Raketová základna: ČTK a Polsko

V pondělí vyšly dvě zprávy na téma protiraketové základny USA. Jedna v ČTK a druhá v polském deníku Gazeta.

V nedělních Otázkách Václav Moravec vytlačil z ministra zahraničí Svobody přikývnutí na otázku, zda nás Američané v blízké době osloví s možností vybudování protiraketové základny. “Český ministr zahraničních věcí je přesvědčený, že USA se rozhodnou pro umístění jedné ze základen tvořících štít v jejich zemi a ne v Polsku,” interpretuje toto přikývnutí polská Gazeta. ČTK hned v úvodní větě uklidňuje: “Podle amerického velvyslance v Česku Williama Cabanisse není stále rozhodnuto, zda USA postaví protiraketovou základnu v Česku nebo v Polsku.” Dále z věty “(ministr) v neděli v České televizi řekl, že je téměř jisté, že USA Českou republiku požádají, aby se zapojila do programu protiraketové obrany.” ČTK nevyvozuje, že by pro Polsko základna byla zapovězená.

Podle ČTK z Česka vyrazí do USA skupina vojenských expertů diskutovat o technických a právních aspektech. Jak známo, v Polsku se diskuse vedou tři roky a své požadavky představili Američanům už v květnu, takže jsme se nakonec asi museli probudit ze sna i my. Česká média o celé věci začala hovořit teprve v druhém čtvrtletí tohoto roku, Britské listy se hrdě bijí do prsou, že na toto téma píší už od roku 2004, ale v Polsku se o základně píše už od roku 2002!

ČTK dále píše, že by rakety samy neobsahovaly žádnou nálož. O tom se sice v popisech systémů GBI opravdu hovoří (antiraketa ničí tvrdým nárazem do rakety), ale pro likvidaci stovek falešných střel by nějakou nálož hlavice nejspíš obsahovat musely. Například iniciativa NE základnám to pokládá za vysoce pravděpodobné. Bude alespoň ona podmínka “bez nálože” obsahem jednání našich vojenských expertů? Doufejme.
Rovněž ČTK uvádí, že “země si slibují, že by se pod “deštník” schovaly společně s USA,” což na základě elementárních znalostí ze stránek odkazovaných v mých prvních příspěvcích vyznívá opravdu jako jen zbožné přání.

ČTK si také povšimlo zajímavého argumentu ministra, který jsem tady vypíchnul včera, a to, že “je propojení s americkým projektem z finančních i technologických důvodů pro úspěch aliančního projektu naprosto nezbytné.” Jak vidno, tohle plácnutí rukou do vody začíná být bráno vážně a je na čase, aby ministr řekl, na základě čeho tak usuzuje.
Podle polského ministra obrany jsou totiž “ještě dvě cesty, pokud elementy Amerického raketového deštníku nebudou umístěny v Polsku. Uvádí, že eventuelně je možné přidat se k projektu NATO nebo EU, který se může objevit v budoucnu”. To mimojiné sklízí patřičnou kritiku čtenářů v diskusi, ale to pro nás není podstatné. Poláci vůbec o žádné “nutné první podmínce” pro systém NATO totiž nehovoří, přestože jsou dost velcí zastánci základny a média jdou proti názoru lidí také dosti bezhlavě jako u nás.
Čtenáři v diskuzi v Gazetě sice někteří požadují nějaký revanž USA za svou angažovanost v Iráku, převážně ale základnu nechtějí a objevuje se dost reakcí, které se Česku škodolibě vysmívají, že základna skončí u nás.
Ani trochu se jim nedivím.

This entry was posted in raketová základna. Bookmark the permalink.