úplnější a přesnější popis atmosférických reakcí”
• aplikace tohoto modelu samostatně bez dalších postupů by byla “v případě znečištění PM10 nedostatečná”

(Zdroje citací: 1, 2, Ochrana ovzduší 4/2013, 4, 5, 6, 7)

Patrně bychom si řekli, že takový model je pro zkoumání původu znečištění ovzduší prachem a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) naprosto nevhodný a dnes by ho již nikdo nepoužil.

Skutečnost je bohužel přesně opačná.

Tento model se jmenuje SYMOS’97. To číslo opravdu symbolizuje rok vzniku

Přesně tento model používá jak na tomto blogu kritizovaný projekt Air Silesia (zde kap. 4.3), tak nejnovější publikace Atlas Ostravského ovzduší: “Model, použitý pro tento atlas, se nazývá SYMOS 97. Je to již více než 10 let naše standardní metoda, kterou se počítají vztahy mezi zdroji znečišťování a imisemi.”

A existuje nesčetná řada dalších studií Ostravského ovzduší, které jsou založené právě na tomto modelu:

• Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy, 2008, Ostrava
• Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy pro rok 2009
• Rozptylová studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje
• Vliv opatření u významných průmyslových zdrojů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji, Případová studie.

Jak je vůbec možné jakékoliv závěry založené na takovém modelu brát i jen trochu vážně? Jak je možné argumentovat tím, jak to dělá Atlas Ostravského ovzduší, že model vylepšíme přesnějšími vstupními daty? Když je špatně samotná rovnice, tak i když dosadíme “přesnější čísla,” stále přece budeme dostávat špatné výsledky.

Krajský program pak sám ve svým materiálech uvádí: “Hodnoty modelově vypočtených průměrných ročních koncentrací se od koncentrací měřených na měřících stanicích imisního monitoringu pro některé znečišťující látky liší až řádově. Výpočtový model je zatížen řadou nepřesností a trpí neúplností vstupních dat.” Neváhá ale pak hned sebevědomě dodat, že “Modelový výpočet však lze použít k určení relativního podílu jednotlivých kategorií jednotlivých zdrojů na kvalitě ovzduší a volit tak k jednotlivým zdrojům individuální přístup při stanovování podmínek provozu.” (str. 24 zde)

Jsem sám, komu tohle připadá jako šílená schizofrenie?

Již před více než rokem jsem navázal na téma matematických modelů a Ostravského ovzduší mailovou konverzaci s velmi kvalifikovaným mimo-Ostravským vědeckým pracovníkem. Jeho totožnost je autorovi tohoto blogu známá. Aniž bych předem jakkoliv podsouval tomuto vědci svou skepsi k matematickému modelování, tento se sám od sebe rozhovořil o “neblahých zkušenostech” s některými dalšími institucemi v Ostravě, které podobné modelování údajně rády používají k “absurdním a nekvalifikovaným interpretacím původů znečištění ovzduší na Ostravsku”. Modely pak komentoval tak, že pomocí nich “mohu s trochou fantazie nalézt cokoli”.

Jako autor tohoto blogu zcela otevřeně přiznávám, že přestože mám vysokoškolské vzdělání matematického směru, tomu, jak funguje model SYMOS, do detailu příliš nerozumím. Není mi ale jasné, jak může takto široce kritizovaný a zastaralý model a vůbec princip celého modelování sloužit jako výchozí vědecká metoda pro zkoumání příčin znečištěného ovzduší na Ostravsku.

Právě proto na tomto blogu opakovaně upozorňuji, že odpovědi je potřeba hledat u výzkumů jiného typu.