Kdo chce v Karviné postavit mrakodrap?

Nedávno jsem se zde snažil popsat, jak přesun horníků a dalších zaměstnanců těžkého průmyslu do takzvaných “průmyslových zón” povede pouze k dalšímu prohloubení ekonomického úpadku Karvinska. Stane se tak proto, protože horníci a další začnou místo relativně slušného hornického platu dostávat plat pracovníka výrobní linky nadnárodní společnosti. Jak můj článek za vydatné pomoci nejcitovanějšího českého ekonoma Milana Zeleného vysvětluje, takové platy budou vždy těsně u úrovně minimální mzdy, nikdy nebudou vyšší, protože tak funguje současná globální ekonomika. Pokud tedy horníci nastoupí k výrobním linkám, budou dostávat výrazně nižší platy, budou kupovat méně zboží, a to způsobí pokles odbytu dalších podnikání, která vůbec nemusí s hornictvím, průmyslovými zónami nebo průmyslem nijak souviset. Další podnikatelé tak budou muset propouštět, což povede k dalšímu poklesu kupní síly…

Pokud si někdo říká, že se určitě podaří v Karviné vytvořit i nějaké jiné pracovní příležitosti, než jen mizerně placená místa u výrobní linky, tato zpráva nejspíš působí jako studená sprcha:
Průmyslová zóna Vagónka na okraji Karviné nebude. Není o ni zájem
Právě Vagónka měla být průmyslovou zónou pro spíše menší a středně velké firmy, tedy místní podnikatele. Ti by mohli, na rozdíl od nadnárodních firem, produkovat zisk, který se celý rozdělí na území Karviné, a tedy Karviňáci by viděli na výplatních páskách větší cifry, než které jim přisoudí majitelé z jihovýchodní Asie.

Město si prý také samo mapovalo zájem podnikatelů a firem o podnikání právě na území budoucí zóny ve Vagónce. Z něj vyplynulo, že by zájem zřejmě nebyl takový, jaký se předpokládal.

Budoucnost se v malých a středních českých podnikatelích tedy asi neskrývá.

Po zadrhnutí v roce 2012 je ale zpět ve hře průmyslová zóna Nad Barborou. Co o této zóně zatím víme? Víme, že tam asi vznikne 80metrový mrakodrap!

Nová zóna má mít rozlohu dvakrát tak velkou (100 ha) než je rozloha současné zóny (45+9 ha). Zaměstnanců pojme “v konečné variantě dva tisíce“, což je ale stejné množství jako stávající zóna Nové pole. Dá se tedy spekulovat, že v průmyslové zóně bude větší koncentrace strojů a menší koncentrace lidí. Kdo větří výrobní linky a sklady, větří možná správně.

Víme taky, že investoři již o tuto zónu jeví zájem, ale nechtějí, aby byla zveřejněna jejich identita: “Nechceme z důvodu konkurenčního boje uvádět konkrétní firmu.” (Aktualizace: citace se nevztahuje k zóně Nad Barborou, ale k již existující zóně Nové pole. I zde je ale velice pochybné potenciálního investora před veřejností tajit.) Z jakého důvodu by si asi potenciální budoucí “zachránce” nezaměstnaných Karviňáků nepřál být předem zveřejněn? Jedním z důvodů by mohlo být třeba to, že by u řádně informované karvinské veřejnosti neprošlo, že jejich pracovní perspektivy skončí u výrobní linky. Takto lze investora do poslední chvíle tajit, a pak kohokoliv, kdo se postaví proti, označit za kazisvěta, který se měl ozvat dřív – jako se to stalo nedávno v případě Amazonu.

Víme taky, že prezident Zeman zmínil, že by se zde mohly vyrábět pneumatiky. Co to bude znamenat pro Karvinské již teď velmi jedovaté a rakovinotvorné ovzduší, se zatím ani nepokouším domyslet.

Snad nejkurióznější je ale informace o tom, že jeden z investorů (je to ten samý, který si nepřeje být zveřejněn?) “pro své potřeby musí postavit halu vysokou osmdesát metrů.” To by v Mošnově údajně už zasahovalo do bezpečnosti leteckého provozu. V Karviné letecký provoz zřejmě takové nároky nemá…

Nejvyšší mně známý Karvinský panelák má výšku 16 pater, tedy 48 metrů. Pomyslná osmdesátimetrová “průmyslová hala” by se tak nejspíš stala nejvyšší budovou v (blízkosti) Karviné, převyšující všechno ostatní o 10 pater.

Co můžou obyvatelé dělat? Prvním zajímavým pokusem bylo již potřetí dostat do hry drobný hmyz. Jako první protiargument zaznělo, že na dotčeném území se údajně vyskytuje příroda, která “umožňuje volný průchod zvěři, poskytuje útočiště drobným druhům hmyzu”. Karvinskou spalovnu tak možná zastavila vážka a plány těžařů chtěl ohrozit brouk páchník. Myslet si ale, že drobný hmyz Karviňáky spasí i potřetí, by mohlo být už příliš naivní.

Obyvatelé by především měli trvat na tom, aby se s nimi hrála otevřená hra. Kdo jsou investoři, kteří mají o novou dvojnásobně velkou průmyslovou zónu zájem? Půjde o práci u výrobních linek? Kdo chce postavit 80 metrový mrakodrap a proč? Není na čase podpořit nějaký jiný typ podnikání, kdy by zisky nebyly odváděny na bankovní účty majitelů na druhé straně zeměkoule, ale byly by rozdělovány přímo v Karviné, do kapes samotných Karviňáků?