Ministr financí se nechal slyšet, že se jádro nevyplatí, což namíchlo premiéra Nečase, který prý “plánuje v dlouhodobějším horizontu”.
Jak to tedy je? Investice do jakého zdroje energie se České republice dlouhodobě vyplatí?
Vlastně bych sem mohl dát jen odkaz na článek Obnovitelné zdroje versus jádro, kde se mimo jiné píše:
V roce 2011 se průměrné náklady u větrných elektráren snížily na úroveň 50 EUR za MWh (megawatthodinu), přepočteno je to asi 1,50 Kč na kWh (kilowatthodinu). Vzhledem k tomu, že ceny elektřiny na evropské burze se nyní pohybují mezi 45 a 55 EUR za MWh, to znamená, že větrné elektrárny se po deseti až dvaceti letech podpory stávají plně konkurenceschopné. Opět pro srovnání jsou vyneseny výrobní náklady elektřiny v jaderných reaktorech, kterým nepomohlo ani šedesát let masivních dotací a zvýhodňování: při současných, výše uvedených cenách nových reaktorů se pohybují nad úrovní 100 EUR za MWh.
Faktem je tedy nejen to, že jaderná elektřina už stojí dvojnásobek toho, co elektřina z větru, ale také to, že nové reaktory naprosto nejsou schopny vydělat investorům zisky, naopak, každá vyrobená kilowatthodina by znamenala ztrátu. Stavět nové reaktory tak lze pouze v situaci, kdy je masivně dotuje stát nebo spotřebitelé – přesně toho se teď pokouší dosáhnout ČEZ.
Jaké další indicie k tomu, že se jádro nevyplatí? Například tento díl pořadu Nedej se, kde je rozebíráno, jak se potajmu dotace a příplatky za obnovitelné zdroje mohou přesunout do dotací na energii z jádra, což pěkně dokresluje to, že jinak by tady nikdo další reaktor stavět nechtěl, protože je to drahé.
Další indicií by mohl být článek Co se z faktury za elektřinu nedozvíme. Mnoho lidí u nás argumentuje, že jádro vypadá draze jenom proto, že cena elektřiny je stlačená dolů dotacemi obnovitelných zdrojů. Častým zaklínadlem je tzv. “deformovaný trh”. Tento článek uvádí na pravou míru, jak to s těmi dotacemi a deformovaným trhem vlastně je:
Studie, kterou jsme vypracovali pro Německo, byla vlastně analýza cen elektřiny. Zjistili jsme, že v letech 1970 až 2012 získaly konvenční zdroje jako hnědé a černé uhlí či jádro mnohem větší pomoc než OZE
.
Poslední indicií by mohl být časopis Nature, který se v souboji konvenční zdroje vs. obnovitelné zdroje staví na stranu Německé snahy přejít masivně na OZ, i když tedy německou strategii označuje za “great experiment”.
…což namíchlo premiéra Nečase, který prý “plánuje v dlouhodobějším horizontu”
Nějakou dobu jsem přemýšlel nad tím, *co* autor citátu “plánuje v dlouhodobějším horizontu”, až pak mi došlo, že samozřejmě *všechno* :).
Jinak ta Beránkova série článků o OZE je dost zajímavá a z mého laického pohledu dost přesvědčivá.
Ještě jedna věc v účtu z jaderných elektráren vypadává a to náklady na pojištění škod v podstatě “nekonečných” (alespoň z pohledu toho, co může firma hradit) rozměrů, které můžou vzniknout závadou na reaktoru. Teď je škoda omezená na několik miliard (odhadem tak na 20 % jednoho čistého ročního zisku ČEZ v posledních 5-10 letech…).