Budoucnost těžby černého uhlí je v České republice na rozcestí – existují dvě zcela protichůdné koncepce (viz zde). Jedna chce jít cestou čistějších energií, obnovitelných zdrojů, útlumy těžby, omezením jaderné energetiky. Druhá chce jít cestou zcela opačnou. Tato rozpolcenost v zásadním rozhodnutí o směřování České republiky podle mého silně rezonuje v městě Karviná, ač spojitost těchto dvou témat možná není na první pohled viditelná. Nejdřív bych rád popsal, co se v městě Karviná za poslední měsíce dělo, a nakonec bych to rád dal do širších souvislostí.
Město Karviná se toto léto zmítá v jednom zemském otřesu za druhým – viz např. zde, zde, zde nebo zde. Dochází i k úrazům – viz zde. Mluvčí těžební společnosti OKD tyto otřesy velmi často komentují slovy, která v neznalých mohou vyvolat dojem, že snad tyto otřesy vůbec nesouvisí s těžbou. Často totiž přicházejí v době, kdy se v dané oblasti netěží. Jedná se o ale uvolnění napětí, které v hornině vzniklo jako důsledek těžby. Navíc se provádějí i plánované odstřely, aby toto napětí bylo uvolňováno kontrolovaným způsobem.
Občané Karviné jsou ujišťováni, že nejde o nic nebezpečného – přestože praskají zdi domů, přestože na samotném náměstí spadl z jednoho z domů dvoumetrový štít, který mohl minimálně vážně zranit kohokoliv na ulici pod ním.
Zcela děsivá mi přijde samozřejmost, s jakou jsou obyvatelé schopni toto vše spolknout a přejít relativním mlčením. Těžební společnosti se daří občany zmanipulovat k tomu, aby uvěřili, že těžit se musí takto a ne jinak. Na hornických slavnostech – největší karvinské kulturní události celého roku, financované společností OKD – jsou prezentovány gigantické důlní vzpruhy na demonstraci toho, jak velký vysoký prostor se v podzemí těží. Samotní představitelé OKD pak bez ostychu tvrdí, že tento způsob těžby – kdy se vytěžený prostor nechává samovolně zavalit nadložím – je jediný možný, protože jiný by byl pro ně ekonomicky méně výhodný.
Je pro mne frustrující poslouchat některé obyvatelé Karvinska, a slyšet, jak toto vše jen s mírným odporem akceptují. Jakoby totální poddolování byla jediná možná budoucnost Karviné. Uctívat mrtvé horníky je “každoroční tradice” (zde). Vždy se těžilo a těžit se vždy bude, a horníci umírali a budou umírat.
Samostatnou kapitolou je stále nevyřešená budoucnost Starého města, které, pokud dojde na přání těžařů, bude za několik let pod vodou.
Známou lokalitou Karviné je tzv. Karvinské moře – společností OKD poddolovaná a rekultivovaná oblast s velkou vodní plochou, v letních měsících lákající spoustu obyvatel za vodou a sluncem. Absurdnost vztahu OKD a města dokresluje to, že je ve skutečnosti pro obyvatele Karviné vlastně nelegální tuto oblast navštěvovat. Nejen, že OKD dostává snadný přístup k vzácnému nerostu, sklízí i pozemky na povrchu, které nemusí vracet, pouze je minimálně upravovat, a obyvatelé na ně nakonec nemají fakticky povolený vstup.
Město neustále dává od této problematiky ruce pryč. Není slyšet ani náznaku o tom, že by se chystala nějaká dlouhodobá dohoda mezi městem a soukromou těžební společností. Není ani tak podstatné, jak dopadne oblast Staré město (přestože průmyslová zóna je pro město velice důležitá), mnohem podstatnější je to, jak to bude s Karvinou do budoucna. Současný stav, kdy nikdo nemá žádnou jistotu v tom, kde se začne těžit za několik málo let, je nepřívětivý jak pro obyvatele, tak pro případné investory.
Laxnost politické reprezentace je tak do očí bijící, že městské zasedání navštívil i poslanec Krupka a snažil se přimět primátora Karviné Hanzela vyjádřit se k dlouhodobým plánům města. Zcela neúspěšně, primátor se z této opakované otázky opět vykroutil a žádnou dlouhodobou koncepci nepředložil. K podobnému vyjádření byl později tlačen občanským sdružením, ale pronesl pouze následující: Dnes se neví, co bude po roce 2020 nebo jaký bude výhled OKD, a. s. do roku 2030. O případném rozšíření těžby budou v té době rozhodovat zcela jiní zastupitelé. Taková je realita života, dnes musíme řešit současnou situaci, tedy rozhodnout o tom, zda bude povoleno rozšíření těžby na Dole Karviná.
Rád bych se vrátil k úvodu článku – jak toto vše souvisí s energetickou koncepcí České republiky? Značně. Pokud je riziko, že se energetická koncepce změní v neprospěch těžby černého uhlí, je logickým postupem OKD snažit se co nejvíce černého uhlí vytěžit co nejdříve – a vše, co OKD zatím dělá, tomu nasvědčuje. Vždyť OKD město na začátku roku 2012 požádalo o těžbu pod úplně všemi doposud nepoddolovanými částmi Karviné, kromě samotného středu města! Bylo to prezentováno tak, že OKD požádalo o těžbu pod nějakými třemi oblastmi. Víc jich ale v Karviné není. OKD zcela neskrývaně požádalo o těžbu pod úplně celou Karvinou, krom nejhustěji osídlené centrální části.
Privatizovat se brzy bude jediná černouhelná elektrárna v České republice v Dětmarovicích. A mezi hlavní zájemce pochopitelně patří samotná těžařská společnost OKD. Aby taky ne – byla by to nejsnadnější cesta, jak vytěžené uhlí co nejrychleji proměnit v elektřinu a tím pádem v peníze.
Podobně určitě není v ničím politickém zájmu dlouhodobě řešit dohody mezi městem a těžební společností. Jakýkoliv signál o tom, že by snad někdy v budoucnu mohlo dojít k útlumu těžby, protože nebude městem povolena, by nepochybně okamžitě ovlivnil cenu akcií OKD. A to si nikdo zainteresovaný zcela určitě nepřeje.
Pingback: Čeká OKD bankrot a Bakalu vězení? | JAB