Oficiální příkaz Policii vydaný ve Francii zněl: “zaměřte se na Romy”. A byl z toho poprask v celé EU. Jak to vlastně s těmi Romy ve Francii je?
Jedná se o problém významu slov. Ve Francii jsou dvě skupiny “Romů”, i když Rom není pro jednu z nich přesné označení (BBC např. hovoří jako o “Roma” o obou skupinách. Daleko lepší označení a popis situace dává například Zdeněk Velíšek a tohle blognutí vychází hlavně z jeho článků.)
- Kočovníci
- Jako kočovníci se označují občani s francouzským občanstvím a národností, kteří žijí v osadách mimo města. Je jich asi 400 tisíc a nedá se hovořit o nějaké zemi jejich původu. Tou je totiž sama Francie. Nelze je tedy ani při nejlepší (zlo)vůli nikam vyhostit.
- Romové
- Slovo Romové ve Francii neoznačuje etnický původ*, ale občanství kočovníků, kteří nejsou Francouzi a jsou hlavně z Bulharska či Rumunska. Těchto je řádově 10 – 20 tisíc.
Vše odstartoval útok na policejní stanici v červenci tohoto roku. Tento útok ale neprovedli romové. Provedli jej právě francouzští kočovníci.
Vyhošťování ne-francouzských Romů probíhá ve Francii běžně (systémem “nemáš práci ani naše občanství? budeš muset jít”), minulý rok bylo například vyhoštěno 10 tisíc Romů.
Menšin je ve Francii mnohem více, Romové nejsou nejpočetnější menšinou.
Co se týče osad, ve Francii je výstavba osad pro kočovníky běžná věc a provádí se poměrně organizovaně, počínaje Bessonovým zákonem již z roku 1990. Francie akceptuje, že existují skupiny lidí, kteří chtějí žít kočovným způsobem života. Kromě osad oficiálních a povolených, existují také osady nelegální a žijí v nich jak kočovníci, tak Romové.
Pokud tedy dostala Policie rozkaz zaměřit se v nelegálních osadách na Romy, byl to rozkaz zaměřit se na lidi žijící v nelegálních osadách bez francouzského občanství.
(*) Pozn.: poukazovat na něčí původ je ve Francii krajně neslušné… srovnejte např. s trapností soutěže Česko má talent, kde jsem již několikrát viděl, jak se soutěžícím je před celým publikem probíráno, odkud pochází, že vypadá tak nějak “cize”, odkud jsou jeho rodiče, a že dotyčný/dotyčná je tedy vlasně jakoby napůl např. Ital/ka. Ptám se, proboha, koho to zajímá? Zase si hrajeme na čisté a ne-čisté Čechy??