Neorganizovaný potenciál versus těžba

Jelikož na karvinsku již nežiji, tak často netuším, co si lidé vlastně o některých věcech myslí, či jaká mají očekávání.

Webovou stránku Vliv hornické činnosti jsem vystavil na začátku září. Velký ohlas to nevyvolalo, a tak jsem si začínal myslet, že jde možná o zcela nepotřebnou snahu, protože lidé mají informací dostatek.

Naprostý obrat nastal 10. září, kdy odkaz na web publikovala Facebooková stránka Občané Doubravy. V tu chvíli se návštěvnost vyšplhala na stovky dotazů denně, ve špičce na desítky za hodinu.

Toto vůbec neodpovídá situaci, kdy jsou všichni občané dobře informovaní o celkovém rozsahu a důsledcích těžby.

Mám z tohoto a dalších reakcí, které jsem porůznu zaznamenal, poměrně rozporuplné pocity a obavy.

Těžit se podle mnohých nemůže, pokud s tím majitelé pozemků nesouhlasí. Nastala ale někdy taková situace v praxi? Běžně lze v rozhodnutích báňské správy najít argumentaci, že majitelé se vlastně dohodnout s těžební společností nesnažili, a o dohodu někdy ani oficiálně nežádali, takže se jejich námitkami není potřeba zabývat.

Osobně se vůbec neodvažuji tipovat, co se stane, až se někteří majitelé opravdu odmítnou s těžební společností na čemkoliv dohodnout.

Celkově si myslím, že těžební společnost a báňská správa jsou ve výhodné pozici, protože obyvatelé jsou veskrze neinformovaní, neznají zákony, neznají postupy, a nakonec tlaku okolností stejně ustoupí. Obyvatelé jsou velmi špatně organizovaní, vyměňují si velmi nespolehlivé a nekonkrétní informace. Samospráva je o důsledcích informuje jen naprosto minimálně, protože typicky hájí spíše zájmy těžební společnosti.

Na druhé straně proti tomuto informačnímu neorganizovanému chaosu stojí velmi organizovaná těžební společnost s týmem právníků a zanalyzovanými všemi možnostmi, spolu s báňskou správou, která je vždy spíše na straně pokračování těžby za každých okolností.

Už jsem se setkal s tím, že někteří obyvatelé vědí, jaká práva mají, ale raději o tom mlčí, “hledí si svého” a jednají na vlastní triko.

V článku Čistá duše – Obyvatelé Karviné se nesmí navzájem zradit jsem hovořil o nutnosti toho aby obyvatelé drželi při sobě a postupovali společně. Mám čím dál větší pocit, že se tak neděje. Přestože v drtivé většině s těžbou nesouhlasí, tak nakonec jednají na vlastní pěst a snaží se ze situace utéct nejsnažší cestou. Potenciál k odporu by tu byl, ale není tvarován do správné podoby.

Na druhou stranu toto vše můžou být jen mé přeludy způsobené tím, že v regionu již nežiji, a tak mám silně zkreslenou představu danou pouze tím, co se děje na internetu.

Co si o tom myslíte vy?