Jan Bitta, VŠB: co vlastně Air Silesia přinesl nového

S výhradami k jednomu z mých článků o projektu Air Silesia se mi ozval Jan Bitta z VŠB-TÚ Ostrava. Nabídl jsem mu, že jeho reakci rád na svém blogu celou a neupravenou publikuji. Zde je ona reakce:

Letos v létě skončil projekt Air Silesia. Bylo to něco, čemu jsem se tři roky intenzivně pracovně věnoval a věřím, že jsme na něm udělali kus užitečné práce. Pak jsem byl náhodou odkázán na tento blog a šel jsem do vývrtky, pak jsem se trochu uklidnil a napsal jsem autorovi zbytečně ostrý mail. Dnes, o den později, jsem už uklidněný úplně a značně smířlivější a pokusím se uvést zápletku na pravou míru.

Ve fabrikách se už ujal zvyk přísně zakazovat technikům a jiným odborníkům mluvit s novináři. Je to z toho důvodu, že jejich slova jde snadno zkomolit a překroutit. Na toto místo nastupuje tiskový mluvčí, který má dvě výhody – ničemu detailně nerozumí, je těžší jeho slova zkomolit. To není nic proti novinářům, oni těm problémům velmi často nerozumí, stejné věci se dějí politikům i jiným prostým smrtelníkům.

Nejdříve popíšu, jak asi celý ten problém nastal. Na projektu se podílelo 6 vědeckých pracovišť, dělalo se spousta věcí a jenom hrubá prezentace výsledků trvala na závěrečné konferenci asi 5 hodin. Skutečnými výstupy jsou dvě monografie a hlavně pár set stran papíru s vědeckou hatmatilkou. Tohle vám ale nebude nikdo mimo obor číst, proto jsme vyrobily i výcucy, taky se jim říká manažerská shrnutí. V čem je jejich problém? Vezměte si třeba Vojnu a mír nebo Pána prstenů a udělejte z nich souhrn ve formě pár frází. Pak si představte, že lidi stejně nic jiného číst nebudou a že lidi mají obecně problém s chápáním psaného textu.

Ale nebudu tady plakat. Oficiální prezentace výsledků proběhla, jak proběhla. Já bych jen chtěl dodat pár hesel a frází, které by měly nastínit, co vlastně ten projekt přinesl nového. Tady jsou:

  • Už z imisních měření je jasné, že v Polské části zájmového území je PODSTATNĚ HORŠÍ kvalita ovzduší, to platí pro všechny zkoumané látky. Extrémní případ je třeba benzo(a)pyren. V Bartovicích, na stanici postavené schválně po větru od aglomerace a koksovny, je poloviční koncentrace než v Rybniku na městské pozaďové stanici (v Ostravě to odpovídá stanicím v Porubě nebo na Fifejdách).
  • Jsme první, komu se podařilo z Poláků vytahat údaje o polských zdrojích znečišťování ovzduší, nikomu jinému se to před námi nepovedlo. V ČR není nejmenší problém je získat.
  • V projektu se pro analýzu příčin špatné kvality ovzduší ve slezském příhraničí použily tři různé, v principu odlišné metody – chemická analýza prachových částic z měření, analýza závislosti koncentrací znečišťujících látek na meteorologických faktorech a modelování rozptylu znečišťujících látek.
  • Když jsme srovnávali výsledky jednotlivých postupů, tak mě až šokovalo, jak se dokonale shodují. Takže jsou opravdu obtížně napadnutelné. Jaké jsou?
  • Většinu času fouká vítr směrem do Polska (asi 3x častěji), bohužel z Polska fouká (slabý) vítr typicky při teplotních inverzích, takže se nad ČR sune „mrak jedu“. Když je během inverze v Karviné 300 µg/m3 částic frakce PM10 (2x více než je limit pro vyhlášení smogu), pak v Rybniku je odhadem 600 – 900 µg/m3.
  • Takže suma sumárum, z Česka fouká vítr častěji, z Polska jde více škodlivin. V Průměru to u částic PM10 (polétavý prach) NA HRANICI znamená, že jejich vliv je půl na půl. Spíše se ta čára pro půl na půl tlačí směrem do Česka.
  • Největší průser v celém sledovaném území jsou jednoznačně polská lokální topeniště. Jejich vliv je významný až někde ke Studénce. Při mírném SV větru teče Moravskou branou „řeka znečištění“.
  • V Česku je problém složitější v tom, že ta situace je mnohem pestřejší. Strašně záleží na konkrétní lokalitě. Proto se nikdo nežene do jednoznačných závěrů formou hesla, lepší jsou mapy.
  • A když jsme u map, nějaké přikládám, aby se každý mohl kouknout. (pozn. JAB: pro velikost mapy nemohu přiložit; opravdu nerozumím tomu, proč z veřejně placeného výzkumu nejsou všechny výsledky veřejně dostupné, a musí se posílat jednotlivým lidem emailem; velmi podobné mapy lze ale nalézt například zde) Navíc byla cílem projektu interaktivní mapa na webu. Bohužel ji dělala externí polská firma, takže v okamžiku, kdy dostali zaplaceno, tak přestali reagovat na naše připomínky k nedodělkům a chybám. Ale přece jen se s ní dá pracovat (http://portal.air-silesia.eu/cs/Home/Map).
  • Zlatý český bordýlek, proti tomu neskutečnu v Polsku. (A to je ve všem v ovzduší, státní správě, politice, …)

Projekt Air Silesia přinesl dost tvrdá data, aby šlo na nich dále stavět. Měl pokračovat projektem Air Silesia 2, který měl pokračovat dál na poli socio-ekonomickém. Měly se počítat externality – dodatečné náklady, které regionu způsobuje znečištěné ovzduší, měly se počítat zdravotní důsledky na populaci. Měla se navrhovat opatření ke zlepšení stavu ovzduší tak, aby byla technicky realizovatelná, kolik by stála a jak by se projevila na kvalitě ovzduší, na externalitách a zdraví populace. O tenhle projekt měly eminentní zájem jak MS kraj, tak Slezské vojvodství. Už bylo vyřešeno financování. Všechno však ztroskotalo na nenažranosti některých našich polských kolegů, kteří si navymýšleli takové odměny za svou činnost, že jim to příslušné grantové orgány odmítly dát a oni odmítli slevit.

4 thoughts on “Jan Bitta, VŠB: co vlastně Air Silesia přinesl nového

  1. Pingback: Air Silesia: Žádné velké objevy | JAB

  2. Jako pravidelného čitatele tohoto blogu mě především zajímá, proti čemu se pan Bitta ohrazuje? Co zde bylo podle jeho názoru napsáno o Air Silesia nepřesně? Z jeho textu jsem to neodhalil; překvapil mě především jeho důraz na polská lokální topeniště a jiné znečištění z polské strany.

  3. O který článek šlo ještě doplním, až mi to autor reakce sdělí. Podle mého odhadu půjde nejspíše o tento článek: http://blog.nny.cz/air-silesia-zadne-velke-objevy.php

    Svoji reakci také publikuji, ale až poté, až budu sám vědět, o čem přesně je řeč.
    Edit: reakci jsem již publikoval, na doplnění stále čekám.

  4. Pingback: Rok 2013 a JAB | JAB

Comments are closed.