Už s tím něco udělejte! Nebo udělejme?

Na svém blogu kritizuji ledasco – v posledních letech hlavně znečištěné ovzduší a budoucnost Karviné. Může to tak vypadat, že jsem vlastně jenom další z křiklounů, co volá “už s tím něco udělejte,” ale sám nemá na nic žádné vlastní řešení. V následujícím zamyšlení se pokusím nastínit, proč si myslím, že i taková snaha je nutná a v podstatě konstruktivní.

Když jsem nedávno některým svým známým poslal odkaz na vynikající rozklikávací rozpočet Nového města na Moravě, všichni ocenili, že je opravdu skvěle udělaný, ale objevil se i jeden komentář, který pravil, že je rozpočet až příliš detailní, a že kontrolu rozpočtu by tak “hlavně měli dělat místní opoziční politici.”

Podobně pasivní postoj lze určitě najít i u mnoha dalších lidí. “Ano, je to hrůza, už by s tím někdo měl něco udělat!”

Myslím si, že již dávno skončila doba, kdy lze pouze čekat, až se všechny problémy vyřeší samy od sebe, resp. až je vyřeší nějací politici. Podobně naivní je myslet si, že velké společenské problémy – jako je například znečištěné ovzduší, nebo snahy těžebního průmyslu poddolovat co nejvíce Karviné, mohou vyřešit malá několikačlenná občanská sdružení nebo dokonce jeden blogger píšící o těchto problémech ve svém volném čase.

Velice se mi líbí jedno dnes módní motto: “My jsme ti, na které jsme čekali.” Vystihuje to přesně to, co se mi nedaří příliš vystihnout v mých vlastních článcích. Pokud jsou lidé nespokojeni s nějakým problémem – musejí ho především začít řešit oni sami.

Nelíbí se vám, že se v novinách nebo na nějaké Facebookové stránce nepíše o některých věcech? Založte si “noviny” vlastní – ať už to je vlastní blog, Facebooková stránka, nebo jenom skupina přátel, kteří si e-mailem posílají různé názory a diskutují o různých věcech. Diskutujte společně, pište články společně, bavte se o věcech mezi sebou. To nejhorší, co lze udělat v situaci, kdy se o něčem příliš nediskutuje, je přestat o dané věci diskutovat úplně.

Je jasné, že jakkoliv dobře napsaný článek na jakémkoliv blogu nikdy nebude mít čtenost jakou mají průměrné články na serveru Novinky.cz. Takové servery ale nikdy nebudou tribunou pro zpočátku okrajová názory – o těch budou psát teprve až se tyto názory dostatečně rozšíří a stanou se atraktivními. Je zbytečné od nich něco takového očekávat. Velké noviny píší pouze o tom, o čem vědí, že si to v nich jejich čtenáři chtějí přečíst.

Snaha řešit věci vlastními silami někdy může pomoci řešit i zdánlivě neřešitelné. Nelíbí se vám, že nemáte peníze? No proč si neudělat peníze vlastní? V pořadu Chudoba zblízka jedna reportérka přesně o tomto referuje – chudí lidé sice nemají žádné peníze, jsou ale schopni si navzájem pomoci – vytvořením komunity lidí, kde každý těm ostatním pomáhá s nějakou jednou věcí, a na oplátku zase ostatní pomáhají jemu s jinými jeho potřebami.

Začněte u svých blízkých a známých. Pokud nejste o správnosti nebo smysluplnosti svých názorů schopni přesvědčit ani lidi, které dobře znáte, jak myslíte, že se vaše myšlenky a připomínky kdy dostanou do popředí veřejného zájmu? Proto je pro mne vždy nejdůležitější vědět, co na články na mém blogu říkají mí nejlepší přátelé – jsou pro mně tou nejcennější zpětnou vazbou, pomocí které zjišťuji, zda jsem se nedostal ve svých myšlenkách už někam úplně mimo, nebo za hranice srozumitelnosti.

Někdy cesta k řešení spočívá prostě v opravdové snaze společně se bavit o nutnosti řešení hledat a snažit se řešení najít společně, vlastními silami. Často stojíme před problémy, jejichž řešení neznají, ani sami nevymyslí žádní jednotlivci, ani politici, kteří se stěží orientují jen v běžných problémech běžné agendy konkrétního města, kraje nebo státu.

Oblastí, kde jsou takové snahy v poslední době nejvíce vidět, je například boj proti hazardu. Při přečtení tohoto článku má člověk skoro pocit, jako by politika již byla mrtvá – v článku se mluví o tom, jak si sami občané zařídí petice, sami si zařídí a prosadí referendum a sami v něm budou hlasovat. Politici jsou jen jakési šedé figury v pozadí a nikdo od nich ani neočekává, že by byli schopni na požadavky občanů standardní cestou reagovat – a pokud už nějak reagují, tak jen dosti zmatečně.