Proč nesleduji prezidentské debatní duely

Toto by mělo být doufejme mé druhé a zároveň poslední blognutí o prezidentských volbách. Z důvodů, které nastíním i v tomto článku, totiž nerad posuzuji nějakou politickou situaci těsně před tím, než má nastat zlomový okamžik – volby samotné. Dochází v takovém čase totiž k extrémním jevům, nevhodným k zamyšlení. Doufám tedy, že už mě nic dalšího o prezidentských volbách psát nedonutí.

S blížícím se dnem prezidentských voleb roste i mediální pokrytí této události a všeho, co s ní souvisí. Na vrcholu medializace bezesporu stojí prezidentské debaty, a to především duely posledních dvou kandidátů finále voleb. Tyto debaty jsou centrem pozornosti z několika důvodů.

Zaprvé, v debatě jsou oba z kandidátů sami za sebe – mluví tam sami za sebe, nikoliv za svou stranu, hájí sami sebe, můžou se sami za sebe vyjádřit k čemukoliv. Kandidáti se před námi ocitají velice odhalení až nazí. Aspoň takový dojem některé debaty svou dramatizací vyvolávají. Zdá se, že z debaty se dozvíme o kandidátech nejvíce.

Zadruhé, z výše uvedeného důvodu debaty sleduje spousta lidí, a toto množství dosahuje takové meze, že už začíná být zajímavé debatu sledovat jenom z toho důvodu, že ji sleduje spousta jiných lidí. Dochází tedy k jakémusi lavinovému efektu. Dělám něco hlavně proto, protože to dělají i ostatní, protože je zajímavé se pak s nimi podělit o své dojmy.

Zatřetí, pokud jsou v debatě dobří řečníci, a navíc i moderátor je pohotový a vtipný, je sledování takové debaty poměrně zábavná činnost. Důvodem v tomto případě je tedy hlavně pouhopouhá zábava.

Shrnuto, opravdu podstatným důvodem debaty sledovat je důvod první – snaha dozvědět se o kandidátech co nejvíce, případně něco nového. Druhý důvod je spíše masový a s posouzením, který kandidát je na danou pozici vhodnější, spíše nesouvisí. Třetí důvod je pak řekněme ten “nejnižší” – jde o pouhou osobní zábavu a potěšní z jisté formy veřejné estrády.

První – hlavní – důvod ale podle mého názoru není moc dobře obhajitelný jako skutečný důvod, proč debaty sledovat. Debata je totiž především ukázka řečnických schopností obou kandidátů. Řečnické kvality jsou bezpochyby velmi zásadní pro funkci prezidenta, nejde ale o tu nejpodstatnější stránku osobnosti, ani o tu nejpodstatnější dovednost. Debata samotná pak také neodkrývá mnoho nových a překvapujících zjištění o řečníkovi. Spíše než to, dává seznat, jak dobře je řečník schopen se slovně vyrovnat s kritikou přicházející odjinud, případně od debatního protivníka.

Debata samotná tedy nepřináší mnoho nových zjištění, a jak jsem zmínil výše, čím víc lidí ji sleduje, tím víc lidí cítí nutnost ji sledovat – vytváří se lavinový efekt a jisté společenské napětí. Tento společenský tlak pak často vyúsťuje v to, že sebemenší zaváhání nebo nejasná formulace kteréhokoliv z účastníků pak vede k obrovské medializaci až skandalizaci čehokoliv řečeného, co by za normálních okolností bylo kýmkoliv přehlédnuto, co by zapadlo v nezajímavé šedi každodenních zpráv, případně by se to do zpráv ani nedostalo.

Debaty tedy nejsou pro ty voliče, kteří mají nashromážděno o obou kandidátech již velké množství informací a nyní by se rádi rozhodli – nic nového se v debatě nedozvědí, a mírně horší řečnické schopnosti nejsou dostatečně dobrým důvodem na některého kandidáta zanevřít. Debaty jsou spíše nafouknutou bublinou pro lidi, kteří se o politiku až do poslední chvíle nezajímali, a náhle vidí šanci se dobře pobavit a na základě toho, který z účastníků je více pobaví, rozhodnout se, koho budou volit.

Pro opravdu plnohodnotné zvážení všech pro a proti jednotlivých kandidátů je nutné politickou scénu sledovat dlouhodobě, číst kritické články, které píší lidé fundování, a nikoliv poslouchat, co o sobě řeknou kandidáti sami.

Osobně se cíleně vyhýbám sledování všech velikých závěrečných debat, mediálních vystoupení, proklamací a podobných velkých gest těsně před volbami. Volby se nekonají tak často, aby jediný čas, kdy je možné se rozhodovat a utvářet si názor, byl několik posledních dnů a týdnů před volbami.

Na tomto blogu jsem často psal o polarizaci – procesu, kdy se společnost násilně dělí na zastánce a odpůrce nějakého jevu, zatímco ostatní, pro společnost často mnohem důležitější jevy jsou odsouvány do pozadí. Debatní duely k takovéto zbytečné polarizaci přispívají velkou měrou.

1 thought on “Proč nesleduji prezidentské debatní duely

  1. Myslím, že k tomu patří i sledovat, co o sobě řeknou sami kandidáti. Jednak to ukazuje jejich vidění světa a souvislostí, a jednak to dává zajímavou hloubku tomu, jak působili v době před kampaní. Něco jako test názorové konzistence. Je to prostě další a celkem významný kamínek do mozaiky.

Comments are closed.