Budějovický exrektor anticiganistou

Minule jsem slíbil, že budu argumentačně rozebírat to, co lze slyšet od mnohých anticiganistů.

Rozhovor s rasistickým senátorem Miroslavem Krejčou, bývalým rektorem, obletěl nedávno český internet. Těžiště článku, které má ilustrovat celou situaci, je v tomto odstavci:

(Autor článku) Znám případ, kdy Romka, která nepracuje a má tři děti, bere dvacet tisíc . … (Senátor) Než propukly povodně, tak byl například celý český národ nucen sledovat, jak se romské rodině narodí paterčata. Určitě celá řada našich rodin s více dětmi skřípe zuby, že takové bonusy jako tato romská rodina nedostala. To ale není medializováno. Podívejme se na další příklad diskriminace naruby. Ivan Demeter srazil kvůli cigaretě pěstí k zemi člověka a zabil ho. Dostal dva roky. Jaromír Šebesta, který zabil zloděje šrotu kuší, jde sedět na deset let. Čili soudy rozdílně posuzují romské a neromské delikventy.

Jak už to tak bývá, toto těžiště článku při bližším zkoumání neobstojí:

  • O výši sociálních dávek kolují snad největší mýty. Dvacet tisíc je částka, ke které se nelze dostat ani po sečtení všech možných přídavků na děti, pomoci v hmotné nouzi, ani podporou v nezaměstnanosti. Kalkulačky těchto dávek jsou na internetu, kde si to lze snadno ověřit.
  • Stejně jako dostaly předtím dary rodiny, kde se narodila čtyřčata, dostala teď dary rodina, kde se narodila historicky první paterčata. Rovněž tato rodina dostala dary od soukromé firmy – ze soukromých peněz. I to se neobešlo bez vlny nadávek směřovaných přímo této firmě – přestože by mohlo být každému jedno, komu firma daruje své vlastní peníze. Tak jako tak, rodina nedostala dar proto, protože je romská, ale protože se narodila první česká paterčata.
  • Případy Ivan Demeter i Jaromír Šebesta byly rozebrány například na serveru Romea. V prvním případě šlo o zabití z nedbalosti – v opilosti během hospodské rvačky někdo zemřel po úderu pěstí. V případě druhém někdo vystřelil na někoho kuší – úmyslné zabití. Je absurdní očekávat, že by právní řád fungoval tak, že za způsobení něčí smrti bude vždy stejný trest. V takovém právním řádě by asi málokdo chtěl žít. Oba případy soudy vyhodnotily s přihlédnutím ke všem okolnostem. Ivan Demeter v tomto případě dostal nižší trest, zkrátka protože závažnost jeho činu byla nižší.

Článek dále ještě rozvíjí jakousi teorii o zneužívání sociální podpory prostřednictvím pěstounské péče. Jak je na tom realita? Ročně je do pěstounské péče příbuzných rodičů umístěno pouze zhruba 350 dětí (zdroj). I kdyby celá polovina z tohoto byly případy, jako naznačuje článek, šlo by o 175 nových dětí a pěstounů ročně. Dávka v zde činí u zdravého dítěte 4650 korun (zdroj), později 5650 a více. Předpokládejme, že všechny tyto děti jsou v této péči od narození až do věku 12 let. Šlo by pak každý rok o zneužívání celkově zhruba 10 milionů korun na celou Českou republiku ročně. Celkově stát vyplácí na sociálních dávkách (bez důchodů) zhruba 100 miliard korun. Jednalo by se tedy o zneužívání 0,01 procent sociálních dávek. Těžko lze argumentovat, že kvůli takovémuto teoretickému plýtvání by mělo smysl “vyjít do ulic”.

Článek se dále velice neurčitě snaží naznačovat, že v případě útoků “Neromů” na Romy je velice často činu připsán rasový motiv. Těžko toto obecné tvrzení vyvrátit bez nějakých statistik, ale pokud sledujeme případy napadení Romů v posledních letech, je spíše vidět případy, kdy soudy ani policie rasový motiv neuznali (1, 2, 3) a stejně tak jsou případy, kdy v “opačném” typu útoku naopak rasový motiv byl shledán – 4.

Za pozornost rovněž stojí, jak silně článek dělí lidi na “my” a “oni”. “Oni” pošpinili Českou republiku, zatímco “my” se jim snažíme vycházet vstříc. “Naše” rodiny skřípou zuby, zatímco “oni” a jejich paterčata dostávají dary. Jako kdyby “oni”, tedy Romové, nebyli stejně pravoplatnými občany České republiky, jako kdyby nějací “my” měli na vše přednostní právo. Je dobré si článek přečíst a na tento styl argumentace se zaměřit. Více o tomto snad zase někdy jindy.