Připravit si výbornou kávu doma je dle mého názoru velmi jednoduché, ale na internetu se člověk velice snadno ztratí v záplavě všech možných, často dost matoucích a zavádějících informací. Mně osobně trvalo několik let, než jsem něčemu tak zdánlivě jednoduchému, jako je příprava kávy, přišel na kloub, než jsem se dostal k článkům a videím, která mi do toho vnesla jasno. A tak bych tady chtěl zvěčnit to podstatné, co bych si zpětně přál, abych věděl mnohem dřív, a mohl si tak výbornou kávu vychutnávat již před mnoha lety.
“Základní Pravidlo” dobré kávy bych já osobně shrnul do jedné věty:
Čerstvě namletá káva se musí všechna dostat do důkladného kontaktu s dostatečným množstvím vody po dostatečnou a omezenou dobu, a poté se výsledná tekutina musí od namleté kávy zcela oddělit.
Vím, tohle na první pohled zní dost obecně a nikterak zajímavě. Kdybychom slova “(čerstvě) namletá káva” zaměnili za “čajové lístky”, tak je to najednou popis přípravy čaje. Neříká to nic o konkrétním vybavení nebo postupu na přípravu kávy. A kávoví fajnšmekři namítnou, že to vůbec nic neříká o mnoha dalších podstatných faktorech přípravy kávy.
Když si ale postupně projdeme různé existující způsoby přípravy kávy a aplikujeme na ně toto Základní Pravidlo, zjistíme, že ho skoro všechny nějak porušují, a nakonec se dostaneme k jedinému způsobu, který toto pravdilo neporušuje a díky tomu prakticky vždy vede k výborné kávě.
Instantní káva: skvělý (a mnou stále občas používaný) způsob, jak si připravit kafe velmi rychle a jednoduše, Základní Pravidlo ale porušuje tím, že se nepoužívá čerstvě namletá káva, chuťově tedy nikdy nedosáhneme příliš dobrého výsledku.
Automatický kávovar: nejpohodlnější způsob přípravy kávy vůbec, žádný automatický kávovar ale nedostane namletou kávu do důkladného kontaktu s vodou po dostatečně dlouhou dobu – snad všechny typy automatických kávovarů nějakým způsobem vodu nechávají namletou kávou protéct, tedy voda a káva jsou ve styku velmi krátce a často nedokonale.
Voda často protíká jistými částmi namleté kávy mnohem více než jinými. Je to jako bychom připravovali čaj, a některé čajové lístky namočili opakovaně, a některé skoro vůbec – výsledkem by nebyl moc dobrý čaj, v případě kávy je to velmi obdobné.
Espresso: dovednost sama o sobě – každý drobný parametr rozhoduje, a je tedy potřeba mít jisté znalosti a dát během přípravy na ledasco pozor. Pokud není vše vyladěné k dokonalosti, včetně často dost drahého přístroje, voda může kávou na espresso protéct moc rychle, nebo naopak moc pomalu, nebo jako u automatických kávovarů velmi nerovnoměrně.
Káva filtrovaná (přes “trychtýř” V60 / Drip / Chemex): často zmiňovaná jako velmi dobrý domácí způsob přípravy kávy a na první pohled vypadá lákavě a jednoduše. “Trychtýřová” metoda ale nijak výrazně nenapomáhá tomu, abychom namletou kávu dostali do delšího důkladného kontaktu s vodou, často to spíš vypadá, jako že byla navržena tak, aby nám toto co nejvíc zkomplikovala a Základní Pravidlo vždy nějak porušila. Během přípravy musíme dávat pozor na spoustu parametrů jako je hrubost mletí, způsob nalévání vody, zamíchání obsahu trychtýře, celková doba procesu. Voda kávou ve výsledku často proteče příliš rychle, příliš nerovnoměrně, a ke konci celého procesu zbytky vody naopak odtékají příliš pomalu.
French press: postupně se dostáváme k metodám, které Základní Pravidlo porušují méně. Když děláme kafe ve French pressu, tak do něj nasypeme čerstvě namletou kávu, zalijeme vodou, důkladně obojí promícháme, a zvolíme si, kdy přesně z french pressu do hrnku nalejeme výsledný nápoj. To zní, jako že je Základní Pravidlo zcela dodrženo. Je tu ale i tak zádrhel. Během přelévání kávy do hrnku kovová mřížka french pressu nezachytí všechnu namletou kávu, část z ní nám vždycky skončí v hrnku a tam se dále louhuje a postupně zhoršuje chuť. Můžeme se více snažit a přelévat výsledné kafe do hrnku velmi opatrně, aby všechna kávová sedlina zůstala na dně frech pressu, pak se ale připravujeme o jisté množství nápoje, které zůstane na dně french pressu spolu se sedlinou.
Clever Dripper / Hario Switch: tahle modifikace “trychtýřové” metody zadržuje namletou kávu a vodu pohromadě v trychtýři, a teprve až se rozhodneme, začne fáze odfiltrování tekutiny od namleté kávy. Je to metoda, která se zdá záměrně navržená tak, aby bylo dodrženo Základní Pravidlo. Přesto i tato metodá má problém – během odtékání kávy ven přes filtr se filtr ucpe částicemi kávy a odtékání se zpomaluje skoro až na nekonečně malou rychlost – a jako kdyby se nikdy zcela nezastavilo. Nemáme tak kontrolu nad tím, jak dlouho je namletá káva ve styku s vodou – část vody odteče relativně rychle hned po uvolnění záklopky, ale zbytek pak odtéká stále pomaleji, a dobu extrakce nekontrolovatelně natahuje.
Aeropress: do aeropressu nasypeme namletou kávu, zalejeme vodou, a pokud používáme tzv. “invertovanou” metodu, můžeme kávu s vodou důkladně zamíchat, a nechat na sebe navzájem působit přesně tak dlouho, jak chceme. Na závěr výsledný nápoj z aeropressu vytlačíme přes papírový filtr relativně rychle, nedochází k žádné prodlužované extrakci mimo naši kontrolu. No a takhle snadno je základní pravidlo zcela dodrženo!
Aeropress je podle mého názoru i podle mé vlastní zkušenosti zcela jasně nejlepší způsob přípravy kávy doma. Pokládám ho za “blbuvzdorný” způsob přípravy kávy v tom smyslu, že pokud člověk neudělá nějakou obrovskou chybu nebo přehmat, tak není potřeba do detailu následovat nějaké konkrétní podrobné instrukce, stačí jen dodržet zcela základní postup, a výsledná káva bude vždy chutnat skvěle.
Dá se jistě dále hovořit o parametrech přípravy jako je hrubost mletí, kvalita a typ mlýnku, doba “bloom”u, doba míchání, doba extrakce, množství naředění, teplota vody, tvrdost a složení vody, prolití filtru vodou, a další. Jejich případně drobné nedodržení ale výslednou chuť kávy v porovnání s jinými metodami ovlivní jen minimálně.
Jako nejlepší způsob přípravy kávy doma tedy určitě doporučuji Aeropress.