Zeman, Brexit a Trump: jedno a totéž

Do titulku jsem nacpal tři klíčová slova, takže dle zákonů internetu čtenost vyletí do nebes, ve skutečnosti mi ale o čtenost až tak nejde. Zeman, Brexit a Trump totiž opravdu mají společnou jednu věc.

Už nějakou dobu žijeme v globální ekonomice – jak Česká republika, tak Velká Británie, tak Spojené státy Americké a vůbec všichni ostatní, někteří kratší dobu, jiní déle. Někdy kolem 80. let minulého století svět začal postupně věřit příběhu o tom, jak prospěný bude globální volný trh, protože špatné podniky pod tlakem světové konkurence zaniknou a dobré podniky prorazí do světa a budou ještě víc prosperovat a generovat víc bohatsví pro všechny. Po nastolení tohoto způsobu fungování ekonomiky a společnosti se něco z toho do jisté míry i naplnilo.

Stalo se ale i to, že se mnoha lidem jejich pracovní místa odstěhovala do úplně jiných zemí a na tuto nezáviděníhodnou situaci dostali jedinou radu – taky se odstěhujte. A spousta lidí tak i učinila. Takže se lidé stěhují, staří dobří sousedé mizí a nahrazují je nové neznámé tváře hovořící cizím jazykem, zároveň s tím mizí práce, a celé se to děje bezprecedentně náhle a rychle, až je těžké v tom chaosu rozeznat korelaci (migrace + odliv práce) od kauzality (migranti nám berou práci). K tomu všemu nám ještě říkají, že volný pohyb osob musíme zkrátka akceptovat, nemáme na výběr, protože prý jde ruku v ruce s volným trhem. Když nemáme na výběr, tak k čemu nám pak vlastně je ta demokracie dobrá?

Pracovní místa se ze zemí jako je ČR, USA nebo Velká Británie odstěhovala především v odvětví průmyslové výroby. A to je problém, protože to byl typ práce, který se dal vykonávat bez vyššího vzdělání. Spousta lidí si v minulosti myslela, že se určitě po celý život vždy bezpečně nějak uživí, i kdyby jen manuální prací – stačí být šikovný a zručný, nechat se v něčem ochotně zaškolit, mít zdravé pracovní návyky a o peníze nebude až tak nouze. Teď se ukazuje, že to nestačí – pracovní místa, kde by se dalo uživit pouze rukama a zručností mizí. V ČR se zuby nehty snažíme nějaká udržet, případně dostat zpět v podobě tzv. “investičních pobídek,” což se nám chvíli muže dařit díky rekordně nízkým mzdám, jako strategie k dlouhodobé prosperitě to ale fungovat nebude.

Co s tím?

Co s tímhle průšvihem? Jak zaměstnat lidi pracující především rukama?

Zastánci globálního volného trhu mají svou vlastní odpověď, které ale už věří jen oni sami – ještě více trhu, více globálního a více volného, více zemí, do kterých vyvážíme přece znamená více pracovních míst pro nás.

Pak jsou zde lidé s vysokoškolským vzděláním – softwaroví inženýři, bankéři, právníci, lidé “na projektech” různě po světě, kteří nechápou, proč se prostě jejich teta nenaučí programovat a nepřestane si stěžovat, že ji v 50 letech nikdo nechce zaměstnat. Vždyť přece známe tolik firem, které nemůžou sehnat dost lidí do IT. Firmy v IT se pak zase diví, že se na pracovním trhu vyskytuje jen velmi málo kvalitních talentů, ale velké množství lidí, co zjevně nemají na programování správné předpoklady, ale přesto se usilovně snaží v pro ně nevhodné profesi uplatnit. Proč asi?

Moderní levice se zase vší silou snaží odstranit poslední formy diskriminace, aby se všichni – ženy, LGBTQ, Romové a další menšiny, zkrátka všichni doposud znevýhodnění lidé mohli plnohodnotně zapojit do globálního trhu a tím se odstraní všechny zádrhely. Je to jistě snaha prospěšná pro lidi, kterých se to týká, ale situaci popsanou výše to neřeší. Ti, kteří pracovali rukama, a teď nemůžou, pak moderní levici bytostně nesnáší za to, že se stará o menšiny a ne o ně.

Kdo další?

Kdo, kromě zastánců volného trhů, vysokoškoláků a moderní levice ještě zbývá?

Skupina z titulku: Zeman, Trump a podporovatelé Brexitu. Ti všichni totiž nabízejí řešení na oba problémy – zastaví imigraci a vrátí zpět pracovní místa. Trump slibuje návrat manufacturing jobs, postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a nevpustí do země žádné další Muslimy. Lidé, kteří hlasovali pro Brexit se v rozhovorech výslovně těší na návrat manufacturing jobs a UKIP jim dokonce sliboval, že se z Británie stane hlavní evropské centrum průmyslové výroby; Zeman se také hlasitě staví proti migrantům a šaškuje v Čínské televizi i jen za pouhý slib toho, že možná někdy v budoucnu Čína otevře v ČR nějaké skutečné výrobní linky.

Nemyslím si, že nás zachrání více volného a globálního trhu. Odstraňování diskriminace je záslužná činnost, ale nestačí to. Rovněž si nemyslím, že každý může být programátor, právník nebo bankéř. Především si ale nemyslím, že návrat průmyslové výroby je možný. Jak hodlají Zeman, Trump nebo Brexitáři zajistit, aby velcí ekonomičtí hráči jako Čína dovolili návrat průmyslové výroby do jejich zemí? Trump se dá s Čínou do bezprecedentního vyjednávacího boje, obhájci Brexitu zatím žádný veřejně známý plán nejspíš vůbec nemají, a Zeman bude prostě dál Číně “otevírat dveře”. Ale bude tohle stačit?

Navíc už nejsme ve stejné situaci jako v 70. letech, kdy celý Západ vyráběl produkty. Dnes vyrábějí stroje. Jak říká ekonom Milan Zelený – průmysl už byl. Vracet se k průmyslu dává stejný smysl jako vracet se k tomu, že všichni budeme zase pracovat na polích a pěstovat brambory. Je to zcestné a ani to není prakticky relizovatelné, i kdybychom se na hlavu stavěli.

Největší nebezpečí je v tom, že tento sen je předem odsouzen k nezdaru. Nebezpečí nespočívá v tom, že by Trump nebo Zeman mohli zahájit holokaust muslimů. Obdobně Angličané nejsou rasisté, co raději vystoupí z EU, než aby v zemi trpěli polské imigranty. Získat hlasy rasistických voličů je pro Trumpa i Zemana pouze milý bonus – jsou to voliči hloupí a naivní, a tak pro ně není třeba dělat nic konkrétního, stačí vést silácké řeči, navíc když je máte na své straně, tak jsou více pod kontrolou a nechopí se jich nějaký jiný kolemjdoucí hlupák jako třeba Okamura.

Rasismus zkrátka není akutní hrozba. To pravé nebezpečí je v tom, že Trump, Zeman i obhájci Brexitu slibují nesplnitelné. Návrat průmyslu a zaměstnanosti se jim nemůže povést. Lidé, kteří se probudili z deziluze z volného trhu, budou uvrženi do další iluze, iluze návratu v výrobě. Co nastane, až zjistí, že byli obelháni podruhé? Frustrace z první deziluze do fašismu přerůstala jen okrajově, jak silná a nebezpečná bude frustrace z iluze číslo dva?

Já sám žádné zázračné řešení nemám a obávám se, že ho nemá nikdo. Nejvíce se podstatě problému blíží koncept základního příjmu, ale to je ještě obtížněji uvěřitelná představa, než všechny výše uvedené dohromady.

Zároveň se obracejí klasické politické strany vzhůru nohama. Levice už se nevěnuje prioritně pracujícím lidem a pravice se nežene za větší svobodou pohybu a většími volnějšími trhy ale za protekcionismem a budováním hranic. To celé vede k ještě většímu rozkolu ve společnosti a ještě větší nedůvěře v politiku.

Jak asi můžete tušit, naši budoucnost nevidím zrovna moc růžově.

One thought on “Zeman, Brexit a Trump: jedno a totéž

  1. Napíšu si sem svou vlastní kritiku tohoto článku.

    Ve skutečnosti v Británii zaznívala hlasitá kritika toho, že Brexit naopak způsobí ztráty pracovních pozic ve výrobě. Varovaly před tím firmy, odbory i Labouristé.

    Jak může autor vědět, že se Trumpovi opravdu nepodaří zkrotit Čínu? Bernie Sanders se ke smlouvám o volném obchodu a zvlášť obchodu s Čínou také staví velice kriticky. Proč autorovi podpora slibů Sanderse připadá v pořádku, ale podpora slibů Trumpa jako nesplnitelná?

    I Milan Zelený hovoří o tom, že po průmyslu a službách budeme přecházet k lokální společnosti. Asi to není to samé, co lidem nabízí Trump nebo Zeman, ale v podstatě se možná jedná o velmi podobnou cestu?

    Celé je to mnohem víc prozaické, ekonomiku do takového detailu běžní lidé neřeší. Británie měla s EU vždycky potíž. Cameron i lidé před ním dlouhodobě teatrálně ukazovali Angličanům, jak je EU strašně zlá a panovačná, a tak je to postupem času dožralo tak, že tomu chtěli udělat jasný konec, o nic víc nejde. Vždyť Británie ani nebyla členem Schengenského prostoru. Možná se konečně všem zúčastněným uleví.

    Vypíchnout jen jeden nebo dva aspekty je vždycky účelové. Ve skutečnosti jde o volební matematiku – našlo se ucelené politické poselství, které sjednocuje rasisty, značnou část konzervativců a značnou část levice. A když se procenta těchto jinak oddělených skupin v demokratickém procesu poskládají, tak pak vyhrají nad ostatníma. Není to konec světa, jde jen o to vymyslet poselství jiné a lepší, které hlasy rozdělí jinak.

Comments are closed.