Do budoucnosti samozřejmě nevidím, a tak nevím, co se bude dít v Karviné, až tam skončí těžba, což se v poslední době zdá jako čím dál větší nevyhnutelnost. Nevidíme sice do budoucnosti, můžeme se ale podívat do minulosti a jinam.
Ve Velké Británii uhelné doly prakticky kompletně ukončily činnost v 80. letech 20. století. Existuje o tom pěkná studie, která v roce 2004 zkoumala, jak to po dvaceti letech v bývalých hornických oblastech vypadalo. Jaké následky mělo ukončení těžby uhlí? Propadly se všechny hornické oblasti do nekonečné spirály propouštění, nezaměstnanosti, krachu ekonomiky, atd.? Nebo magicky zafungoval trh a regiony se naopak po čase zcela samy od sebe vzpamatovaly? Studie ukazuje jasně, že to záleží případ od případu.
Hornických oblastí bylo ve Velké Británii celkem 13, počtem obyvatel i počtem horníků by okes Karviná zapadal do průměru – v Británii byly hornické oblasti populačně větší i menší, s mnohem větším i mnohem menším počtem lidí pracujících v hornictví.
Některé oblasti se časem (v řádu 20 let) vzpamatovaly zcela – nezaměstnanost se dostala zpět na úroveň před propouštěním. Některé oblasti se vzpamatovaly jen napůl. No a některé oblasti se nevzpamatovaly vůbec – k propouštění horníků se přidala nezaměstnanost ještě další.
Studie vhodně upozorňuje, že ty oblasti, které se s koncem hornictví vypořádaly dobře, k tomu často měly dobré předpoklady. Například měly dobrou infrastrukturu, dobré dopravní napojení, a nacházely se blízko jiných ekonomicky aktivních regionů.
Karviná má některé předpoklady dobré a jiné méně. Nezaměstnanost v okrese je vysoká a regiony v okolí mají nezaměstnanost taky poměrně vysokou. Geograficky se Karviná nachází asi na dobrém místě, v blízkém i vzdálenějším okolí je několik větších měst.
Studie poznamenává, že je třeba sledovat vývoj zaměstnanosti celkově, ne se soustředit pouze na horníky. Může se totiž stát, že propuštění horníci si snadno najdou novou práci, protože jde většinou o fyzicky silné a relativně zdravé muže kteří mohou mít do důchodového věku daleko. Ti tak mohou z trhu práce vytlačit hůře uplatnitelné skupiny lidí, například ženy, lidi s nižšími fyzickými schopnostmi nebo lidi v předdůchodovém věku. Za takových okolností by mohlo být nevhodné zaměřit veškerou sociální a další podporu pouze na horníky. Problém je to mnohem složitější.
Velkou pozornost studie taky věnuje tomu, jak jinak lidé v některých oblastech “mizeli” z trhu práce – často se raději ucházali o invalidní důchod, nebo se z regionu odstěhovali, nebo začali za prací dojíždět jinam. Leccos z toho je možná na Karviné pozorovat už teď. Sledovat pouze ukazatel nezaměstnanosti nestačí.
Na závěr studie zdůrazňuje, jak je důležité ekonomice pomoci – neustálými investicemi do regionu a to i 20 let po ukončení hornické činnosti.
Dá se říci, že vzpamatování se z ukončení hornické činnosti je řešitelný úkol, ale naprosto nepochybně velice náročný. V Karviné bude třeba aktivizovat všechny síly a do regionu dostat mnoho investic. Bez toho to nepůjde, pouze čekat na zafungování magického trhu by nestačilo, jak konstatuje i sama studie.
Bohužel v případě Karviné se namísto o smysluplých investicích, které by prospěly úplně všem firmám v regionu, skoro vždy hovoří pouze o “lákání investorů”, tedy většinou konkrétních nadnárodních společností. Nikdy nejde o pomoc v rozvoji zdravé a bohaté ekonomiky, ale o zvýhodnění vybraných firem. Ekonomický osud značné části obyvatel tak opět může viset na vlásku jednoho typu podnikání nebo dokonce pouze jedné konkrétní firmy.
A ta infrastruktura? Dlouhou dobu byly velké problémy s obchvatem, jehož možné existenci nevěřil dokonce ani sám primátor, s novou průmyslovou zónou, u které to vypadalo, že byla zvolena na nevhodném poddolovaném podloží, s průmyslovou zónou existující, kde dokonce již zavedené firmy odmítly rozšiřovat výrobu protože se obávaly těžby a vedení města nechávalo zónu napospas těžařům. A kdyby to s novou průmyslovou zónou nevyšlo, primátor naplno přiznává, že žádný jiný plán nemá.
Toto jsou jen některé z velikých chyb, kterých se vedení Karviné dopouští. Nevypadá to ale, že by to obyvatelům Karviné nějak výrazně vadilo. Namísto toho se v Karviné spílá na Bakalu a na privarizaci. Ani Bakala, ani vysoce pochybná privatizace nijak nemění nic na faktu, že cena uhlí už se nejspíš nikdy nevrátí zpět do příznivých čísel a těžba uhlí tedy bude muset brzy skončit a je tedy třeba dělat vše pro to, aby její ukončení co nejméně bolelo. Bylo by absurdní si myslet, že se třeba bude zbytek obyvatel České republiky dobrovolně skládat Karviňákům na dotaci pokračování nerentabilní těžby uhlí.
Dává smysl vynaložit jisté finance na to, aby útlum těžby byl plynulý – aby ostatní firmy v regionu měly čas postupně propuštěné horníky přijímat a jejich přijímání si rozplánovat a aby stát mohl rozumně pomáhat. Ale hlavní otázkou zůstává, kolik investic se podaří politickým zástupcům Karviné pro jejich město u státu vyjednat, kolik dokáží připravit kvalitních a smysluplných projektů, jak dokáží přesvědčit evropské instituce, aby do regionu posílaly peníze, aniž by se rozkradly, a jak celkově dokáží vytvořit podmínky pro podporu zdravé a bohaté ekonomiky, nezávislé na časově omezených dotacích, na momentálních pomíjivých plánech nadnárodních firem, na špatně placených místech v montovnách a skladech nebo na jiném ale stále jediném a tedy vysoce rizikovém typu činnosti.
Dokáží si Karviňáci připustit, že na tohle všechno je potřeba vysoká profesionalita a smysluplná vize, tedy něco poněkud jiného, než co se v Karviné dělo doposud?
Pingback: Těžba v Karviné může úplně klidně pokračovat dál - JABJAB