Nejspíše jako náhradu za neuskutečněnou přednášku Slavoje Žižka v tomto listopadu, nahrála TVSolidarita na Youtube jeho přednášku z Prahy z roku 2007. Přednáška mě v mnoha směrech zaujala, dotkla se spousty věcí, o kterých občas přemýšlím a jelikož se nevztahuje k aktuálnímu chaotickému dění (jako např. finanční krize), lze jednotlivé myšlenky poměrně dobře pochopit.
Čeho se přednáška, kromě ideologie, dotýká:
- jak se křesťanství doopravdy vyrovnává s pojmem spravedlnost,
- jak absurdní může být cenzura (a cenzura cenzury),
- jak velkou roli mají běžné projevy, které vlastně nedávají žádný smysl,
- že spousta charity je vyděračství,
- na co myslel Wittgenstein při masturbaci …
- a spoustu dalšího
Tento odizolovaný výpis témat vyznívá mnohem méně zajímavěji, než jednotlivé krátké ironické příběhy, na kterých Žižek ilustruje každou myšlenku. Přednáška je místy velmi zábavná.
Žižek nikdy nezapadne do nějakého tématu do příliš velké hloubky a nemluví o věcech nekonečně dlouho, jako to činí někteří jiní, čeští levicoví “intelektuálští” intelektuálové. Proto se jeho přednáška poslouchá docela dobře, dokonce se mi zdá, že jeho zjednodušená angličtina umožňuje mnohem jednoznačněji pochopit, co vlastně říká.
Jé, prima, to si ráda poslechnu.
Jsem teprve v polovině. 🙂 Nějak se mi to zdá náročné, když to člověk chce pojmout a nejen konzumovat. Musím si dát pauzu.
Rozhodně super přednáška. Opravdu ta jednoduchá angličtina s vhodně zvolenými příběhy dokáže jednomu řádně nahlodat až nezdravě zažité fundamenty, o kterých se moc nepřemýšlí (viz příběh o Jobovi a bezdůvodnosti utrpení, Ježíšově ateistické chvilce, toleranci coby intoleranci proximity apod.), ač bychom o těcto fundamentech speciálně měli premýšlet, když to jsou vlastně ty naše býle, skrze které nahlížíme na svět.
Fakt dobry matroš. Díky. 🙂
Přiznám se, že jsem to taky nedokoukal na jeden zátah, vždycky tak po 20 minutových celcích, a aspoň jeden takový celek jsem si pustil dvakrát, protože jsem na první pokus byl tou záplavou slov dost zmaten.