Upozorňuji, že v následující větě vyzradím velkou pointu celého filmu, tedy – Spoiler Alert! 🙂 Čtyřdílný dokument The Century of the Self režiséra Adama Curtise velmi sugestivně, přesvědčivě a uvěřitelně argumentuje, že trh, ale hlavně pak i politika se v průběhu 20. století stále více starali o to, co si myslí a co chtějí obyčejní lidé.
Dokument trvá čtyři hodiny, aby filmovou metodou velmi názorně ilustroval, že tomu tak je. Zobrazuje spousty archivních záběrů různých pracovních skupin, kde se zjišťuje, co lidé chtějí a co si myslí. Délku dokumentu lze samu o sobě považovat za nevýhodu, na druhou stranu ale je nutné uznat, že ta doba je využita efektivně – většinou pro podpoření hlavní myšlenky celého filmu.
Mezi záplavou ostatních – na city hrajících, či přímo konspiračních dokumentů – tento stojí velmi vysoko nad ostatními. Každá jeho část je ověřitelná a uvěřitelná, vše zapadá. Shlédnutí dokumentu doporučuji.
Osobně jsem se stále ještě nesrovnal s myšlenkou, že se politika skutečně hodně zajímá o to, co si myslí a co chtějí obyčejní lidé. Stále ještě přemýšlím, jak to souvisí např. s názorovou polarizací, o které jsem zde již několikrát psal.
Vznikají témata pro názorově polarizované diskuze v politice nebo mimo ni?
Jak si politici vybírají témata, ve kterých se jednoznačně přikloní na některou stranu?
Jak daleko dojde vývoj popsaný v dokumentu – jak dlouho ještě politici budou lézt lidem “kamsi” v tématech, kterým většinou lidé stejně nerozumí a mění na ně rychle názor?
Hrají politici pouze na vyhraněné názory? Jsou názory i jiného druhu – méně podstatné, méně divoce zastávané, ale více rozhodující u voleb?
Lze změnit silně vyhraněný názor?
Za tip na tento dokument děkuji newmanovi. Celý dokument je ke shlédnutí zde: