Minulý informativní článek jsem zakončil konstatováním, že aby se mohlo pod Karvinou začít těžit uhlí, tak se musí soukromá těžební společnost OKD nejprve dohodnout s úplně všemi vlastníky těžbou dotčených pozemků na povrchu. Není to konstatování nové ani překvapivé – dlouho to říkají nejen samotní obyvatelé, ale souhlasně na to přikyvují i samotní představitelé těžební společnosti.
Jenže, není to pravda.
V čem je háček? Ve slově “dotčený”. Obvodní báňský úřad totiž pracuje se svou vlastní svéráznou interpretací zákona, kdy rozlišuje pozemky na těžbou dotčené a těžbou ohrožené, přičemž to druhé je silnější varianta prvního. Pokud je váš pozemek pouze dotčený, pak to znamená, že následky důlní činnosti nebudou tak strašné, jako v případě, že je klasifikován báňským úřadem jako ohrožený. Následně pak báňský úřad usuzuje, že smlouvy o vyrovnání střetu zájmů je nutno uzavírat jen s majiteli pozemků ohrožených.
Například v tomto dokumentu z tohoto roku dole na straně 5 se lze dočíst, jakým způsobem Obvodní báňský úřad dospěl k názoru, že pozemky lze tímto zvláštním způsobem dělit. Je to opravdu zajímavé čtení a daná pasáž jistě pobaví nejednoho právníka. Následně na straně 6 sděluje úřad majitelce pozemků, které byly vyhodnoceny pouze jako “dotčené”, že se s ní těžební společnost vypořádávat nemusí, a že těžba může pokračovat bez jejího souhlasu.
Že je tohle dělení na pozemky dotčené a ohrožené nesmyslné konstatoval nejen ombudsman (“Je zjevné, že postupy orgánů státní báňské správy zde nemají oporu v právních předpisech.”), ale dokonce i Ústav státu a práva ve své zprávě. Několik let (!) se zabýval vztahem slov dotčený a ohrožený v zákonech vztahujících se k těžbě, aby nakonec konstatoval: “Pojmy dotčený a ohrožený … nejsou ve vzájemném vztahu v tom smyslu, že by oba vyjadřovaly projev určitého vlivu a lišily se od sebe mírou intenzity tohoto vlivu.” “Rozdíl mezi pojmy dotčený a ohrožený nespočívá v intenzitě vlivu.”
Ombudsman svůj nesouhlas s tímto užíváním pojmů vyslovil už v roce 2005, Ústav státu a práva svou zprávu zveřejnil v roce 2010, přesto báňský úřad tuto argumentaci používá dál i v roce 2014. Paradoxní na tom je, že ústav svou analýzu vypracoval na základě požadavku samotného báňského úřadu. Jakým zklamáním pro báňský úřad asi muselo být, když výsledky bádání nebyly takové, jaké by si představoval? Jak se asi pracuje lidem v báňském úřadu, když vědomě ignorují výsledky studie, kterou si sami zadali?
Báňský úřad si zde vlastně sám dodefinoval pravidla svého fungování – v naprostém rozporu s demokratickými principy, kdy jedna složka typicky určuje pravidla a jiná na základě těchto pravidel vykonává svou činnost. Zde jediná složka pravidla sama vytváří a na základě nich pak i rozhoduje. Nejspíše ve chvíli vnitřní nejistoty si úřad kdysi zadal studii na ověření toho, zda jeho výklad pravidel je správný, ale i když studie zjistila, že není, úřad dál funguje po svém a zjištění ignoruje.
Báňský úřad posuzuje pozemky (staveniště) na základě jisté normy ČSN z roku 1989 (zde tabulka na straně 41), která staveniště dělí do pěti skupin. Úřad pak staveniště z V. skupiny označuje jako pouze dotčené a o těchto pozemcích konstatuje, že nejsou/nebudou těžbou postiženy natolik, aby bylo nutné s majiteli uzavírat smlouvu o vypořádání střetu zájmů.
Takže jak je na tom Staré Město u Karviné? Vlastně dobře. Stačí se podívat do mapy. Drtivá většina pozemků Starého Města u Karviné je klasifikována jako skupina stavenišť I. až IV. kategorie. OKD tedy opravdu bude muset nejprve odkoupit všechny pozemky ve Starém Městě, dříve než bude moci s těžbou začít.
Mnohem zajímavější je ale situace v Doubravě. Značná část Doubravy je totiž klasifikována studií OKD jako V. skupina stavenišť. Jedná se o oblasti Finské domky, Kotliny, Dědina, Oplíž. Na některých místech předpokládaný pokles terénu činí až 50 centimetrů.
Ještě zajímavější je situace v oblasti Výhoda. Zde lze nalézt tři “ostrůvky” pozemků klasifikovaných do V. skupiny stavenišť. Všechny se nacházejí v oblasti poklesu nad 100 cm, některé dokonce nad 150 centimetrů!
Předpokládá se tedy, že dům se v daném místě propade o 150 centimetrů, ale zároveň tak, že to nijak nenaruší zájmy obyvatel daného domu.
Jakápak je asi informovanost obyvatel o těchto skutečnostech? Jak dlouho ještě bude Obvodní báňský úřad postupovat na základě nesmyslné a odborníky vyvrácené interpretace práva?
Ve Starém Městě se utvořilo odhodlané sdružení občanů, které tvrdě kritizuje každý pochybný krok OKD, zatímco Doubrava není tak slyšet. Je to jenom souhra náhod a geologických okolností, že zrovna v Doubravě bude možné mnoho pozemků poddolovat bez souhlasu majitelů, zatímco ve Starém Městě se těžební společnost bude snažit se všemi nejprve domluvit?
Aktualizace: autorovi článku nebyl znám případ Dětmarovice, který zřejmě nastavil jiný precedent – nutnost vypořádání střetu zájmů i s pozemky pouze dotčenými.