Proč jsou čeští novináři idioti?

Například proto, protože neumí odlišit, zda přinášejí informaci zjištěnou a ověřenou, nebo informaci, kterou jim pouze někdo sdělil, a oni ji teď přepisují do článku. Ilustruje to tento článek na serveru Aktuálně.cz.

Článek se snaží už dramatickou stylizací nadpisu vytvořit dojem, že se něco děje. Když pokračujeme ve čtení, dozvídáme se, že dva dny po volbě bylo cosi odhaleno. Nakonec se ale dopracujeme k tomu, že vše, co se zde dočítáme, je pouze tvrzení jediné osoby – Karla Schwarzenberga. Článek, který se tváří jako zpráva – tedy informace o něčem důkladně zjištěném a důkladně ověřeném, je vlastně zpráva o tom, co novinářce řekl Karel Schwarzenberg.

Jak často zmiňují Britské listy, západní média informují o věcech naprosto jinak. Stačí se podívat například na BBC News. Zde jsou články psány skoro až automatizovaně ve stylu “X řekl Y” “X tvrdí, že Y” “Zdroj X uvedl, že Y”. Nikdy není nějaká informace, sdělená pouze jedním zdrojem, prezentována jako nevyvratitelný fakt. Často je tento styl na BBC použit dokonce i v samotných nadpisech, kdy ve spoustě nadpisů jsou uvozovky, aby bylo čtenáři jasné, že dané konstatování pouze někdo BBC sdělil, nikoliv, že jde o nezpochybnitelnou pravdu. Takový je přece běžný styl novinařiny.

Ne tak v České republice. Zde se Karel Schwarzenberg v posledním měsíci zdá se stal ztělesněním dobra a nezpochybnitelné pravdy, a cokoliv řekne, je okamžitě potřeba prezentovat jako axiom – něco, o čem se nediskutuje, co tak zkrátka je.

Až zítra udělá Aktuálně.cz rozhovor s Milošem Zemanem, a ten bude tvrdit, že Šlouf dostavbu Temelína neovlivňuje, vydá Aktuálně.cz ihned článek s titulkem “Vše je jinak. Šlouf s dostavbou nehýbe”? Samozřejmě že ne. Článek by měl v obou případech sdělovat, že “Schwarzenberg naznačuje, že …”, případně “Zeman říká, že …”.

Nezpochybňuji zde to, že zákulisní loutkař Šlouf se snaží ovlivnit kde co. Nepochybuji ani o tom, že se snaží ovlivnit dostavbu Temelína právě tak, jak to naznačuje Schwarzenberg. Schwarzenberg ale není magické orákulum, které poskytuje neochvějné pravdy, které již není dále třeba ověřovat, či prezentovat bez odstupu.