Spojencem korupce je strach

Na začátku dubna se na Facebooku objevila informace o tom, že Petr Bičej, radní města Karviná, jako jeden z prvních prodal svůj pozemek těžařské společnosti OKD, a to zrovna v době, kdy byly oznámeny nové záměry těžby. Na tomto blogu se o tom objevila krátká zpráva, která se rychle stala nejčtenějším a nejvíce sdíleným článkem tohoto blogu. O čtrnáct dní později vyšlo v Karvinském deníku vyjádření pana Bičeje k celé záležitosti. V těchto dnech má situace bizarní dohru. Ten, kdo na Facebooku jako první o věci informoval, se tento pátek musí dostavit na Policii podat vysvětlení. Aby toho nebylo málo, radní Bičej zajímavým způsobem maže a zase zpětně vrací některé své kometnáře na Facebook. Které komentáře to jsou a jaký na to vše mám názor?

Dosavadní průběh svědčí o jediném, a to o bídné úrovni stále ještě nedospělé demokracie u nás. Demokratické instituce existují, ale chování lidí připomíná totalitní dobu. Představitelé města Karviná navazují na svá předchozí silácká gesta (viz trestní oznámení za šíření poplašné zprávy), tím, že radní Bičej patrně podal trestní oznámení na jednoho z občanů za šíření pomluvy.

Celá situace je velice paradoxní. Na jedné straně došlo ke konání s obrovským korupčním potenciálem, jelikož těžařská společnost OKD získala legitimní šanci, jak převést peníze politicky velmi vlivné osobě. Že je v tomto veliký prostor pro korupci není něčí nepodložená domněnka nebo názor, to je neoddiskutovatelný fakt.

V normální vyspělé demokratické společnosti by na prvním místě už samotnému politikovi došlo, že bude podezřelý z korupčního jednání a ze střetu zájmů. Sám politik by ihned zveřejnil všechny relevantní dokumenty, které by umožnily jednoznačné ověření, že v provedeném obchodu nemohl přijmout od těžařské společnosti úplatek.

Realita karvinské demokraci je ale zcela jiná. Nastává paradoxní situace, kdy vysvětlovat své jednání nemusí dotyčný politik, nýbrž člověk, který jako první na jeho obchody a jejich korupční potenciál upozornil.

Dodávám, že je mi jasné, že nelze někoho obvinit z korupce bez důkazů. Je rozdíl vyslovit podezření, a něco o někom tvrdit, a nemít o tom důkazy. Ovšem proč existuje trestný čin pomluvy? Patrně z důvodů, aby postižený neutrpěl újmu v podobě špatné pověsti. Jak si ale radní Bičej představuje, že si napraví svou pověst tím, že nezveřejní to, co od něj společnost očekává, a navíc ještě obviní jednotlivce z pomluvy a pošle na něj Policii?

Osobně pochybuji o tom, že radní Bičej touto cestou přijal úplatek – bylo by to neuvěřitelně krátkozraké a hloupé. Je ale nepochopitelné, že stále ještě nevíme, že se tak prokazatelně nestalo.

Je nesmyslné smlouvy o koupi a následném prodeji tajit – když byl pozemek k prodeji, tak jeho prodejní cena byla nejspíše veřejně známá. Podobně, když se pozemek či nemovitost na něm prodává těžební společnosti, tak se vychází z cenového odhadu nezávislého experta. Je tedy zřejmé, kolik tak asi mohly obě transakce činit. Zveřejněním smluv se tak neodhaluje žádná soukromá nebo choulostivá informace o životě radního, pouze se ověřuje, zda cena odpovídá. Stejně tak není nutné zveřejňovat vše, ověření může provést nějaká nezávislá autorita. Možností je skutečně mnoho.

Dalšího těžko pochopitelného a zoufalého jednání se radní Bičej dopustil ve své komunikaci s veřejností. V poslední době začal mazat z Facebooku své vlastní komentáře k celé kauze. Smazal dokonce i svůj komentář tam, kde reagoval na ono vůbec první upozornění na obchody s pozemkem. Pikantní je, že sám se arogantně vyjadřoval tak, že by mohl být podezříván z pomluvy – prohlásil o jednom z občanů, že “neobstál jako strážník”. Toto pronesl vrcholný karvinský politik o běžném občanovi, namísto toho, aby raději reagoval na jasný poukaz na své možné zkorumpování.

Po mohutné kritice spousty dalších uživatelů Facebooku začal některé své komentáře vracet zpět. Následuje historický vývoj této stránky s komentáři:

1. Nejprve původní podoba dané Facebook stránky, stav na začátku dubna: viz zde.
2. Následovalo smazání obou komentářů, tento stav trval celý zbytek dubna a začátek května: viz zde.
3. A nakonec dnešní stav, kdy se jeden ze dvou komentářů vrátil, ten méně problematický, ten, ve kterém není fráze “neobstál jako strážník”: viz zde.

Podobně nepochopitelný mi přišel článek v Karvinském deníku. Autor článku se vůbec nenamáhal s jakýmkoliv ověřováním informací vlastní cestou, pouze poskytl politikovi prostor k vyjádření. Článek má tak nulovou vypovídací hodnotu, co se týče možné korupce. Takto si kvalitní novinářskou práci nepředstavuji, přestože by mi asi mělo lichotit, že článek vychází z velké části z otázek, které jsem sám kladl. Takové otázky by si ale přece měl klást úplně každý!

Zarážející mi rovněž přišly reakce lidí, kteří četli a sdíleli článek z tohoto blogu, či se kterými jsem se o této kauze bavil. Většina nebyla vůbec ničím takovým překvapena, a spousta lidí zmínila mnoho dalších případů možné korupce ze svého okolí. Nabyl jsem dojmu, že můj článek neměl tak velkou čtenost a takový ohlas na Facebooku, protože by odhaloval něco senzačního (byly to veřejně dostupné, půl roku staré informace). Článek patrně spousta lidí sdílela, protože měla prostě radost, že se někdo konečně “odvážil” něco veřejně říct.

Slovo “odvážil” dávám do uvozovek záměrně, protože mi nepřijde nic odvážného na okopírování veřejně dostupných a již jinde zmíněných informací z webu. Také jsem obdržel několik reakcí ve smyslu, že bych sám měl být opatrný, abych nakonec sám nemusel jít na Policii něco vysvětlovat. Není mi jasné, proč panuje v dnešní společnosti, více než dvacet let po pádu totalitního režimu, takový strach říkat některé věci nahlas. Dnes už nelze někoho vyhodit z práce proto, že řekl něco “protistátního”. Ještě bych to pochopil u samotných zaměstnanců karvinského magistrátu, kde korupce možná bují ve velkém a postavit se jí přímo tam nemusí být úplně snadné. Daleko méně pochopitelné mi to ale přijde u lidí, kteří tam nepracují a nemají tak vůbec co ztratit.

Chtěl bych touto cestou apelovat především na mladé lidi, aby se nebáli, a na korupci kolem sebe hlasitě upozorňovali. Nedělejme si iluze, že za korupci mohou jenom politici. V první řadě, politici jsou voleni z lidí. Pokud je korupce rozšířená mezi politiky, je pravděpodobně stejně rozšířená i mezi nepolitiky. Hlavně ale nezapomínejme, že politici si vždycky dovolí tolik, kolik jim dovolí společnost svou pasivitou.

Postupně již vyšlo z módy strkat úředníkům na úřadech různé malé úplatky, stejně tak již svému doktorovi většinou lidé nenosí kávy a bonboniéry, jak to bylo ještě vcelku běžné před dvaceti lety. Korupce vymizí po malých krůčcích, ale nevymizí sama od sebe, je potřeba tomu každý den trochu pomoci. Nečekejme, že ji vyřeší nějaký zásah shora, že se snad zřídí nějaký úřad, který se o to postará. Postarat se o to musíme my sami, protože ti nahoře se o to za dvacet let postarat nebyli schopni. Vrcholem naivity by bylo čekat, až budou volby, kde si budeme moci jako z katalogu ze supermarketu vybrat, která strana chce proti korupci bojovat nejvíc.

Věřím, že nakonec budou reformovatelní i ti karvinští radní, kteří kolem sebe dnes hýří trestními oznámeními a cenzurují své vlastní komentáře na Facebooku. Časem jim dojde, že tudy cesta nevede. Poučí se stejně jako pan Bakala, o kterém soud prohlásil, že je v pořádku o něm tvrdit, že je gauner.