Zdravý, selský

Jako propagátor kritického myšlení bych měl mít radost z toho, jak často se v této zemi používá rozum. Bohužel, radost nemám, ve většině případů se totiž nejedná o rozum kritický, ale o rozum tzv. zdravý selský.

Zdravý selský rozum je takové hezké české zaklínadlo, kterým se naznačuje, že pravdu má nakonec vždycky postava typu Marušky z pohádky Byl jednou jeden král, která od začátku moc dobře věděla, že nejcennější na světě je sůl, protože bez soli lidem nechutná jídlo. Se zdravým selským rozumem se zkrátka pojí všechno to tradiční, české, osvědčené a to, co nakonec v dlouhodobém horizontu zvítězí.

Zdravý selský rozum má v české společnosti nejen vždy nastavenou náruč u médií, ale nakonec vždy mívá i skutečně rozhodující slovo. Na základě čeho tak soudím? Stalo se tak v minulosti, a děje se tak u velkého množství současných velkých kauz.

1. Kůrovec

Již brzy bude v bezzásahové zóně Šumavy probíhat chemický zásah proti kůrovci, přestože se valná většina odborníků z oboru biodiverzity vyslovuje jednoznačně proti takovým zásahům. Větší pozornost v médiích ale místo toho většinou získávají “odborníci” typu Miloše Zemana, případně Jana Bobošíková. Jejich všeobecně zdravý selský rozum je zřejmě nadřazen výzkumům a bádáním vědců, kteří se problematice věnují dlouhodobě a cíleně.

2. Romové

Asi těžko hledat téma, které by bylo komplexnější, postihovalo obory sociální, psychologické, ekonomické, zdravotní, problematiku vzdělání, bytovou, a další. Přesto se stále najde v naší zemi mnoho měst, která žádnou pomoc od jakýchkoliv odborníku nechtějí a odmítají, a řeší si své problémy vztahů menšiny a většiny svou vlastní cestou, která pro ně překvapivě stále nějak nefunguje. Asi nejlépe je všeobecně odbornou veřejností hodnocena práce Michaela Kocába, kterého bytostně nenávidí snad úplně každý správný český anticiganista, protože sice nejsme rasisti, ale Kocáb měl ty Romy rád až moc. Ano, Kocáb se neuměl vyjadřovat věcně, a ve svých vyjádřeních operoval se subjektivními pojmy a dojmy, nicméně ve skutečnosti dal celé problematice nějaký řád a koncepci. Tento řád a koncepci neváhala vládní garnitura šmahem zničit, zrušením celého jeho ministerstva, a tak se v ledasčem musí v této oblasti začínat od píky.

Podobně těžko lze hledat jiné téma, ke kterému by se tak rády vyjadřovaly široké masy lidí, ba dokonce kvůli této problematice pořádali tak velké množství demonstrací.

3. Čistota ovzduší

Následující řečnickou otázkou končila prezentace (čtenářům mého blogu známého) inženýra Horáka z VŠB: “Je důležité přesně vědět, kdo za to může? Nestačí nám selský rozum?” Patrně nepotřebujeme vědět, kdo za znečištění ovzduší doopravdy může, měli bychom použít selský rozum a investovat selsky-rozumné prostředky do omezení znečišťování ze selským rozumem vybraných zdrojů. Přestože výzkum toho, jaké zdroje způsobují znečištění ovzduší, je snadno možný a proběhl například již v devadesátých letech v Teplicích, probíhá v současné době na německo-české hranici, a nedávno začal i na hranici česko-polské, žádné relevantní výsledky pro Moravskoslezský kraj zatím nejsou známy, přesto nemine měsíc, kdy by se ostravští vrcholní politikové nevyjádřili, že se “koukají, odkud vítr vane”, a tak sami svým laickým rozumem asi nejlépe vědí, že za znečištění ovzduší může polská strana.

4. Klecová lůžka

Největší mediální pozornost k problematice používáni klecových lůžek v psychiatrických léčebnách si u nás v minulosti vysloužila odbornice na slovo vzatá – autorka dětských knížek o Harrym Potterovi. V nedávné době tento případ znovu ožil po tragickém úmrtí jedné z pacientek, která se na kleci oběsila. Nemůže být pro znalce zdravého rozumu překvapivé, že spousta komentářů k této události se vyjadřuje ve stylu toho, že odborníci, kteří klecová lůžka kritizují, této problematice vlastně prakticky nerozumí, že to je prostředek zkrátka účinný, nedá se nic dělat, basta fidli, nejede přes to vlak.

V zemi, kde je zdravý selský rozum takto populární pak nemůže být žádným překvapením, že nejvyšší popularitu získávají osoby jako Václav Klaus nebo Tomio Okamura, které se vyjadřují svými laickými názory podpořenými zdravým selským rozumem pravidelně prakticky ke všemu. Často se pak můžeme setkat s reakcemi běžných lidí, kteří tvrdí, že vlastně ani moc nesouhlasí s tím, co tyto osobnosti říkají, ale jsou rádi, že to říkají – protože se konečně můžeme dočíst o názorech založených na zdravém selském rozumu, který je nám tak blízký, zatímco odborníci a vědci umí akorát tak žvanit.

This entry was posted in Kritické myšlení. Bookmark the permalink.

One Response to Zdravý, selský

  1. Milan1 says:

    No iste, neviem ako sa Michal Kocáb vyjadroval k romskej problematike, ale pri jeho prístupe k otazke ľudských práv / napr prava dieťaťa na identu vs baby boxy / nie je problém dokazať, že to jeho stanovisko nejde obhájiť ani z hĺadiska "selského rozumu" ani z hľadiska vecnej hlbšej analýzy, http://pietruchova.blog.sme.sk…ml
    Naopak, je krásne vidno, ako Michal Kocáb zlyháva.Slovakov by nejaký Kocáb ani nezaujímal, ale to doporučenie OSN zavrieť takéto zariadenia sa týkalo aj Slovenska a len v nemom úžase sme sledovali, že proti nezmyselnému nariadeniu OSN neťahame za spoločný povraz, ale v ČR má to nariadenie politickú podporu prave u ľudí ako Kocáb.To už potom človek nemusí použiť ani "selský rozum" aby pochopil,prečo sú ľudia naladení proti Kocábovi.
    A to nielen v ČR …

Comments are closed.