Pirát nebo anticiganista?

Pirátská strana právě teď prochází zatěžkávacím testem. Těžko říct, zda nerozvážně a omylem, nebo záměrně a odvážně publikovali její členové z redakce Pirátských novin dvě prohlášení na adresu Romů a památníku v Letech u Písku: 1. Michal Havránek, 2. Miroslav Brož. Vlna anticiganismu, kterou to vyvolalo, je pozoruhodná především kvůli tomu, kolik lidí se cítí “zklamáno” těmito postoji. Zdá se, že typický příznivce pirátské strany není až tak úplně volnomyšlenkář a otevřená mysl, jako spíš průměrný nahnědlý český anticiganista.

Překvapivé je především to, že podrážděné reakce vyvolaly oba články prakticky stejnou měrou – přitom jsou obsahově velmi odlišné. Ten Havránkův je více citový, emoční, dokonce používá v Česku nebezpečně explozivní pojem “multikulturalismus”, a celkově připomíná kocábovskou rétoriku, která v této zemi již jednou fatálně selhala. Článek druhý ovšem nic takového nečiní – je to velmi strohé, až odcizené konstatování faktů a popis řady pozorování. I ten největší anticiganista, pokud by chtěl být upřímný, by nejspíš uznal, že s naprostou většinou článku musí souhlasit. Ano, prohlášení Miroslava Brože je velmi úderné, a není první takové.

Nic tomu není platné, vrcholně rasistické a xenofobní reakce vyvolaly články oba. Česká pirátská strana tak stojí před otázkou, jak se s tímto vyrovnat. Půjde si opravdu za svým image strany volnomyšlenkářské, tolerantní, otevřené alternativám a smířlivé, nebo vše zamete pod koberec, a téma se ve straně stane tabu, tak jako je to tabu pro všechny velké parlamentní strany z čistě pragmatických důvodů? Nebo se strana opět (a možná definitivně) distancuje od Pirátských novin? Takové náznaky tu už jednou byly…