Výsledky průzkumu

Před nedávnem jsem provedl Malý průzkum o znečištění ovzduší. Zde jsou výsledky.

Shrnutí

Individuální představy jsou často velmi odchýlené reality, v průměru jsou ale překvapivě přesné. Větší informovanost by patrně nevedla k změně názoru na závažnost problému. Lidé, kterým jde o problém nejvíce, mají překvapivě skromnější odhady, a lidé, kteří problém nevidí tak špatně, naopak nemají o problému nikterak podhodnocené představy. Více si věříme v odhadu počtu zemřelých na cestách, než v odhadu počtu zemřelých v důsledku znečištění ovzduší, oba odhady jsou ale v průměru zhruba stejně dobré.

Na co jsem se ptal?

Chtěl jsem, aby lidé odhadli, kolik ročně zemře lidí v dopravních autonehodách a kolik v důsledku znečištěného ovzduší. Zároveň jsem chtěl, aby respondenti uvedli, nakolik svému odhadu věří. Nakonec jsem se ptal, kolik zemřelých na následky znečištěného ovzduší by byla už kritická hranice, při které by se problém stal v jejich očích skutečně velmi závažný, a poslední otázka (kterou jsem přidal až později) se ptala, za jak závažný považují respondenti problém znečištěného ovzduší.

Správné odpovědí

V průměru se počet zemřelých v dopravních autonehodách pohybuje kolem 700, v posledním roce poprvé klesl pod tuto hranici. V důsledku znečištěného ovzduší předčasně zemřelo v loňském roce podle odhadů Státního zdravotního ústavu kolem 5500 lidí (viz např. zde).

Kdo odpovídal

Odpovědělo celkem 22 respondentů, z toho minimálně polovina považuje znečištění ovzduší za nejzávažnější celospolečenské problémy. Vzorek jednoznačně není reprezentativní – úmyslně jsem z počátku oslovil lidi, u kterých jsem předpokládal, že znečištěné ovzduší považují za alespoň trochu závažný problém.

Odhady počtu zemřelých

Pouze čtyři lidé odhadují, že na následky znečištěného ovzduší zemře méně lidí, než v dopravních autonehodách. Toto je pro mne asi největší překvapení – čekal jsem, že o úmrtnosti na následky znečištěného ovzduší budou panovat horší představy.

Dokonce se ukázalo následující – medián odhadů zemřelých v dopravních autonehodách je 789 – což je úžasně přesný odhad, v porovnání s tím, jak “divoká” čísla jednotlivý respondenti uváděli. A podobně – pokud zprůměrujeme odhady počtu zemřelých v důsledku znečištění ovzduší, dostaneme číslo 5598 – opět neuvěřitelně blízko skutečné statistice.

Zde se ukazuje síla tzv. “crowdsourcingu” – kdy sice každá jednotlivá odpověď bývá zpravidla značně mimo, ale pokud je zprůměrujeme nebo vezmeme medián – střední hodnotu, tak dostaneme překvapivě přesný odhad.

Ukazuje se, že pokud vezmeme odhady pouze těch lidí, kteří považují znečištěné ovzduší ze jeden z nejzávažnějších problémů, nedostaneme příliš přesnější odhady. Dokonce spíše naopak, v případě odhadu počtu zemřelých na následky znečištěného ovzduší se průměrný odhad trochu zhorší – překvapivě více směrem k podceňování problému.

Je to zajímavé zjištění, myslím ale, že je ale do značné míry ovlivněno příliš malým vzorkem respondentů.

Míra důvěry ve vlastní odhad

Další otázky se věnovaly tomu, nakolik lidé věří svým vlastním odhadům. Očekávatelně, zatímco svůj vlastní odhad počtu zemřelých na silnicích v hodnotili respondenti v průměru známkou 2,61, odhad pro znečištěné ovzduší průměrnou známkou 3,8. Jak ale z výše uvedeného vyplývá, uvedené představy nejsou nikterak výrazně méně přesné. Nedá se tedy říct, že by k menší sebedůvěře byl reálný důvod.

Kritická limitní hodnota

Nejvíce rozptýlená čísla lze najít v odpovědích na dotaz, od jak vysokého počtu zemřelých už by znečištěné ovzduší bylo v očích respondentů považováno za “vůbec nejnaléhavější společenské problémy”.

Z odpovědí se dá usuzovat, že mnozí respondenti tento dotaz již asi nebrali příliš vážně. Obecně se dá říct, že ještě nějaké zvýšení úmrtnosti by průměrný respondent připustil, než by problém začal být opravdu kritický. Nikoliv překvapivě lidé, kteří problém za kritický již teď považují, toto číslo odhadovali v průměru níže – problém pro ně již teď kritický je, někteří by byli schopni tolerovat ještě malé zvýšení, většinou ale podle nich již dávno problém přerostl rozumné meze.

Kvůli malé velikosti vzorku lze jen obtížně usuzovat, o kolik více lidí ročně by muselo umírat na důsledky znečištěného ovzduší, aby to “přesvědčilo” i ty dosud k problému vlažné lidi. U některých by to bylo 2x, u jiných 5x až 6x, u někoho až 25x více zemřelých. Zároveň tito lidé nemají špatnou představu o počtech zemřelých – je v průmeru o něco horší, dokonce je špíše nadsazená. Tito lidé tedy nepodceňují skutečný dopad problémů, jen je zkrátka nezajímá. Nedá se tedy říct, že by se dali přesvědčit skutečnými čísly.