Grafy nejsou vyobrazením neutrální pravdy

Na Technetu vyšel článek, který kritizuje vládní graf zvyšování minimální mzdy. Tohle téma a zrovna tento graf se na internetu probírá poměrně často. A velice často někdo tvrdí, že tento graf je manipulativní, protože grafy, kde svislá osa nezačíná na nule, jsou manipulativní.

To ale není tak úplně pravda. Svislá osa může začínat jinde než na nule a nemusí se zároveň jednat o manipulaci. Článek výše věnuje velký prostor kritice onoho grafu a pak na závěr pouze v jedné větě uvádí, že svislou osu opravdu lze zkrátit, například když se vyobrazují velká čísla. Směnný kurz eura a dolaru se pohybuje kolem hodnoty jedna, tedy nejde o velké číslo, ale prakticky všechny grafy, které zobrazují kurz eura a dolaru nikdy nemají svislou osu začínající na hodnotě nula. Naproti tomu hodnota minimální mzdy je v řádu desítek tisíc, a podle autorů článku by její graf na nule začínat měl. Pravidlo autorů článku tedy nefunguje.

Článek Technetu dělá ještě jednu zvláštní věc – bere velikost zvyšování nějaké hodnoty z grafu, kde osa nezačíná na nule, a převádí toto zvyšování jako trend do grafu, kde osa na nule začíná. Tedy aplikuje jednu hodnotu na hodnoty na zcela jiných škálách. Touto zvláštní metodou článek jakoby matematicky dokazuje, jak velkou manipulací původní graf je. Tímhle způsobem to ale spíš vypadá, jakoby se jakési manipulace dopouštěl i sám Technet.

Jak z toho ven? Kdo tedy manipuluje? Co je správný graf, který nijak nemanipuluje, nesnaží se myšlení člověka nějakým způsobem ovlivnit a jen neutrálním způsobem prezentuje holá fakta?

Klíčem je uvědomění si, že nic takového neexistuje. Není žádná neutrální pravda sama o sobě. Jakýkoliv graf v první řadě sděluje nějakou myšlenku, způsob, jakým autor grafu vnímá daná čísla a co by jejich prostřednictvím rád sdělil. Někdy chceme ilustrovat to, že se něco z našeho pohledu výrazně zvyšuje. Někdy zase, že k žádným zásadním změnám nedochází. Vždy záleží na kontextu.

Zapomeňme na grafy, vezměme jen čísla sama o sobě: 37, 37, 42, 35. Zachycují tato čísla něco dramatického? Na první pohled ne, je to jakási hodnota, která se pohybuje zhruba kolem čtyřiceti. Ať už jde o cokoliv, nejde asi o žádné drama. Ale co když jde o hodnoty tělesné teploty nějakého člověka? Najednou je jasné, že daný člověk prodělal nějakou nemoc s nebezpečně vysokými horečkami, a pak jeho teplota klesla na 35 stupňů, a my nevíme proč. Umřel? Snižoval horečku záměrným podchlazením? Samotné poslední číslo dává víc otázek než odpovědí. Především je ale znalost okolností minimálně stejně důležitá, jako čísla samotná.

Pokud člověk s minimální mzdou vždy zaplatil nájem, jídlo, energie a zbylo mu v peněžence každý měsíc sto korun, pak mu zvýšení minimální mzdy o 500 korun může opravdu může připadat, jako že náhle bude mít místo stovky měsíčně k dispozici šest set korun navíc, a těchto šest stovek pro něj může mít naprosto zásadní hodnotu.

Pokud si někdo myslí, že ke všemu vždy existuje neutrální (logická, matematická, …) pravda, pak si možná i myslí, že grafy jsou způsob, jak na tuto pravdu neutrálně nahlédnout. Já si to nemyslím. Na naprosto každý graf se dívám automaticky s jistou dávkou skepse. Zkracování svislé osy věnuji pozornost, ale ne protože jsem od přírody nebývale zvídavý tvor, ale protože osy a jejich popisky mají v grafu nějaký důvod, nejsou tam jen na okrasu. Zároveň se vždy snažím přemýšlet o dalších možných “pastech”, které autor grafu nastražil, aby moje myšlení dostal tam, kam chtěl. Co se tímhle grafem autor snaží sdělit? Co chce, abychom si mysleli? Co tedy určitě chce, abychom si nemysleli? Proč do grafu vybral zrovna tyto hodnoty? Které jiné hodnoty v grafu nejsou? Jak jinak by se dalo na ta stejná čísla nahlížet? Dá se na problém dívat i jinak než pouze skrze tato čísla?

Graf je dobrý způsob ke komunikaci nějaké myšlenky. Není to ale způsob, jak jednoduše odhalit celou komplexní pravdu se vším všudy.

Dobře, jak je to ale tedy nakonec s tím zpropadeným grafem minimální mzdy? Autoři grafu se zjevně snaží sdělit to, že se mnoho let minimální mzda neměnila, a teď ji vláda zvyšuje, můžeme sami jasně vidět, který rok k zvýšením došlo a který ne a že ta zvýšení jsou vždy o zhruba stejnou hodnotu. Tato myšlenka je z grafu mnohem lépe čitelná, než z “opraveného” grafu Technetu, na který je třeba se dívat s větší pozorností a soustředěním, protože sice graf začíná na nule, ale to dělá nárůsty méně zřetelné a obtížněji vzájemně porovnatelné.

Zároveň si ale myslím, že když sloupcové grafy nezačínají na nule, je to opravdu vždycky problematické, protože sloupec má dole nějaký vizuální začátek a vnímáme tak nějakou absolutní výšku sloupce. Naproti tomu graf vývoje směnného kurzu je vždy liniový, a linka sama o sobě na rozdíl od sloupce nemá nějaké dno, základ nebo počátek, prostorem grafu pouze kmitá nahoru a dolů, tu více, tu méně. V případě liniového grafu je mnohem zřejmější, že se díváme na trend a relativní změny, spíše než na absolutní hodnoty.

Grafová internetová inkvizice by tedy měla změnit své pravidlo “svislá osa grafu má začínat na nula” na lepší pravidlo “u sloupcového grafu má svislá osa začínat na nule”.

Závěrem přidám citát z článku ze serveru QZ na stejné téma: “Míra, jakou graf zdůrazňuje jistý pohled na údaje, vychází ze způsobu vyprávění, ne z tvorby grafu. Jistě, s tímto přístupem lze vytvořit zavádějící grafiku, ale jak se to odlišuje od slov? Grafy by měly být férové, ne nestranné.”