Vyzkoušet úplně všechno

Jak postavit Karvinsko ekonomicky opět na nohy? Inspirací by mohl být třeba článek Try Everything. Ten hovoří o tom, jak americký prezident Franklin D. Roosevelt čelil v roce 1933 Velké recesi.

Místo aby vymýšlel všelijaké vychytralé recepty, šel na to jinak. Rozhodl se vyzkoušet recepty všechny najednou – vše, co jakýmkoliv způsobem podpoří poptávku, podpoří výrobu, sníží nezaměstnanost. A to hlavní – postupem času eliminovat experimenty, které se neukázaly jako funkční a ponechat si věci, které zafungovaly.

Tenhle přístup není ani jednoznačně pravicový, protože jde o státní pomoc – tedy ovlivňování posvátného volného trhu, ani jednoznačně levicový – protože necháváme ekonomiku problémy vyřešit a udělat rozhodnutí za nás.

Jenže mohl by takový přístup fungovat na lokální karvinské úrovni? Ano i ne.

Ano, protože tomu nic teoreticky nebrání.

Ne, protože lokální politici jsou v praxi patrně natolik svázání s místními zájmy, že by nebyli schopni podporovat všechny možné strany a projekty najednou. Karviná je toho zářným příkladem. Jednostranná obrovská podpora jednoho sportu – fotbalu – je na úkor podpoře sportů ostatních. Město vychází vstříc těžební společnosti, ale už ne prosperujícím funkčním karvinským firmám.

Byli by vůbec karvinští politici a úředníci schopni vymyslet nějaké smysluplné projekty, na které by mohli od státu nebo EU požadovat dotace? V českých podmínkách je zcela běžné, že peníze k dispozici jsou, ale ti, kdo by se o ně měli ucházet, jsou buď příliš zkorumpovaní nebo nekvalifikovaní, a rozumný projekt zkrátka nechtějí nebo neumějí vypracovat.

One thought on “Vyzkoušet úplně všechno

  1. O ekonomii si málokdy myslím něco dobrého, ale až dosud mě ještě nikdo nepřesvědčil o tom, abych o ní přemýšlel jako o kuchařině :). Znáte to, přijedete po dvoutýdenní dovolené a doma jsou jenom konzervy fazolí, mražená zelenina a nezkazitelné potraviny typu piri-piri papriček. Máte hlad, tak to smícháte a ještě se tváříte, že tohle by nevymyslel ani Láďa “Kůžičky” Hruška :).

    Anyway, “zkusit všechno”, mi ale stejně podle toho DeLongova vychází jako “zkusit všechno ‘to dobré’ z jednoho ekonomického paradigmatu”, protože “to dobré” je tím paradigmatem určené … takže zase nutná nějaká selekce (protože zvolit “to dobré” napříč paradigmaty znamená volit i protichůdná řešení, jako když se odečtou dvě vlny a zůstane jenom tma, pěkně drahá tma 🙂 ). Druhá věc je, že je docela těžké zjistit, co bylo to něco, co zafungovalo. Inu ekonomie jako přísná věda :). Myslím, že slibnější cestou by byla větší politická práva obyvatelstvu, pak by třeba bylo možné žít lepší život i bez ekonomického růstu, protože ten, jak se zdá, nám není schopna zajistit ani demokracie (EU) ani autoritářské režimy (Rusko).

Comments are closed.