V mém okolí se začlo trochu více hovořit o něčem, co spousta lidí ráda označuje jako rasismus, ať už pozitivní nebo negativní.
V první řadě mne zaujaly činy pana Čunka. V řadě druhé to byla diskuse Horváta, Jacques a Čunka v Otázkách V.M.. Přestože bylo názorové zastoupení v pořadu silně v neprospěch pana Čunka, ten si dokázal své postoje jasně obhájit a u mne si zvýšil kredit jako schopný řečník.
Na celé debatě byla jedna věc výjimečně pozoruhodná. Kromě začátku se vůbec nestáčela k nudným řečem o rasismu. Celá byla vedena na téma problému se sociálně nepřizpůsobivou menšinou a jak tyto problémy řešit. Přišlo mi skvělé, že tak ideově protichůdní lidé se dokázali během debaty dobírat k jádru věci, přestože se na závěr konečně neshodli a tam diskuse skončila, tak říkajíc “v tom nejlepším”. Co je jádrem věci?
Nežijeme v ideálním světě! Ano, to je celé. Je mi líto, že se někteří dokáží rozplývat nad prostinkými úvahami na úrovni slohových cvičení ze základní školy ve stylu té pixyho. Žijeme v Evropě, kde postupně eskalují problémy se sociálně nepřizpůsobivou menšinou a neznáme zaručený způsob, jak je řešit.
Tak už přestaňme jedni druhé obviňovat z rasismu (pozitivního nebo negativního) nebo vést nekonečná rétorická cvičení nad tím, co vlastně ten rasismus je nebo není. Nemáme na to čas. Sociální problémy rostou. A nebudou na nás čekat, až si všichni do jednoho ujasníme, že vlastně rasisti asi nejsme a že celý problém nezávisí na rasismu.
Začněme se zajímat o to, jak problém sociálně nepřizpůsobivé menšiny inteligentně řešit. Jak už jsem řekl, řešení zatím neznáme. Víme ale přece, že tady nemáme ideální svět a nežijeme všichni ve stejných podmínkách. Někteří skutečně mají horší startovní pozici a ne proto, že mají jinou barvu kůže, ale proto, v jakém prostředí vyrůstají. Tak si nehrajme na to, že máme patent na rozum, ale hledejme řešení. Striktně vědecky. Na základě poznatků a zkušeností ostatních i těch vlastních. Ne na základě našich představ o ideálním světě, kde se každý chová tak, jak má – podle ideálních pravidel. Ne v naději, že se zbytek vyřeší sám, za nás. Bez nás.
Analyzing…
Analysis complete. Results:
Hlava: founded.
Pata: founded.
Teď ještě najít řešení…;)
chester: cet sem si o tom vlaku… maras:D:
Abychom byli schopní tyto problémy vyřešit,je nutno o nich mluvit. Pokud se chceme rasismu zbavit,je nutno přesně definovat, co rasismus vlastně je.A pokud “problém” nezávisí na rasismu, tak tedy na čem? Je potřeba o tom mluvit, je potřeba si to ujasnit. Staníčkův článek mi přijde vážně dobrý- mnohý se v něm najde a možná, že právě v tom je ten náš “problém”.A hledat řešení na základě zkušeností jiných? A jaké zkušenosti máš na mysli? Zřejmě mám asi momentální zatmění mozku, neb mě napadají jen samé příšerné věci…
Zuzano, já tvrdím, že člověk žijící v prostředí sociálně méně přizpůsobivých lidí, má horší předpoklady k tomu se v životě nějak uplatnit, a proto je mu třeba pomoci a ta prostředí (gheta) likvidovat.
Jakmile do toho začnete tahat slovo rasismus, začne se všechno zašmodrchávat a zaplétat.
Potud se určitě shodneme.
Ale vy dále tvrdíte, že stojí za to si to vyjasnit, abychom se nezaplétali.
Já tvrdím, že to za to nestojí, že to snad není ani možné a čas nás tlačí…
Je totiž úplně jedno, jestli Čunek je rasista nebo ne (podle definice, pokud nějaká smysluplná je). Důležité je, jestli to, co udělal se sociálně nepřizpůsobivými občany něco z dlouhodobého pohledu zlepšilo nebo ne. K tomu nepotřebuju znát definici slova rasismus.
Nevím, možná mluvíme oba o tom samém 🙂
Trochu jsem nad tím ještě přemýšlel. Já si myslím, že se zbytečně pátrá po příčině (zda je příčinou rasismus). Snažím se říct, že o příčinu nejde. Jde o následky konání.